Návrh změny regulačního plánu centra Ústí nad Labem

ARCHITEKT/ZPRACOVATEL:

ROMAN KOUCKÝ ARCHITEKTONICKÁ KANCELÁŘ s.r.o.

se sídlem Belgická 23, 120 03 Praha 2

poštovní adresa: Bruselská 13, 120 03 Praha 2

tel: 222 515 754, fax: 222 514 745,
e-mail: email@koucky-arch.cz

 

&

Krajina a krajinná infrastruktura:

RNDr. Martin Kubeš

(odb. zp. ÚSES ev. č. 015/92/8-P)

Závist 1159, Zbraslav, 156 00 Praha 5

tel: 244 402 740, e-mail: kubesma@seznam.cz

Dopravní infrastruktura:

Projektový dopravní atelier VIA, Ing. Jan Špilar

Bruselská 14, 120 03 Praha2

tel: 222 522 694, e-mail: atelier.via@volny.cz
Technická infrastruktura:
Atelier městského inženýrství, Ing. Petr Hrdlička
Velká Dominikánská 19, 412 01 Litoměřice
tel: 416 736 954, e-mail: ami.hrdlicka@iol.cz

 

REGULAČNÍ PLÁN CENTRA ÚSTÍ NAD LABEM (1996)

ÚVODEM (2005)

Návrh změny Regulačního plánu centra Ústí nad Labem je zpracována jako „aktualizace“ dokumentace, která byla zpracována v první polovině devadesátých let a schválena v roce 1996. I když nejsem přesvědčen, že nedostatek investic v centru města Ústí nad Labem za posledních deset let nebyl zapříčiněn regulačním plánem ale pouze celkovým stavem naší společnosti, s radostí jsem přijal úkol plán aktualizovat a učinit jej ještě liberálnějším a otevřenějším. V tomto návrhu jsme se pokusili naznačit cestu hledání potenciálu, aniž by byla jakkoli narušena celistvost historické struktury a funkčnost veškerých jejích částí. Pokusili jsme se plán upravit, aniž bychom jej museli negovat. Pokusili jsme se dát ještě větší důraz na kvalitu a funkčnost veřejných prostranství a vymezit maximum zastavitelných ploch na kterých, ve své podstatě, není žádná regulace. [Mám na mysli vlastní regulativy plánu, protože regulativy jiných legislativních předpisů tento plán změnit nemůže!]

I přes to, že Regulační plán centra Ústí nad Labem byl v roce svého vzniku prokazatelně nejliberálnější regulační plán v České republice, přesto, že těsně před jeho schválením byly ještě některé regulativy přesunuty do „směrné“ části a nejsou závazné, přesto zkušenost s jeho používáním opět ukázala, že dynamice života města je nutné dát ještě mnohem volnější průběh a že plány, zejména ve své části funkčního vymezení musí být mnohem více otevřené.

Je však nutné si uvědomit, že jsou některé požadavky, ze kterých nelze slevit, aniž bychom nenarušili základní fungování celku. Základním požadavkem úspěchu je zajištění ochrany struktury veřejných prostranství. To zajišťuje ve své podstatě pouze a jedině „uliční, případně stavební čára“. Veškeré další regulativy, pokud jsou vůbec stanoveny, pouze naznačují charakter zástavby a celkovou kompozici města. To se týká zejména doporučené nebo maximální hladiny zástavby.

Dalším typickým požadavkem, který je „záminkou pro nemožnost investování“ je to, co se ukázalo limitním již při zpracování plánu v devadesátých letech a to je zajištění potřeby parkování na jednotlivých pozemcích a to nejen pro stávající domy, ale zejména pro stavby současné a budoucí! Je totiž známo, že centrum města  (nejen) Ústí nad Labem je možné „naplnit mnohem více“ protože pozemky i inženýrské sítě to umožňují, ale v zásadě nedostatečná je propustnost komunikací a možnost pohodlného a účelného odstavení vozidel! A i když je tento problém z dnešního pohledu možná ještě snadno řešitelný (řešitelným „odkládáním“ tohoto problému právě proto, že centrum ještě zdaleka není naplněno), je nutné si uvědomit, že situace se nebude zlepšovat, ale tlak bude stále větší, neboť doprava je a bude nedílnou součástí života společnosti, protože bez dopravy (pohybu) není možný v podstatě žádný život společnosti. 

 

ČLENĚNÍ PLÁNU: (2005)

Na podstatě plánu a jeho členění do tří částí by nebylo ve své podstatě nutné nic měnit. Struktura zachycuje nejpotřebnější  informace a umožňuje snadnou práci s nimi. Protože ale došlo  k jistým úpravám legislativních předpisů podle kterých je nutné  pořizovat územněplánovací dokumentace, a protože došlo ke zvýšení požadavků na různé „ochrany“ území je nutné dokumentaci doplnit tak, aby splňovala zákonné požadavky. Jedná se zejména o „územní systém ekologické stability“, výkres limitů v území, protipovodňová opatření, veřejně prospěšné stavby atd. Proto jsme strukturu regulačního plánu upravili a systémově rozdělili do několika kapitol, kterým odpovídají jednotlivé výkresy a které je možné postupně doplňovat a na základě projednávání upravovat, aby bylo možné je v závěru schválit a běžně používat. Zjednodušeně se dá také říci, že každou kapitolu zpracovává odlišná profese a ve výsledku jí i třeba pouze částečně používá jiný odbor úřadu. Vzhledem k tomu, že použitý systém je do jisté míry univerzální, jsou jednotlivé kapitoly ve své podstatě pouze „hladinami“, ze kterých se posléze skládá výsledný regulační plán. Každá hladina má sice jinou „váhu“ a důležitost, dohromady ale musí tvořit celek a není možné, aby jednotlivé hladiny dominovaly na úkor druhých.

 

Základní členění návrhu změny RP:

000 základní údaje a širší vztahy

Vlastní podmínky a regulace (Plochy) v území:

100 krajina ve městě

200 struktura a historické dědictví

300 funkce v území

400 veřejně prospěšné stavby

Infrastruktura (Toky) v území:

500 krajinná infrastruktura (ÚSES)

600 dopravní infrastruktura

700 technická infrastruktura

800 ekonomická infrastruktura – etapizace a priority řešení

Výsledné výkresy:

900 limity v území a regulační (hlavní) výkres

 

000 ZÁKLADNÍ ÚDAJE A ŠIRŠÍ VZTAHY

Základní údaje o pořizovateli a zpracovateli

Jsou uvedeny v záhlaví textu a na všech výkresech v rozpiskách.

Řešené území

Řešené území leží v k.ú. Ústí nad Labem a má rozlohu 83,765 ha.

Řešené území je vymezeno následovně:

severní hranice: ulice Londýnská, Rooseveltova, park letního kina, hranice souvislé zástavby v klínu ulic Bělehradská a Elišky Krásnohorské, ulicí Elišky Krásnohorské do ulice na Schodech, severní hranice pozemku Wolfrumovy zahrady a pozemku ve vlastnictví Ministerstva vnitra, východní hranice: ulice Důlce, Dobětická, Hrnčířská k „pěti obloukům“, jižní hranice: levý břeh řeky Labe od „pěti oblouků“ k železničnímu mostu, železniční most, hranice kolejiště nádraží Ústí n.L.- západ, západní hranice: ulice U Trati, Panská, Klíšská k Londýnské.

Širší vztahy

Širší vztahy regulačního plánu vycházejí z plánu územního a Návrh změny Regulačního plánu centra Ústí nad Labem tyto vztahy nikterak nemění. V Zadání změny bylo pouze rozšířeno řešené území o nábřeží a prostor „Trianglu“. Zároveň bylo při pracovním projednávání změny poukázáno zejména na vztahy území za Panskou ulicí až k pozemkům Spolchemie.

 

100 KRAJINA VE MĚSTĚ

(DENDROLOGIE)

Přírodní prvky slouží k regeneraci životního prostředí a příznivě ovlivňují pohodu života ve městě. V centru města však platí odlišné zásady než ve volné krajině. Parkové úpravy v centru města není možné degradovat na nahraditelnou výplň, nelze je ponechat nespoutané divokosti. Nelze hovořit pouze o „zeleni“. V centru města je nutné hovořit o „parcích“ a „alejích“. Jedná se o zvláštní úpravu veřejných prostranství! Každá taková plocha musí být jasně komponována. Koncepce vegetačních prvků musí logicky navazovat na koncepci urbanistickou a architektonickou.

Jako hlavní doplnění a základní kompoziční prvek středu města doporučujeme proto pouze exaktní parkové plochy a vzrostlé stromy převážně v dlažbě chodníků.

 

Regulační plán vymezuje tyto plochy městských parků:

P1: Smetanovy sady

Třetí hlavní náměstí středu Ústí nad Labem. Od svého založení mělo vždy parkovou úpravu. Regulační plán navrhuje jeho prodloužení o cca 25m severním směrem k novému propojení komunikací (Nová Hradební – Špitálské náměstí). To bude vyžadovat přeložky komunikací a některých sítí. Bude tak prodloužena výrazná podélná osa, na kterou by měla navázat zástavba bloku 062.

P2: Hradební park

Nově navrhovaný lineární park uzavírající střed města. Jeho realizace musí probíhat současně s rekonstrukcemi jednotlivých komunikací a je závislá na některých přeložkách sítí. Vyžaduje pečlivé zaměření a podrobný projekt. Ve své podstatě se jedná o dvouřadou alej v pásu trávníků a keřů s množstvím vodních prvků.

P3: Lidické náměstí

Druhé hlavní náměstí Ústí nad Labem. Exklusivní prostranství mezi radnicí, budovou policie, divadlem a museem. Úprava ze šedesátých let je po celkové rekonstrukci a nepředpokládáme žádné zásadní změny. Za úvahu by jistě stálo osazení původní sochařské výzdoby kašen.

P4: Mezi kostely

Park byl vzhledem k novému uspořádání urbanistické kompozice jižní části města zrušen.

P5: Předmostí

Plocha zrušena – blok je podmínečně zastavitelný.

P6: Park republiky

Parková úprava na svazích Skřivánku v okolí Kulturního domu. Je potřebný dendrologický průzkum a případný projekt na jeho revitalizaci. Regulační plán nepředpokládá žádné koncepční změny.

P7: Park oddechu (letní kino)

Parková úprava s Letním kinem navazuje organicky na zahrady vil v okolí. Je k dispozici dendrologický průzkum a připravuje se revitalizace. Regulační plán nepředpokládá žádné koncepční změny.

P8: Doerelovy (Mánesovy) sady

Park mezi Klíšskou a Moskevskou ulicí (v podstatě uvnitř bloku 065). Je potřebný dendrologický průzkum a případný projekt na jeho revitalizaci. Regulační plán nepředpokládá žádné koncepční změny. Ke zvážení je přejmenování a výstavba pomníku Gustava Doerela.

P9: Parčík V.CH.

Malý parčík naproti Obřadní síni. Pozůstatek rozsáhlé zahrady. Na jeho území se nachází vzácný exemplář červenolistého buku 80/1 a převislý jasan 40/2. Celý prostor zasluhuje novou úpravu a doplnění.

P10: Nádvoří magistrátu

Hotová parková úprava ze sedmdesátých let 20. stol. Regulační plán, dle zadání, nepředpokládá žádné koncepční změny.

P11: Předprostor Hotelu Bohemia

zrušen

P12: Hrnčířská

Současný stav je zcela nevyhovující. Je připraveno nové řešení s dvouřadou alejí v dlažbě chodníku.

P13: Pět oblouků

Plocha podél železničního tělesa byla nově definována jeko park.

 

Zahrady a předzahrádky

Plochy s parkovou (zahradní) úpravou, které jsou uvnitř bloku, nebo na jeho okraji (plocha mezi uliční a stavební čarou) jsou definovány jako zahrady a předzahrádky. V plánu mají stejnou barvu a předpokladem je, že jsou soukromé a tím také v soukromé správě a údržbě, přesto, že některé mohou být i volně přístupné. Jsou tak jasně odlišeny od ploch veřejných, od ploch „parků“.

 

Důsledky navrhovaného řešení na životní prostředí

Veškeré řešení navrhované regulačním plánem má pouze příznivé důsledky na životní prostředí, protože vytváří podmínky pro znovuobnovení centra velkého města jako přirozené metropole

regionu na prahu jedenadvacátého století. Tím vrací a koncentruje život do středu města a nezatěžuje tak okolní krajinu!

 

Proti radonové opatření

Řešné území je převážně ve střední až vysoké kategorii radonového indexu geologického podloží. Při umisťování staveb je nutné počítat se zvýšeným zatížením.

 

Protipovodňová opatření

V řešeném území je nutné počítat s povodňovými situacemi. Hladinou Q100 jsou zasaženy bloky: 011, 012, 031, 032/1, 032/2, 033, 034, 036/2, 037, 038, 072, 074, 075, 076, 077.

Protipovodňová opatření jsou řešena samostatnými dokumentacemi. Zejména v blocích zasažených aktivní vodou musí být součástí staveb zahrnutí těchto protipovodňových opatření. Týká se bloků: 074, 075.

 

200 STRUKTURA A HISTORICKÉ DĚDICTVÍ

Motto:

Město se může normálně vyvíjet pouze tehdy, je-li uzavřeno do svých hradeb. Jen tak dojde k proporci mezi skutečnou potřebou a rozmařilostí. (Roman Koucký, soutěžní návrh, 1991)
Specifické charakteristiky území vyplývající z historické polohy a funkcí středu města a podmínky ochrany historických hodnot území jsou hlavní determinanty celkového řešení regulačního plánu, a to nejen plánu „původního“ z roku 1996, ale i jeho změny. Hlavním úkolem územního plánování je stanovení zastavitelných a nezastavitelných částí území a především definování hranice mezi nimi. Tato hranice by měla být definována co možná nejpřesněji.
V úrovni regulačního plánu stanovuje dokumentace uliční, resp. stavební čáru, a vymezuje tak plochy veřejných prostranství, které jsou také plochami pro infrastrukturu, a definuje přesně plochy (bloky, pozemky) k zastavění.

Základní závaznou regulací se tak v této podrobnosti stává uliční, resp. stavební čára.
Uliční čára určuje plochy k zastavění a tím vymezuje („prázdná“) veřejná prostranství. Zvláštní formou veřejných prostranství může být park, jak je uvedeno v kapitole 100. Podrobně se tak regulační plán věnuje především „struktuře a tvaru“ veřejných prostranství tedy uličním profilům, charakterům jednotlivých náměstí a parků. Dalším, ne již tak podstatným, úkolem regulačního plánu je stanovení objemu zastavění, nebo chcete-li využitelnosti jednotlivých zastavitelných ploch. Zásadně ovšem regulační plán nemůže (a ani nechce) diktovat jakoukoli architekturu.

URBANISTICKÁ KONCEPCE:

Celková urbanistická koncepce vychází zcela z platného regulačního plánu z roku 1996. Některé bloky byly upraveny podle stávajících komunikací, některé byly nově definovány, zejména na území nábřeží a „trianglu“. Základní důraz je opět kladen na definici veřejných prostranství. Nově je definována Malá hradební na „vyšší úrovni“, která kromě plynulejší a jednodušší dopravní obslouženosti zajistí také kvalitnější stavební pozemky s jednodušší ochranou proti ysokým vodám. Záměry a cíle územního plánování Cílem územního plánování regulačního plánu centra Ústí nad Labem je jeho rozvoj. Zásadou uspořádání tohoto území je podpořit centrální charakter města. Důvodem k navrženému způsobu členění řešeného území do bloků je bloková zástavba území vzniklá v průběhu historického vývoje. Popis podmínek pro umístění staveb je v legendě regulačního plánu. Regulační plán nestanovuje žádné jiné podmínky, než uliční a stavební čáry. Charakteristika jednotlivých klíčových míst veřejných prostranství

Mírové náměstí

Náměstí je ústředním prostorem města. Jeho tvar přetrvával staletí, změnil se až po 2. světové válce. Návrh, který je dnes podrobně rozpracován, regulační plán akceptuje.

Hrnčířská

Obchodní atmosféra Hrnčířské ulice je zachována. Neprůchodná keřová výsadba je nahrazena dvouřadou alejí, která uzavírá nepřirozeně široký průhled na náměstí při zachování průchodnosti

parteru v celé šíři ulice.

Předmostí

Vzhledem k tomu, že „prázdné místo“ parkové úpravy na Předmostí neprokázalo za dobu životnosti Regulačního plánu svoje opodstatnění, vzhledem k tomu, že je potřebné definovat v centru města nové pozemky k zastavění, a vzhledem k tomu, že se ukázalo být žádoucím oddělení Hrnčířské od dopravního zatížení „okružní komunikace“, definujeme nově toto území jako zastavitelné, přesto, že je to z technického hlediska velmi komplikované.

Mariánská skála

Je mimo řešené území.

Dlouhá

Dle zadání urbanistické studie, která byla podkladem pro tuto dokumentaci, zůstává stávající stav beze změny. Propojení k Mariánské skále je zrušeno.

Obytný soubor ve Velké hradební

Jakkoli je zástavba bloku 028 svým pojetím prvkem obecně ve středu města nevítaným, pro její architektonickou čistotu s ní dále počítáme. Koncept bydlení v zeleni má pod svahem Skřivánku jisté opodstatnění, park zde sestupuje z jižních zahrad až do města.

Velká hradební

Pěší most bude zachován.

Stará tržnice

Vzhledem k novému uspořádání urbanistické kompozice jižní části města nebude tato plocha již rezervována pro městskou galerii.

Oblast přednádraží

Toto území je definováno nejen stávající zástavbou, neporušené struktury doteku středověkého města se zásahy průmyslové revoluce, ale také novou trasou MHD. Toto území je velkým potenciálem centra zejména vzhledem k jeho vztahu k hlavnímu nádraží.

Klíšský potok

Jedním z klíčových bodů z počátku našeho návrhu bylo přeložení trasy a využití Klíšského potoka k vymezení hranice centra. Po prozkoumání detailů a možností v čase jsme však staré koryto ponechali pro převedení velkých vod a pokud dojde k vyčištění toku, předpokládáme pouze využití části vody z otevřeného koryta. Otevření a úpravu břehů předpokládáme pouze uvnitř bloků 066 a 062.

Střed města zůstane lemován úzkým parkem se stromy, ve kterém budou použity samostatné vodní prvky pouze s výjimečným použitím vody Klíšského potoka. (viz P2)

Nábřeží řeky Labe

I přes veškerou snahu města propojit nábřeží řeky Labe se strukturou městského prostředí centra se tato snaha jeví jako ne příliš perspektivní. To zejména po té, co bylo rozhodnuto o přestěhování osobního přístaviště pod Větruši, a po zjištění, že se celé území nalézá v aktivní zóně řeky Labe. Předpokládáme proto pouze vybudování nábřežní cyklostezky od Vaňova k Mariánskému mostu a dále do Krásného Března. Diskutabilní jsou i nové „otvory“ do drážního tělesa. Těleso by se naopak mělo stát základním protipovodňovým prvkem ochrany centra Ústí nad Labem.

 

Památková ochrana

Objekty památkově chráněné jsou popsány v kapitole Limity v území.

 

Objekty významné pro obraz města (Objekty navržené k zapsání do Seznamu nemovitých kulturních památek):

Seznam je přepisem z roku 1996

blok objekt č.popisné č.parcely poznámka

002 „Grand“ dnes Universal banka 484 2545

006 Spořitelna 2 2504 č.popisné 5 ?

012 Investiční banka 69 2682/1 č.popisné 68 ?

015 Komerční banka 175 2626

022 Savoy 227 2560

041 Budvarka 835 (922) 43/1

045 Kulturní dům 1025 2148/1

Objekty jsou vyznačeny ve výkresu 900.2

 

Území s archeologickými nálezy

Celé řešené území je území s archeologickými nálezy (dle § 22 odst. 2 zákona č. 20/1987 Sb. o státní památkové péči je stavebník již od doby přípravy povinen oznámit záměr Archeologickému ústavu).

 

300 FUNKCE V ÚZEMÍ

Funkční využití jednotlivých nových bloků je specifikováno v územním plánu. Vzhledem k tomu, že regulační plán musí být s uzemním plánem v souladu, regulační plán neřeší funkční využití, ale přebírá regulativy z územního plánu, jak je vyznačeno na výkrese 900.2.

 

Obecné regulativy dle ÚP.
jsou vymezené ustanovením obecně závazné vyhlášky města Ústí nad Labem o závazných částech územního plánu, kde je centrum popsáno následovně:
Plochy centra představují zvláštní případ obytného území soustřeďujícího ve zvýšené míře a četnosti vysoce různorodé, ve více úrovních uspořádané a uskutečňované činnosti, děje a zařízení místního, celoměstského, nadměstského a krajského dosahu v rovnováze činností, dějů a zařízení obytných a podnikatelských, s významným podílem území veřejných prostranství. Přípustné a obvyklé jsou podnikatelské činnosti zaměřené především na poskytování široké škály služeb obchodních a správních (veřejných i soukromých), služeb stravovacích a ubytovacích, zdravotních a sociálních, vzdělávacích, kulturních a kultovních, sportovních a rekreačních a nezbytných zařízení infrastrukturních technických a pro dopravní obsluhu a dopravu v klidu.
Podmínečně přípustné jsou činnosti, děje a zařízení výrobní menšího rozsahu nepřekračující 200m2 hrubé obestavěné plochy. Nepřípustné jsou veškeré činnosti, děje a zařízení, které zátěží
nadměrně narušují prostředí nebo takové důsledky vyvolávají druhotně, včetně činností a zařízení chovatelských a pěstitelských, a které buď jednotlivě nebo v souhrnu překračují stupeň zátěže, měřítko anebo režim stanovený touto vyhláškou nebo regulačními plány pro jednotlivé lokality.

400 VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÉ STAVBY

Veřejně prospěšné stavby (VPS)

Obecně lze říci, že veřejně prospěšné stavby jsou zejména veřejná prostranství, mosty, lávky, případně (některé) budovy městských, regionálních a nadregionálních institucí. Záměrně však nechceme tímto způsobem deklarovat a fixovat všechny případy, kterých se to týká, protože tak dosáhneme pouze devalvace tohoto pojmu a z toho vyplývajícího znevážení a neakceptování. Důležitým důvodem je také to, že v případě jakýchkoli sporů a nesrovnalostí je statut veřejně prospěšné stavby nutno obhájit před soudem a to nebývá snadné.

Za veřejně prospěšnou stavbu doporučujeme proto vyhlásit jenom nejdůležitější nosné prvky celkové koncepce Obrazu města, při schválení kterých bude možno dosáhnout základního záměru.

Vzhledem k tomu, že také prvky technické infrastruktury mohou být umisťovány (zpravidla) ve veřejném prostranství, stává se vytvoření takových prostranství (v některých konkrétních případech zejména komunikace systémů vyšších řádů) veřejným zájmem, který je chráněn institutem Veřejně prospěšné stavby (VPS). Veřejně prospěšnou stavbou by měla být pouze stavba vytvářející veřejné prostranství na „cizích“ pozemcích.

Za „Veřejně prospěšné stavby“ navrhujeme vyhlásit pouze:

Uvedeny jsou „agregované plochy“ jednotlivých „staveb“:
• Malá Hradební, včetně protipovodňových opatření a napojení na přilehlé komunikace.

• Nová Hradební, úprava Špitálského náměstí a Klíšská (blok 060), včetně prodloužení Smetanových sadů.
• Prokopa Diviše včetně úpravy Klíšského potoka v blocích 066 a 062.
• Prodloužení Vaníčkovy na jih.
• Nábřeží v řešeném území, včetně úprav pozemků přiléhajících k hlavnímu nádraží.
• stavba „Průjezd železničním uzlem Ústí nad Labem“ v úseku Ústí nad Labem jih - Ústí nad Labem sever

Asanace a asanační úpravy
Žádné asanace regulační plán nepředpokládá. Asanační úpravy mohou nastat pouze u bloků, které se nachází v aktivní zóně řeky Labe. (bloky 074, 075 a 076).Bude navržena asanace autoservisu, který se nachází v aktivní zóně řeky Labe

500 ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY
Ochrana přírody a krajiny, územní systém
ekologické stability
V centrální části města Ústí nad Labem se nenachází žádný subjekt sledovaný orgány ochrany přírody a krajiny z titulu své významnosti pro přírodní kvality území (zvláště chráněné území, památný strom). Není rovněž znám výskyt některého ze zvláště chráněných druhů rostlin. V případě živočichů nelze vyloučit výskyt některých druhů vázaných na prostředí lidských sídel, ze savců např. veverky obecné (Sciurus vulgaris) – druh ohrožený dle Vyhlášky MŽP ČR č. 395/1992 Sb., z ptáků kavky obecné (Corvus monedula) – druh silně ohrožený, rorýse obecného (Apus apus) – druh ohrožený, event. dalších. Nelze vyloučit rovněž výskyt některých chráněných druhů hmyzu, event. i obojživelníků.
V obecné úrovni ochrany přírody a krajiny jsou dle zákona č. 114/1992 Sb. chráněny všechny druhy rostlin a živočichů před takovými zásahy, které by mohly vést k zániku populace druhů nebo ke zničení ekosystému, jehož jsou součástí. V rámci obecné ochrany jsou ze zákona významnými krajinnými prvky mj. vodní toky, v řešeném území Klíšský potok. Klíšský potok má v řešeném území výhradně podobu zakryté vodoteče. Směrem severním, tj. proti proudu toku, má tuto podobu i v navazujícím dlouhém úseku. Směrem jižním (jihozápadním) je za hranicí řešeného území (Špitálské náměstí) v průmyslovém areálu navazujícím na Spolchemii, za Městskými lázněmi, koryto odkryto. Potok je veden v kolmých zdech či ve strmě ukloněných kamenných březích. Od místa průchodu pod vysokou administrativní budovou Spolchemie až ke svému ústí zleva do Bíliny (jižně od širokého kolejiště nádraží ČD Ústí n.L. – západ) je tok opět zakryt. Vzhledem k tomu, že je do něj svedeno značné množství splaškových vod z přilehlé části města, jedná se o extrémně kanalizovanou (svou podobou i obsahem) vodoteč charakteru městské stoky. Ochrana přírody a krajiny se dle zákona č. 114/1992 Sb. uskutečňuje mj. ochranou a vytvářením územního systému ekologické stability (ÚSES) krajiny. ÚSES a jeho ochrana jsou povinností všech vlastníků a uživatelů pozemků tvořících jeho skladebné části. Vytváření ÚSES je veřejným zájmem (§ 4, odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb.). Vymezený ÚSES (jeho skladebné části - biocentra, biokoridory) se stává závazným schválením územně plánovací dokumentace, jíž je
povinnou součástí. Stává se limitem využití území dle zákona č. 50/1976 Sb. ÚSES je definován jako navzájem propojená síť biocenter. Vzájemná propojenost znamená spojitost celého systému. Biokoridory, které spojitost zprostředkovávají, jsou v současnosti nezřídka nefunkční – chybějí. Požadavek spojitosti je tedy nutno chápat jako výhledový cílový stav, v některých konkrétních případech bez reálné možnosti jeho dosažení v časovém horizontu obvyklém pro územně plánovací dokumentaci. Platné nadřazené dokumentace pro regionální a vyšší hierarchickou úroveň ÚSES stanovují pro řešené území existenci jedné skladebné části ÚSES – nadregionálního biokoridoru K 10, jeho osy teplomilné doubravní.
Osa biokoridoru K 10, která prochází mezi vloženým regionálním biocentrem Mariánský vrch (č. 1704) a vloženým lokálním biocentrem Větruše (č. 183), je v grafické části návrhu Změny regulačního plánu pouze schematicky naznačena. Posílení její funkčnosti např. vložením lokálního biocentra není řešeno. Tento postup vychází ze Zadání změny ÚPn SÚ Ústí nad Labem „Zapracování ÚSES do územního plánu“ (2004), která je zpracovávána paralelně se Změnou RP centra Ústí n.L. (v měsíci prosinec 2005 ve fázi odevzdaného Konceptu). Byl rovněž projednán na MŽP ČR Praha (správce nadregionálního ÚSES - odbor ekologie krajiny). Dle platných metodických pravidel je šířka osy nadregionálního biokoridoru tohoto typu minimálně 40 m. Na osu navazuje území ochranné (nárazníkové) zóny, a to o šířce až 2 km na každou stranu od osy – v závislosti na trvalých ekologických podmínkách v území. Znamená to, že celé řešené území centra města se nachází v této ochranné zóně. Ochranná zóna nadregionálního biokoridoru byla zavedena metodikou v roce 1995, nemá oporu v zákoně (č. 114/1992 Sb.) ani v prováděcí vyhlášce k tomuto zákonu (č. 395/1992 Sb.).
Platí pro ni metodikou obecně formulovaný požadavek na zvýšení hustoty biocenter a zvýšení ochrany stávajících ekologicky stabilnějších částí území (tzv. kostry ekologické stability). Vložené regionální biocentrum Mariánský vrch (č. 1704) a vodní osa nadregionálního biokoridoru K 10 (v šířce řeky Labe) se nacházejí vně řešeného území, v přímém kontaktu s ním (jihovýchodní a východní hranice ř.ú.).
Ve výchozím podkladu pro lokální (místní) úroveň ÚSES – Okresním generelu ÚSES Ústí nad Labem (Friedrich, 2000) - je v řešeném území stanoven lokální biokoridor vázaný na Klíšský potok, označený č. 631 a názvem „Klíšský potok – v centru“. Při jižní hranici řešeného území, ve své podstatné části vně řešeného území, prochází další biokoridor vázaný na vodní tok – lokální biokoridor řeky Bíliny (č. 654). Jeho trasa je jednoznačně určena osou vodního toku. Jedná se o silně znečištěný vodní tok, koryto je v této části regulováno převážně vysokými zdmi, na březích se vyskytuje pouze několik soliterních stromů. Zpevněné plochy komunikací a průmyslových areálů většinou zasahují až k břehové čáře toku. Před ústím Bíliny do Labe byla na pravém břehu vybudována okružní křižovatka, jejíž těleso dále snížilo migrační propustnost biokoridoru v tomto úseku. Hlavním předmětem řešení ÚSES v návrhu Změny regulačního plánu centra Ústí nad Labem je problematika biokoridoru č. 631, který prochází řešeným územím v jeho severozápadní části ve směru sever – jih v délce cca 400 m.
Charakteristika biokoridoru č. 631 dle Okresního generelu ÚSES(Friedrich, 2000):
šířka: min. 15 m,
skupina typů geobiocenů (STG): 2BC-C4-5a, 2BD3, 3BC-C-4-5a,
popis: v trase biokoridoru zatrubněná vodoteč Klíšského potoka vměstské zástavbě Ústí nad Labem,
cílový stav: Pro dosažení funkčnosti plánovaného propojení je nutná realizace odkrytí vodoteče a její úpravy do relativně přirozené podoby,
návrh opatření: Do budoucna uvažovat s možností revitalizace Klíšského potoka v jeho zatrubněné části v zástavbě města Ústí n.L. Projekční řešení vzniku přirozeného prvku - např. jako mělkého balvanitého zářezu s doprovodem porostu přirozených dlouhověkých dřevin.

Pozn.: V okresním generelu dochází v severní polovině trasy k rozporu mezi výše uvedeným textem a jeho grafickým vyjádřením.

Biokoridor je veden nikoliv v trase zatrubněné vodoteče, tj. vnitroblokem č. 066 (viz dále), plochou po odstraněném bloku budov č. 062 a podél Špitálského náměstí k západu, nýbrž Mánesovými (Doerelovými) sady, ostrůvkem zeleně mezi dvěma komunikacemi (Klíšská ulice) a dále na západ – mimo řešené území do skutečné trasy v ose Klíšského potoka. Trasu uvedenou v grafickém řešení přebírá (s drobnými korekcemi) rozpracovaná Změna ÚPn SÚ (Koncept 12/2004).

Detailní průzkum problému biokoridoru Klíšského potoka vede zpracovatele návrhu Změny regulačního plánu centra Ústí nad Labem k řešení, které vychází z těchto tezí:

• biokoridor je v celé své délce (daleko za rámce území řešeného Změnou RP) vázán na vodní tok Klíšského potoka, jedná se tedy prioritně o biokoridor určený pro migraci vodních, mokřadních, nivních a lužních druhů bioty,
• tok Klíšského potoka je ve své značné délce (daleko za rámce území řešeného Změnou RP) veden pod úrovní terénu v zakrytém technickém korytě (stoka),
• voda v Klíšském potoce je extrémně znečištěna vypouštěnými splaškovými vodami, včetně odpadních vod technologických,
• alespoň částečné odkrytí vodního toku v centrální části města je urbanisticky žádoucí, je však mj. podmíněno výrazným zlepšením kvality vody v potoce.
V návrhu Změny regulačního plánu centra Ústí nad Labem je problematika převážně nefunkčního lokálního biokoridoru Klíšský potok – v centru (č. 631), který propojuje lokální biocentrum Městský park (č. 156, severně od řešeného území) a lokální biokoridor vázaný na řeku Bílinu (č. 654, jižně od řešeného území), řešena rozdělením tohoto biokoridoru na dvě větve. Západní větev je určena pro migraci zejména suchomilných druhů bioty. Od nároží ulic Londýnské a Moskevské přechází do Mánesových sadů. Úsek v parku je plně funkční – park je v poměrně dobrém stavu, s množstvím kvalitních vzrostlých dřevin převážně autochtonního původu. Na jižním okraji Mánesových sadů přechází trasa biokoridoru do prostoru Špitálského náměstí, linie biokoridoru je vedena protáhlým ostrůvkem nízké zeleně (květiny, pokryvné keře) k jihu. Tento úsek je funkční jen ve velmi omezené míře, druhové složení zeleného ostrůvku ani jeho šířkový parametr neodpovídají požadavkům na funkční biokoridor. Funkčnost je dále snížena dvojnásobným křížením asfaltovaných ploch komunikací, v případě ulice Panské (Klíšské) čtyřpruhového uspořádání. V místě Špitálského náměstí opouští trasa biokoridoru řešené území jihozápadním směrem napojením na osu zakrytého Klíšského potoka (mezi budovami Městských lázní a Teplárny Ústí n.L.).
Druhá větev biokoridoru je vedena východněji, a to v ose zakrytého toku Klíšského potoka. Je určena především pro vodní biotu (biokoridor hydrický), ve výhledu zčásti i pro biotu mokřadní. Po zlepšení kvality vody v potoce lze předpokládat dílčí zvýšení funkčnosti této větve biokoridoru oproti současnému stavu, a to i v případě ponechání zakrytí toku. Je však doporučeno odkrýt tok, alespoň v některých jeho částech. Kromě vlastnických vztahů (vlastní koryto je však většinou stále v KN vedeno jako vodní tok ve vlastnictví státu - Povodí Ohře, s.p.) je limitujícím faktorem zejména kvalita vody v potoce.
Současná skladba vegetace podél této větve biokoridoru:
1/ Vnitroblok Moskevská - Londýnská – Masarykova – Prokopa Diviše (č. 066):
Severní část:
Bez vegetace – zpevněná veřejná přístupová komunikace ke garážím a do zadního traktu činžovních domů. V závěru přímo v ose potoka provizorní zastřešené parkovací místo a zděná zeď.
Střední část:
Dostatek vegetace – poměrně široká část s neudržovanou zelení vnitrobloku, částečně výsadby dřevin staršího data. Několik menších zdevastovaných garážových objektů, navážky zeminy i stavební suti. V této části je patrná linie potoka před zakrytím – dochovaly se boční zdi, které vymezovaly koryto potoka. Mezi nimi navážky s porostem ruderálních bylin. V těsné blízkosti osy toku několik vzrostlých dřevin: na východní straně skupina 3 ks lip (Tilia cordata), 1 ks břízy (Betula pendula) a 2 ks vzrostlých tisů (Taxus baccata), dále 2 ks jasanu ztepilého (Fraxinus excelsior), 1 ks jírovce maďalu (Aesculus hippocastanum), na západní straně pouze 1 ks břízy (Betula pendula). Dále od toku (výhradně ve východní části) vzrostlí jedinci ořešáku královského (Juglans regia) – celkem 3 ks, jírovce maďalu (Aesculus hippocastanum) – 2 ks, jasanu ztepilého (Fraxinus excelsior) – 1 ks, skupina 5 ks lip (Tilia cordata), líska obecná (Corylus avellana) – 2 ks.
Jižní část:
Téměř bez vegetace - několik přízemních objektů (garáže, dílny) a neveřejná přístupová komunikace od ulice Prokopa Diviše. Při západní straně bývalého koryta toku na vyvýšeném břehu linie několika ks náletových dřevin, zejména břízy (Betula pendula).
2/ Plocha po asanovaném bloku činžovních domů Moskevská – Prokopa Diviše – Masarykova – Špitálské nám. (blok č. 062): V okrajových severní a jižní části travnatá plocha, v severní části (před kinem Hraničář) s nahodilými výsadbami jehličnatých keřů a mladších borovic (Pinus nigra). Ve východní části travnatý pás podél Masarykovy ulice se soliterním jasanem (Fraxinus excelsior).
3/ Špitálské náměstí:
Městská ulice s chodníky a drobnými travnatými plochami.

Podklady:

Beránek K. a kol. (1999): ÚPN VÚC Severočeské hnědouhelné pánve - II. změny a doplňky. Terplan, a.s., Praha. Schváleno 12/2001.

Beránek K. a kol. (2005): ÚP VÚC Ústeckého kraje. Aktualizovaný Koncept. Atelier T-plan, s.r.o., Praha.

Bínová L. a kol. (1996): Nadregionální a regionální ÚSES ČR - územně-technický podklad. MMR ČR, Praha a Společnost pro životní prostředí, s.r.o., Brno.

Fikarová J., Tesařová J. (2004): Změna ÚPn SÚ Ústí nad Labem. Zapracování ÚSES do územního plánu. Průzkumy a rozbory. Ústí nad Labem.

Fikarová J., Tesařová J. (2004): Změna ÚPn SÚ Ústí nad Labem. Zapracování ÚSES do územního plánu. Koncept. Ústí nad Labem.

Friedrich (2000): Okresní generel ÚSES Ústí nad Labem. Praha. kolektiv autorů (1997, 1998): Metodika zapracování ÚSES do územních plánů obcí. MMR ČR, Praha a Ústav územního rozvoje, Brno.

kolektiv autorů (1997, 1998): Návod na užívání ÚTP regionálních a

nadregionálních ÚSES ČR. MMR ČR, Praha, MŽP ČR, Praha a

Ústav územního rozvoje, Brno.

Loew J. a kol. (1995): Rukověť projektanta místního územního systému ekologické stability. Metodika pro zpracování dokumentace. MŽP ČR, Praha. Doplněk, Brno.

Minuthová D. (2004): Zadání změny ÚPn SÚ Ústí nad Labem. Zapracování ÚSES do územního plánu. Magistrát města Ústí nad Labem, odbor rozvoje a investic.

 

600 DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA

Širší vztahy

Širší dopravní vztahy jsou v posledním období poměrně stabilní. K podstatné změně dojde po realizaci stavby dálničního úseku 807 v časovém horizontu zprovoznění dálnice D8 až ke státní hranici se SRN. Dálnice převezme podstatnou část tranzitní dopravy a upraví dopravní vazby měst celého regionu. Základními směry dopravy jsou Praha - Sasko a Liberec - Chomutov. Důležitými počiny uplynulé doby jsou realizované a projektově připravené dopravní stavby, které

postupně přizpůsobí vybavenost základní komunikační sítě současným dopravním potřebám a hlediskům bezpečnosti a plynulosti provozu. Centrum města Ústí nad Labem leží v dotyku s nynějšími hlavními levobřežními silničními průtahy, z nichž nejdůležitější jsou silnice I. třídy a navazující silnice II. třídy směřující k západnímu okraji města (silnice II/258 na Trmice a II/253 do Předlic). Na silnici I/30 Lovosice – Ústí n.L. – Chlumec (křižovatka s I/13) procházející přes Severní terasu navazuje silnice I/62 podél Labe z Ústí do Děčína. Po dokončení a zprovoznění celé dálnice D8 až na hranici státu, bude silnice I/30 vyřazena ze sítě silnic I. třídy. Dopravní vztahy mezi dálnicí D8, jejíž úsek je situován na západním okraji města a pobřežními komunikacemi I/30 a I/62 významně ovlivňují dopravní situaci v okolí městského centra. Radiální

komunikace vytvářejí na styku s hlavní levobřežní komunikací dopravní uzly, které jsou určující pro dopravní režim ve městě. Nejdůležitějšími a dopravně nejzatíženějšími jsou křižovatky okružní a styčná s Přístavní pod Větruší, křižovatka Přístavní – Pět oblouků a křižovatky Předmostí, Důlce na východním okraji centra. Komunikace Žižkova, jako jeden z dálničních přivaděčů byla kompletně přestavěna na čtyřpruhovou, směrově rozdělenou komunikaci. Žižkova je významnou dopravní spojnicí mezi provozovaným úsekem I/63 Teplice – Ústí n.L. (dálničním úsekem D8 stavba 806 Řehlovice – Trmice) a nábřežní komunikací Přístavní (silnice I/30). Podle výsledků průzkumů provedených v dokumentaci CityPlan spol. s r.o. – „Posouzení kapacity komunikační sítě centra města Ústí nad Labem v rozsahu regulačního plánu“dosáhnou intenzity dopravy výhledově v časovém horizontu roku 2010 na tomto úseku 26 – 40 tisíc vozidel

za 24h obousměrně. Ve výhledu po výstavbě silniční Kladrubské spojky bude z Teplic přeložena silnice I/13 do trasy silnice I/63 s navazující peáží s D8 a s dalším pokračováním do Chlumce a do Děčína. Druhým významným uzlem pozemních komunikací jsou křižovatky „Pět oblouků“ a Předmostí. Spolu s okružní křižovatkou „Triangl“ pod Větruší leží obě křižovatky na hranici městského jádra v dopravně exponovaných místech. Na východním okraji centra pod Mariánským vrchem dochází v úseku Pět oblouků - Předmostí ke křížení proudů vnitroměstské a příměstské dopravy s vozidly projíždějícími po I/30 a s vozidly směřujícími po I/62 na Děčín. Podle výše uvedené dokumentace CityPlan spol. s r.o. zde dosáhne intenzita dopravy výhledově hodnoty 20.900 vozidel za 24h a na Dobětické mezi křižovatkami s Hrnčířskou a s Důlci 26.820 vozidel za 24h. Nový Mariánský most vyřešil propojení těchto tahů se Střekovem a jeho pravobřežní pozemní komunikací II/261 Střekov – Děčín. V důsledku těchto dopravních vazeb zůstává křižovatka Předmostí v současnosti nejzatíženějším profilem městského komunikačního skeletu. Převedení průjezdné dopravy na novou trasu mezi oběma břehy Labe umožnilo vyloučit nákladní dopravu z mostu E. Beneše a z Předmostí a vytvořit podmínky pro zatrolejování mostu E. Beneše a zavedení trolejbusových linek do městské části Střekov.

 

Současný stav

Základním rysem stávajícího řešení je oddělení dopravních proudů v trase Triangl – U Trati – Panská od vnitřního průjezdu Malá Hradební – U Nádraží. Vzájemné propojení je řešeno spojkou pod autobusovým nádražím mezi dvěma světelně signalizovanými křižovatkami. Komunikační propojení mezi Velkou Hradební a Panskou je řešeno průjezdem ulicemi Pařížskou a Brněnskou. Hromadná doprava je vedena obousměrně prostorem Mírového náměstí, kde se všechny trolejbusové linky křižují. Základní komunikační skelet v centru města tvoří tyto místní komunikace:

Sběrné

- Předmostí - Důlce - Hoření

- Panská - U trati - Triangl

- Tovární - Revoluční, po křižovatku s Panskou

- Pražská - Přístavní

- Žižkova - Triangl

Hlavní obslužné

- Masarykova

- Revoluční - Hrnčířská

- Klíšská

- Londýnská

- Velká Hradební - Bratislavská - Churchillova - Masarykova

- Pařížská - Brněnská

- Malá Hradební - U Nádraží

Některé úseky hlavních městských tříd mají provoz vymezen jen pro dopravní obsluhu, zásobování a MHD. Jsou to: Masarykova mezi Londýnskou a Revoluční, Revoluční ulice mezi Mírovým náměstím a Panskou, Mírové náměstí a Hrnčířská. Smyslem těchto opatření je ochrana centra města před průjezdnou dopravou směřující do Ústí nad Labem z nadřazené komunikační sítě. Profily komunikací tvoří většinou dvoupruhové vozovky s výjimkou vícepruhových úseků komunikací Pánská a U Trati a mezikřižovatkových úseků Předmostí - Důlce. Šířky vozovek dvoupruhových se pohybují od 6 do 8m, Masarykova a Pařížská mají dva pruhy o šířkách 5,25 až 5,5m. Povrchy vozovek jsou živičné, rekonstruovaný úsek komunikace Velké Hradební u Předmostí je ze žulových kostek drobných v kroužkové dlažbě, podobně jako Bílinská, úsek mezi náměstím a U Kostela. V rámci revitalizace centra města se předpokládá větší rozsah žulových vozovek v historickém jádru. Vozovky komunikací s návrhovou rychlostí do 30 km/h a komunikace zklidněné budou opatřeny kroužkovou dlažbou z drobných kostek. Chodníky po rekonstrukci jsou opatřeny betonovou dlažbou, v okolí Mírového náměstí dlažbou kamennou. Obsluha území prostředky městské hromadné dopravy je zajišťována sítí trolejbusů a autobusů. V centru města je uzlovou stanicí Mírové náměstí, v jehož prostoru se všechny linky trolejbusů v obou směrech křižují.

Přestavbou křižovatky Masarykova – Churchillova – Rooseveltova – Londýnská na okružní byl vyřešen prostor křižujících se 6 místních komunikací. Realizací úprav na Špitálském náměstí bylo vyřešeno propojení Masarykova – Panská s novou světelně signalizovanou křižovatkou na Panské. Realizovaný způsob napojení na Masarykovu třídu si ovšem vyžádal deformaci připojení výhledové komunikační spojky Churchilova – Masarykova s odchylkou od původního pravoúhlého řešení styčné křižovatky.

Hlavními dopravní problémy komunikační sítě v centrální části města:

- křižovatky Předmostí a Důlce

- řešení komunikací v jižní části centra, zejména komunikace Malá Hradební – U Nádraží a propojení s úsekem okruhu Panská – U Trati

- křižovatka Londýnská – Klíšská - Solvayova

- způsob dopravní obsluhy a zpřístupnění centra

- koncentrace linek MHD v prostoru Mírového náměstí a absence trolejbusové trakce v úseku Malá Hradební – U Nádraží – Předmostí

- komunikace Přístavní s protipovodňovými opatřeními

- křižovatka Přístavní – Pět oblouků.

 

NÁVRH DOPRAVY

Cílem dopravního řešení je návrh regenerace uliční sítě, stanovení zásad funkčního a prostorového členění uličních profilů a vymezení úprav dopravního režimu v souladu s principy řešení celoměstského komunikačního systému ve vymezeném území městského centra. Vlastní jádro je ohraničeno malým okruhem, který tvoří ulice Velká a Malá Hradební a U Nádraží. Z dopravního hlediska zahrnuje regulační plán do centrální oblasti také prostory dnešního Předmostí, Přístavní, prostor okružní křižovatky pod Větruší. Dopravně je toto území v souladu s koncepcí předešlého regulačního plánu vymezeno okruhem komunikací Předmostí, Dobětická, Velká Hradební, Bratislavská,“Nová Hradební“, Špitálské náměstí, Panská, U Trati, Malá Hradební, U Nádraží. Hlavní funkcí tohoto okruhu je převzetí a rozvedení individuální vnitroměstské dopravy na hranicích centra ze vstupujících sběrných radiálních komunikací, kterými jsou zejména Důlce, Předmostí, Hrnčířská pod Mariánským vrchem, Žižkova do okružní křižovatky, Masarykova a Revoluční (Tovární). Uzavření tohoto okruhu umožňuje vymezit v centru města zónu s omezeným dopravním režimem pro dopravní obsluhu, zásobování s limitovanou hmotností vozidel a MHD. Zóna vylučuje průjezdnou dopravu z exponovaných uzlů v prostoru u divadla, na Mírovém náměstí a na vjezdu do Hrnčířské ulice z Předmostí. Komunikace městského okruhu jsou obousměrné, v severní části dvoupruhové, jižní a západní úseky Panská, U Trati jsou v souladu se stávající úpravou čtyřpruhové.

V dokumentaci jsou zavedeny názvy dosud neoznačených úseků ulic vycházející z někdejších pojmenování nebo odpovídající současnému stavu. Předmostí je komunikace v prostoru od mostu ke křižovatce s Hrnčířskou. Od této křižovatky směrem k Důlcům je úsek komunikace na východní straně Uhlozbytu, která byla kdysi součástí ulice Dobětické a odtud je převzat název. Hrnčířská je vedena i dále z Předmostí ke křižovatce Pět oblouků – Přístavní. Kolmo na Velkou Hradební u Uhlozbytu navazovala ulice Spojovací, která skutečně kdysi propojovala Velkou Hradební a Dobětickou. Dnes je fragment této ulice zakončen slepě. Mezi Dlouhou a Velkou Hradební jsou obnoveny obslužné propojující komunikace, z nichž stávající spojka se zeleným středním pásem nese původní název K Národnímu domu. Komunikace Pivovarská je prodloužena jižním směrem k budově úřadu městské části a ulice s vjezdem do garáže pod krajským úřadem je pojmenována Krajská. Ulička sloužící zadnímu zásobování obchodů drogerie a obuvi v Revoluční ulici se nazývá Zámečnická.

Výše specifikované dopravní problémy jsou řešeny návrhem přestavby místních komunikací, vzájemných propojení a přestavbou křižovatek.

Křižovatky Předmostí – Důlce budou přestavěny pro možnost jednosměrného vedení linek trolejbusů u nádraží ČD ve směru Střekov, Krásné Březno a Důlce – Severní terasa. Tyto směry mají samostatné trasy, z nichž průjezd přes křižovatku Předmostí je veden pouze do Krásného Března. Variantní studie prokázala účelnost úpravy křižovatky Velká Hradební – Důlce jako světelně řízené s vybavením komunikačních profilů o další jízdní a řadící pruhy. Preferuje se směr Velká Hradební – Dobětická – Hrnčířská k Pěti obloukům. Smyčka trolejbusu kolem Uhlozbytu má samostatný pruh s manipulačním stáním ve východním úseku Velké Hradební. Ve směru Střekov budou trolejbusy vedeny od nádraží přímo pod viadukt. V opačném směru do centra projíždějí všechny linky křižovatkou Předmostí do Hrnčířské. Zastávky trolejbusů u nádraží a v Hrnčířské jsou propojeny pěší ulicí V Jirchářích.
Malá Hradební. Dopravní obsluha centra ve směru z okružní křižovatky Triangl a z okruhu Panská – U Trati je řešena variantně na principu oddělení preferované průjezdné dopravy Panská – U Trati – okružní křižovatka a dopravy v Malé Hradební a U Nádraží. Řešení křižovatek vychází ze současného stavu, kdy úseky komunikací obou okruhů U Trati a Malá Hradební jsou odděleny a vzájemné vazby jsou řešeny objezdem přes komunikační spojku u autobusového nádraží řízenou SSZ. Malá Hradební bude po přestavbě třípruhová s jednosměrným provozem trolejbusů. Niveleta vozovky je navržena tak, aby umožňovala dopravní obsluhu a vjezd do garáží obchodního centra Forum. V úseku od vjezdu do autobusového nádraží, kde je vedena v oblouku R = 595m, pokračuje úsekem ve směrovém oblouku R = 250m přibližně k ose mimoúrovňového křížení s vjezdem pro zásobování a do garáží a za ní pak následuje směrový oblouk o poloměru R = 220m až do stávajícího napojení před hotelem do ulice U Nádraží. Komunikace Malá Hradební je vybavena jízdním pásem se 3 jízdními pruhy, z nichž průběžné pruhy po jednom pro každý směr jízdy jsou šířky 3,75m a střední pruh sloužící pro odbočování vlevo bude mít šířku 3m. Kategorie komunikace bude MO 11,5/50. Komunikace bude vybavena jednostranným chodníkem vedeným po severní straně v odsazené poloze za travnatým pásem. Vjezd do garáží je na kótě 139,20m n.m. Světlá výška podjezdu do garáží je uvažována pro všechna osobní vozidla, zásobovací a hasičská vozidla – 4m. Výjezd z 1.PP je oddělený dělícím ostrůvkem ve směru vlevo, kde je možné napojení na výjezdní rampu se sklonem 5% do ulice U Nádraží a Malou Hradební. Odbočení z garáží ve směru vpravo je možné na upravenou vozovku U Trati ve směru západním. Záměrem je nerušené a oddělené vedení dopravních proudů po Malé Hradební od průjezdné dopravy po komunikaci U Trati s tím, že vjezd i výjezd zásobování a garáží je možno s převažujícím podílem řešit přímo v dolní úrovni s využitím stávajících podjezdů pod železnicí. Po realizaci trolejbusové trati v Malé Hradební bude ku prospěchu plynulosti provozu, nebudou-li na úseku Malé Hradební zřizovány další světelně řízené křižovatky.
U Nádraží Vozovka v ulici U Nádraží bude vedena ve stávající stopě, hrany obrubníků budou mírně situačně upraveny, aby bylo možné realizovat navržený profil komunikace včetně zastávek MHD. Úprava komunikace začíná na východní hranici křižovatky s Votěšskou, odkud je trasa vedena v přímém úseku 22,5m. Následuje levostranný oblouk o poloměru 40m a další úsek přímé, ve které jsou situovány obě zastávky budoucích linek trolejbusů. V prostoru pravostranného oblouku o poloměru 55m je úrovňové křížení s pěší komunikací V Jirchářích a napojení předjezdu před nádražní budovou. Závěrečný úsek komunikace je veden v přímé až k západní hranici křižovatky U Nádraží – Předmostí. Oba zastávkové pruhy jsou vzájemně fyzicky odděleny nástupním ostrůvkem šířky 4m, jehož plocha je vymezena obrubníky s horní hranou 200mm nad vozovkou. Úrovňové křížení komunikace a pěší ulice V Jirchářích řešené přechodem je vybaveno světelnou signalizací. Signalizace upřednostní výjezd trolejbusů zařazených trolejbusů ve vyhrazených pruzích a poté automobilů v jízdním pruhu a z ulice Hradiště. Jízdní pruhy komunikace budou až na hranici přechodu odděleny zvýšeným dělícím travnatým ostrůvkem.
Křižovatka Klíšská – Prokopa Diviše Do návrhu není převzato řešení okružní křižovatky, neboť zde vyhovuje úrovňové křížení s minimální dopravní intenzitou komunikace Prokopa Diviše. Hlavní komunikační propojení je vedeno jižněji přes Špitálské náměstí.
Křižovatka Londýnská – Klíšská – Solvayova bude stavebně upravena a řešena jako průsečná se světelnou signalizací. Uvnitř řešeného území tvoří propojení ulic Masarykovy, Revoluční, Mírového náměstí a Hrnčířské uliční kříž hlavních městských obchodních a společenských tříd s regulovanou dopravou. Zůstávají průjezdné pro dopravní obsluhu, zásobování a MHD. Odpovídají nejlépe funkční kategorii C 1. Ostatní komunikace jsou rozděleny na obslužné s funkcí převážně dopravní C 2 t.j. Pařížská, Brněnská, Velká Hradební, Bratislavská, Londýnská, Nová Hradební, U nádraží, Dlouhá po křižovatku K národnímu domu a úseky Revoluční (Panská - Velká hradební) a Malá Hradební u autobusového nádraží a na zbývající obslužné kategorie C 3 zajišťující přístup k jednotlivým objektům. Všechny komunikace mají klasické uspořádání s fyzickým oddělením vozovek a chodníků silničními obrubníky. Regenerace centra a dostavba devastovaných území předpokládá výstavbu nových přístupových komunikací a doplnění zrušených komunikačních vazeb. Jedná se zejména o uliční spojku Nová Hradební, z Churchillovy ulice na Masarykovu třídu uzavírající městský okruh v prostoru Špitálského náměstí. Další vozovky doplní stávající síť obslužných komunikací. Obnoveno bude původní spojení dnešní Masarykovy a Churchillovy ulice, zhruba v místech někdejší Margaretiny ulice, se vstřícným napojením proti ulici Prokopa Diviše. Nová spojka přispěje ke zlepšení přístupu dopravní obsluhy hotelu Vladimir ze směru od severu z Masarykovy ulice. Postupnou dostavbou bloků v jihozápadní části centra bude rozšiřována síť
obslužných, přístupových komunikací. Sem náleží prodloužení ulice U kostela ulicí Novou Jeptiškánskou napojenou do světelně řízené křižovatky s Malou Hradební. Dále znovuotevření ulice Klášterní s propojením do Hradiště a Vojtěšské. Jižní úsek Vaníčkovy ulice je prodloužen až do styčné křižovatky s ulicí U Trati. Kolmo do Dlouhé jsou zaústěny přístupové komunikace s vazbou na podzemní garáže pod budoucími bloky Pivovarská. Velká Hradební u Uhlozbytu bude sloužit pro vedení trolejbusů ve směru do Důlců a jako smyčka trolejbusové linky kolem Uhlozbytu.
Mírové náměstí Po rekonstrukci Mírového náměstí a přilehlých úseků ulic Revoluční a Hrnčířské bude průjezdní profil komunikace v dvoupruhovém uspořádání se zastávkami MHD na náměstí a v Hrnčířské ulici umístěnými mimo jízdní pás. Provoz na Mírovém náměstí bude vyhrazen pouze MHD, vozidlům taxislužby a zásobování. Vjezd pro zásobování obchodů v Revoluční ulici je uvažován ze západní strany a s výjezdem zpět nebo na jih Bílinskou ulicí.
Návrh parametrů vozovek a vybavení ulic vycházelo z přijaté typologie uličních profilů, jejichž šířky mezi domy byly stanoveny takto: 10m a menší, 12m, 15m, 18m, 27m a 30m. Při šířce profilu 10m lze zřídit 1 jízdní pruh šířky 3m s odvodňovacím proužkem 0,50m nebo bez něj. Dále může být vozovka vybavena parkovacím pruhem šířky 2,50m. Oboustranné chodníky mají šířku 2m. Minimální šířka jednopruhové vozovky je 3,5m a chodníků alespoň 1,50m. Minimální světlá šířka ulice je tedy 6,5m (Klášterní). Při šířkách 12 a 15m jsou obslužné komunikace vybaveny dvěma jízdními pruhy šířky 3,0m nebo jednosměrné jedním jízdním a jedním zastavovacím pruhem. V případě Bratislavské ulice je v tomto uličním profilu navržena dvoupruhová obousměrná komunikace o šířce jízdního pruhu 3,25m se dvěma odvodňovacími pruhy šířky 0,50m. Šířka uličního profilu 18m představuje významnou místní komunikaci (Pařížská, Masarykova), městskou obchodní třídu. Vozovka je dvoupruhová se dvěma extrémně širokými pruhy, které umožňují řazení před křižovatkami, např. 2x5,5m a oboustranné chodníky šířky 3,5m. Jiný případ dvoupruhové vozovky o šířce 8m umožňuje lepší vybavení chodníků šířky kolem 3m s alejemi nebo cyklistickými stezkami. Uliční profily o šířkách 24m, 27m, 30m a více jsou hlavní městské bulváry nebo vícepruhové sběrné komunikace obvykle směrově rozdělené. V případě ústeckého centra se jedná o Panskou, U Trati.

Návrh podchodu pro pěší pod hlavním nádražím

V rámci 2. etapy Revitalizace centra města je projektově připravována přestavba Malé Hradební a přednádražního prostoru před budovou hlavní železniční stanice. Dokumentace revitalizace městského centra II. etapa ulice U Nádraží, přednádražního prostoru a nábřeží podél Labe byla zpracována ve stupni ÚR v roce 2005

(Atelier AP Ústí nad Labem). Z hlediska dopravního je kladen důraz na úpravu komunikace Malé Hradební a zejména navazující komunikace U Nádraží s výhledovým řešením provozu MHD včetně trolejbusové trakce. S tím bude souviset i poměrně rozsáhlá přestavba prostoru křižovatek Předmostí a Důlce. Doprava bude vedena v úseku od budovy ČD jednosměrně k Předmostí. Na úrovni západního okraje prostoru Předmostí je navrhován podjezd po tělesem železniční tratě umožňující dopravní propojení s parkovištěm obchodní terasy. Chodníky na úrovni parkoviště a komunikace Přístaviště jsou propojeny vnějším schodištěm s horním podlažím terasy a s chodníkem mostu E. Beneše. V této souvislosti je třeba zdůraznit potřebu umístění osobního přístaviště do prostoru pod Větruší v návaznosti na revitalizaci území, na jehož poloze z velké části závisí atraktivnost prostoru pro veřejnost, zejména pro pěší.

Obchodní terasa bude propojena s přednádražním prostorem pěší pasáží podchodem pod kolejištěm s návaznou lávkou přes Přístavní komunikaci s vazbou na prostor rozšířeného osobního přístavu. Na levém břehu navazuje na cyklistickou a pěší trasu podél Labe.

Navržené dopravní vazby podjezdem a podchodem pod železniční tratí budou zahrnuty do návrhu regulačního plánu, za předpokladu, že budou zároveň zahrnovat protipovodňová opatření. Projekt protipovodňových opatření byl zpracován firmou CityPlan spol. s r.o., zahrnuje rekonstrukci Přístavní ulice. Na rekonstrukci Přístavní komunikace, dnešní silnice I. třídy I/30, byl vypracován projekt ve stupni DÚR v květnu 2005.

 

Městská hromadná doprava

Změny ve způsobu obsluhy MHD spočívají v zavedení jednosměrného provozu trolejbusů v Malé Hradební a U Nádraží ve směru z centra kolem nádraží do prostoru předmostí, kde se trasy rozdělí – vpravo pod viadukt na most E. Beneše a na Střekov, přes křižovatku ve směru do Krásného Března a severním směrem Velkou Hradební do Důlců. Ve směru do centra budou trolejbusy nadále vedeny Hrnčířskou přes Mírové náměstí. Tomuto návrhu a s ním souvisejících prostorových požadavků na osazení trakčního vedení bylo přizpůsobeno řešení křižovatek u Uhlozbytu, u Předmostí, v Malé Hradební a v Revoluční u Masarykovy třídy. V Malé Hradební je uvažován v třípruhovém uspořádání komunikace pro trolejbusy jižní jízdní pruh, nikoliv však vyhrazený. Střední jízdní pruh je vyhrazen pro odbočování vlevo a připojení vozidel vyjíždějících vlevo na Malou Hradební z obslužných komunikací z centra.

 

Cyklistická doprava (cyklotrasy)

Návrh cyklistických tras v centru města vychází ze širších vztahů cyklistické sítě v oblasti Ústecka a z terénních podmínek ovlivňujících jejich vedení a možnosti využití cyklistické dopravy ve městě. Z vydaných turistických map je zřejmé, že hlavní atraktivní cykloturistické trasy se nacházejí na pravé straně Labe a směřují do východní oblasti Českého středohoří. Další turisticky zajímavou oblastí je Děčínsko s Labskými pískovci a podhůří Krušných hor (Telnice, Chlumec, Komáří Hůrka). Jižním směrem jsou trasy vedeny do části Českého Středohoří pod Milešovkou. Vyhodnocení cyklistických tras (Ing. Budinský 2002) naznačuje vedení tras na pravém břehu Labe úsek Vaňov – Přístavní – Krásné Březno a návazné trasy do centra města mezi Předmostím a Předlicemi. Východozápadní trasy jsou výhledově velmi perspektivní s ohledem na uvažovanou revitalizaci oblasti Chabařovické výsypky. Na labskou levobřežní trasu navazují cyklotrasy přes most E. Beneše na Střekov a na opačné straně ve směru do centra nově navrhovaným podjezdem železniční tratě do prostoru Předmostí. V centru města navrhujeme dvě trasy z Předmostí západním směrem. Z prostorových důvodů budou trasy zčásti využívat místních dopravně méně zatížených komunikací. Z Předmostí směřuje trasa v Hrnčířské ulici do průchodu domem do Dlouhé ulice a po této komunikaci do Pařížské, křižuje Masarykovu a Panskou. Z této křižovatky pokračuje jednak západním směrem do Revoluční ulice a do Předlic. Severním směrem sleduje stopu Panské ulice a pokračuje na sever na Hvězdu. Ve směru z Trmic je vedena trasa podél komunikace U Trati, překřižuje Malou Hradební, pokračuje ke kostelu a Hradištěm do ulice U Nádraží k Předmostí. V tomto úseku může být z prostorových důvodů vedena jednosměrně. V rámci 1. etapy Revitalizace centra města není uvažováno s vedením tras přes Mírové náměstí do Revoluční ulice.

 

Doprava v klidu

Podkladem pro posouzení dopravy v klidu byla původní koncepce řešení v regulačním plánu (1996) a podrobné řešení obsažené v Generelu dopravy v klidu pro centrum města (Ing. Budinský, VII/2001). Generel vyhodnotil stávající potřeby dopravy v klidu v centru města a návrh bilancí pro jednotlivé oblasti vycházející z předpokládaných funkcí a procenta zastavěnosti v blocích. Ve stabilizovaných zastavěných blocích budou převzaty údaje o skutečných kapacitách a reálných možnostech úprav podle Generelu dopravy v klidu. Řešení dopravy v klidu ve změně regulačního plánu bude zaměřeno na vyhodnocení reálných potřeb parkování a odstavování vozidel vycházející z úprav a změn ve funkční náplni rozvojových bloků. Bilance budou stanoveny na základě upřesněných urbanistických výstupů, z nichž nejdůležitější budou upravené údaje o podílu zastoupení funkce obchodní a administrativní a redukovaného zastoupení funkce bydlení. Pro zajištění souladu ve stanovování bilancí obou dokumentací bude použito stejné metodiky výpočtů, která je obsažena v Generelu dopravy v klidu pro centrum města Ústí nad Labem.

Výpočet výhledových kapacit pro dopravu v klidu vycházel z postupu stanoveného ČSN 736110 čl.196 a tab.19 pro součinitel vlivu stupně automobilizace 1:2,5 ka = 1,4, dále pro součinitel vlivu dělby dopravní práce kd=0,8 pro poměr IAD: ostatní 20:80 a pro centrální část stotisícového města, kde jsou stanoveny velikostní koeficienty kv a kp=1,0. Cílem řešení dopravy v klidu bylo objektivní posouzení stávajícího i výhledového stavu dopravy v klidu ústeckého centra.
Proto bylo u charakteristických funkcí objektů ležících v území centrální městské zóny přihlédnuto také k ustanovením Vyhlášky hlavního města Prahy č.26/1999 Sb. o OTP na území hl.m. Prahy stanovující způsob výpočtu parkovacích a odstavných stání pro jednotlivé funkce staveb ve vymezených zónách. Pro centrální část Ústí nad Labem byly převzaty ukazatele zóny 3, kde je stanoven pro komerční funkce územní koeficient kú = 0,6. Z výše uvedených podkladů byly stanoveny hodnoty ukazatelů vyjadřujících počet stání vztažený na 1000 m2 hrubé plochy podlaží. Pro jednotlivé bloky zástavby byla z plochy bloku, z procenta zastavění a podle počtu podlaží vypočtena celková hrubá plocha všech podlaží, stávající a výhledová. Pro stanovení počtu stání se vycházelo z čisté užitné plochy, která činí v průměru 70% celkové hrubé plochy podlaží. Stanovení stávajících bilancí vychází z převládajícího funkčního využití bloku, u nové zástavby byly zahrnuty ukazatele počtu stání na 1000 m2 hrubé podlahové plochy a poměr jednotlivých funkcí v blocích určen takto:
- 10% bydlení - 13,2 stání/1000m2
- 20% administrativa celoměst. význam - 23 stání/1000m2
- 40% ústavy, administrativa místní význam - 20 stání/1000m2
- 20% obchod, služby - 14 stání/1000m2
- 10% kultura a ostatní - 33 stání/1000m2

Z toho vyplývá průměrný ukazatel počtu stání
Pz = 0,1 x 13,2 + 0,2 x 23 + 0,4 x 20 + 0,2 x 14 + 0,1 x 33 = 20 stání na 1000m2 hrubé podlahové plochy bloku.

Uvedené směrné ukazatele celkové plochy zastavění jsou odvozeny z normových ukazatelů kde podle funkcí je stanoveno:
- pro administrativu celoměstského významu 1 parkovací stání na 30m2 čisté kancelářské plochy
- pro administrativu místního významu, ústav 1 parkovací stání na 35m2 čisté kancelářské plochy
- pro obchod a služby 1 parkovací stání na 50m2 užitné plochy
- pro kulturu 1 parkovací stání na 4 návštěvníky (22m2užit. plochy)
- pro funkci bydlení 1 parkovací stání na 1 b.j. do 100m2užitné plochy bytu, 2 parkovací stání na 1 b.j. nad 100m2užitné plochy bytu a 0,5 parkovacího stání na bytovou jednotku o 1 obytné místnosti, z toho vyplynulo 1 parkovací stání na 1 b.j. o velikosti 66m2užitné plochy bytu.
Redukovaný počet stání Pr je určen základním počtem parkovacích stání, v němž je územním koeficientem kú = 0,6 redukován pro oblast centra počet parkovacích stání pro komerční funkce, nikoliv však počet stání pro bydlení.
Pr = 0,1 x 13,2 + 0,6(4,6 + 8 + 2,8 + 3,3) = 12,5 parkovacích stání na 1000 m2 hrubé podlahové plochy.
Nyní je k dispozici v centrální části města podle údajů Generelu dopravy v klidu 3305 stání. Z toho bude realizací nových staveb likvidováno celkem 973 stání, zbývat bude 2332 parkovacích stání. Výstavbou dojde k nárůstu nároků na dopravu v klidu. Jejich přesné specifikace a návrh řešení budou stanoveny na základě upravených bilancí ploch v jednotlivých blocích.

Bilanční nároky dopravy v klidu
Bilanční nároky byly sestaveny na základě upřesněné výměry ploch v blocích a jsou součástí krycích listů regulačního plánu centra města Ústí nad Labem po projednání koncepce změny a po zapracování připomínek. Bilanční nároky budou pouze „směrné“, jediný závazný zůstane způsob výpočtu potřebných parkovacích stání podle skutečných zastoupených funkcí pro každou stavbu předkládanou k územnímu a stavebnímu řízení samostatně.

Hluková studie
Vzhledem k tomu, že výstupy z hlukové studie nebyly k datu odevzdání návrhu známé, nejsou izofony zakresleny ve výkresu dopravy. Hluková studie bude samostatnou přílohou dokumentace.

700 INŽENÝRSKÉ SÍTĚ A NAKLÁDÁNÍ S ODPADY

Úvod

Tato studie popisuje pouze inženýrské sítě které se bezprostředně mění ve vztahu k upravovaným, nebo nově definovaným blokům. Principy Technické infrastruktury z platného regulačního plánu zůstávají zachovány.

 

Zásobování pitnou vodou

Zásobování pitnou vodou se změnou regulačního plánu koncepčně nemění. Zásobování řešeného území pitnou vodou je možné ze stávajících vodovodních řadů v přilehlých komunikacích a vybudováním nových vodovodních rozvodů. Řídícím vodojemem pro zásobování pitnou vodou je vodojem Větruše s kótou dna na úrovni 206,00 m n.m. Na konci kapitoly je uvedena bilance potřeb pitné vody v jednotlivých blocích zástavby. Jedná se o orientační výpočet založený na základních prostorových regulativech jednotlivých bloků a na předpokladu plného využití těchto regulativů. Potřeby vody jsou stanoveny pro dvě alternativy funkčního využití – obytnou funkci a funkci komerční (administrativní). Vzhledem k tomu, že nelze předpokládat maximální naplnění zástavby dle stanovených regulativů, je nutno brát vypočtené hodnoty potřeb pitné vody s velkou rezervou. Posouzení kapacity stávajících vodovodních rozvodů je u složité sítě městské zástavby velmi komplikované a neobejde se bez zpracování modelu vodovodní sítě, což dalece přesahuje možnosti této dokumentace. Obecně lze předpokládat, že akumulace a hlavní přivaděče mají dostatečnou kapacitu, u dílčích úseků zásobovacích řadů může dojít k potřebě zvýšení stávajícího profilu. Dostatečná je i výšková úroveň stávajícího řídícího vodojemu Větruše.

 

Kanalizace

Na kanalizační síti byla v centru města od doby zpracování platného regulačního plánu provedena řada úprav. Jedná se o úpravy související s podchycením výústí do Labe a svedením odpadních vod na centrální ČOV v Neštěmicích. Většina těchto opatření již byla v regulačním plánu zachycena formou návrhu. Realizovány byly čerpací stanice odpadních vod na Předmostí a pod Mariánskou skálou, do níž je zaústěn přivaděč z pravého břehu Labe. V současné době probíhá realizace stoky Z2 a navazujících hlavních stok.

Odvedení odpadních vod z řešeného území je možné do stávající kanalizační sítě jednotné soustavy umístěné v uliční síti, odvedení dešťových vod z bloků umístěných v dosahu vodního toku (především přednádražní prostor, území na labském nábřeží, pod Větruší atd.) bude řešeno oddílnou kanalizační soustavou s odvedením dešťových vod do recipientu.

 

Energetika

Podle schválené energetické koncepce města Ústí n.L. je v lokalitě vnitřního města:

- přípustné:

a) zásobování dodávkovým teplem ze systému CZT,

b) zásobování elektrickou energií.
- podmíněně přípustné zásobování zemním plynem, a to při prokázání:
a) ekonomické efektivnosti,
b) ekologické přijatelnosti.
- doporučováno upřednostňovat teplo z CZT.
Na konci kapitoly je uvedena bilance potřeb energetických médií v jednotlivých blocích zástavby. Jedná se o orientační výpočet založený na základních prostorových regulativech jednotlivých bloků a na předpokladu plného využití těchto regulativů. Potřeby zemního plynu, tepla ze systému CZT a elektrické energie jsou stanoveny pro dvě alternativy funkčního využití – obytnou funkci a funkci komerční (administrativní). Vzhledem k tomu, že nelze předpokládat maximální naplnění zástavby dle stanovených regulativů, je nutno brát vypočtené hodnoty potřeb pitné vody s velkou rezervou.

Telekomunikace a radiokomunikace

V řešeném území se kromě telefonních kabelů zakreslených v platném regulačním plánu vyskytují slaboproudé rozvody firem Sitel s.r.o., UPC ČR, a.s. a TETA s.r.o., které jsou respektovány jako vstupní limit.

V řešeném území procházejí následující provozované RR trasy v úseku:

RS Klíše - ULPT PVT Ústí n.L., Kramoly 39

RS Klíše - ULVP Ćeská pojišťovna Ústí n.L., W.Churchilla 7

RS Klíše - ULZB Živnobanka Ústí n.L., Hrnčířská 64

RS Klíše – ULSS ČMSS Ústí n.L., Dlouhá 240/11

RS Klíše USAL Alianz pojišťovna Ústí n.L. – Chabařovice, Velká Hradební 688/59

8UVA TVP Ústí n.L., Vaňov – USRO studio Čro Ústí n.L., Na Schodech

8UVA TVP Ústí n.L., Vaňov – ULSY SKYNET Ústí n.L., Bělehradská 1184/11

RS Buková hora – ULIB IPB Ústí n.L., Mírové níměstí 20

RS Buková hora – ULCC CAC Leasing Ústí n.L., Mírové náměstí 33

Průběhy výše uvedených RR tras jsou respektovány, konkrétní stavební záměry budou v dalších stupních přípravy posuzovány z hlediska výškového průběhu RR tras nad navrhovanou stavbou.

 

Úpravy tras inženýrských sítí vyplývající z úprav urbanistického a dopravního řešení Úprava komunikace Malá Hradební

Úprava komunikace ve zvolené nadzemní variantě si vyžádá zásahy do stávajících tras inženýrských sítí (přeložka stávajícího vodovodního přivaděče DN 500 a přeložka středotlakého plynovodu). Uvedené přeložky byly již zahrnuty v platném regulačním plánu, jejich rozsah je však dle nového dopravního řešení větší. Zároveň bude zřejmě nutno přeložit stávající kanalizaci v Bílinské ulici kvůli navrhovanému podjezdu.

Vlastní úprava komunikace spojená se zvýšením části přilehlých pozemků tvoří pasivní část ochrany před případnou záplavou u vlastních upravených ploch, ale je zároveň krokem k aktivnímu řešení ochrany širšího centrálního území.

 

Úprava křižovatky na Předmostí

V prostoru od křižovatky ulic Důlce a Dobětická směrem k ulici Velká Hradební (severně od objektu bývalé SBČS) je vedeno několik elektrických kabelů VN a NN, a kabelová trasa Českého Telecomu. Kabelové trasy se dostávají do prostoru nově navrhovaných nájezdů silniční komunikace. Vzhledem k obtížnému dodatečnému chránění kabelů je navržena přeložka uvedených kabelových tras. V místě křížení s komunikacemi budou kabely uloženy do chrániček. V místě křižovatky na Předmostí (v prodloužení Hrnčířské ulice) kříží nově navrhovaný nájezd pro trolejbusy trasu kolektoru. V bloku č. 072 se nachází křížení dvou kolektorových tras a místo podchycení stávajících kanalizací z ulic Hrnčířské a Velké hradební (odpadní vody jsou svedeny do stoky Y, dešťové vody jsou odlehčovány původní stokou do Labe). V hranici budoucího obrubníku na severním okraji se nacházejí dvě šachty na kolektoru. Jedna je shozová šachta, druhá je větrací šachtou kolektoru. Je počítáno s posunutím shozové šachty a s realizací nové větrací šachty umístěné mimo komunikaci.

 

Popis jednotlivých „upravovaných“ a nově vymezených bloků

blok 062

Blok uvnitř městské zástavby dobře napojitelný na inženýrské sítě. Vodovod a kanalizace jsou vedeny po západní i východní straně bloku, parovodní síť po jižní a severní straně. V bloku je již v platném regulačním plánu navrženo umístění nové trafostanice pro zásobování elektrickou energií. Bariéru pro zástavbu bloku 062 tvoří zakryté koryto Klíšského potoka, které vede blíže západní straně bloku. V severní části je umístěna rozměrná vstupní šachta do zakryté části potoka. Zásadní úprava zakrytého úseku potoka z důvodu uvolnění ploch pro zástavbu se nejeví jako reálná. Případná zástavba bloku musí trasu zakrytého potoka respektovat a případné kolize s trasou technicky vyřešit.

blok 060

Blok vklíněný mezi dvěma pruhy Klíšské ulice, v širší jižní části bloku je umístěna šachta primérního parovodního přivaděče. Případná zástavba bloku musí trasu primérního parovodu včetně šachty respektovat a případné kolize s trasou technicky vyřešit.

bloky 041 042

Jedná se o bloky stávající zástavby s dílčí úpravou regulace. Z hlediska inženýrských sítí nejsou změny významné

blok 040

Rozvojová plocha v oblouku Panské ulice. Přes plochu prochází stávající středotlaký plynovodní řad, s přeložkou plynovodu podél ulice U trati je počítáno již v platném regulačním plánu. Rovněž je v regulačním plánu zakreslena navrhovaná trafostanice pro zásobování bloku elektrickou energií. Napojení na ostatní inženýrské sítě je snadno řešitelné bez významnějších investic z okolních stávajících rozvodů.

blok 017

Blok s částečnou stávající zástavbou, dostavba je možná v sousedství autobusového nádraží, vodovodní a kanalizační řady jsou k dispozici uvnitř plochy, středotlaký plynovod vede po jejím jižním okraji. Případná napojení na systém CZT je možné realizovat ze stávající šachty ve Vaníčkově ulici. Zásobování elektrickou energií bude nutno řešit ze stávajících rozvodů v ulici Revoluční.

blok 029

V komunikacích ohraničujících blok 029 jsou k dispozici všechny dostupné rozvody inženýrských sítí v dostatečné kapacitě. V jihovýchodním rohu bloku se nachází stávající trafostanice.

blok 037

Do jihozápadního okraje bloku zasahuje stávající středotlaký plynovodní řad, s přeložkou plynovodu podél ulice Malá Hradební je počítáno již v platném regulačním plánu. Trasa přeložky bude oproti regulačnímu plánu upravena v souběhu s opěrnou zdí nově upravované komunikace. Na ostatní inženýrské sítě se lze snadno připojit ze stávajících rozvodů v Bílinské ulici.

blok 038

Plocha se zástavbou stávající tržnice. V rámci úpravy ulice Malá Hradební dojde ke zvětšení plochy způsobilé k zástavbě a k jejímu jasnějšímu ohraničení. Zvednutí terénu směrem k ulici Malá Hradební si vyžádá přeložku stávajícího vodovodního přivaděče DN 500 a přeložku stávajícího středotlakého plynovodního řadu. S oběma přeložkami bylo počítáno již v platném regulačním plánu, trasa přeložek bude oproti stávajícímu plánu upřesněna a prodloužena a povede podél opěrné zdi komunikace Malé Hradební. Úpravu si vyžádá zřejmě i kanalizační přípojka z bloku 038, která se po úpravě dostane (včetně stávající šachty na stoce přicházející z Bílinské ulice) do výrazně vyšší hloubky pod terén. Napojení bloku na inženýrské sítě je jednoduché ze stávajících rozvodů.

blok 039

Blok v oblouku ulice malé Hradební. Problematika spočívající ve zvýšení terénu v souvislosti s úpravou ulice Malé Hradební je podobná jako u předcházejících bloků 037 a 038. V bloku 039 není zvyšování terénu spojeno s žádnými přeložkami stávajících inženýrských sítí. Přeložky vodovodního přivaděče a středotlakého plynovodu popsané v předcházejících odstavcích procházejí i okolo bloku 039.

Napojení bloku 039 na inženýrské sítě je možné bez významnějších investic ze stávajících rozvodů s výjimkou případného napojení na CZT. Stávající parovodní rozvody se nacházejí buď v Bílinské ulici – přípojka pro tržnici nebo v ulici Revoluční u OD Labe. Délka přívodu by v obou případech činila přibližně 85 m. Napojení na elektrickou energii je řešeno prostřednictvím navrhované trafostanice, která je zakreslena již v platném regulačním plánu.

blok 010

Plocha bývalého Uhlozbytu na předmostí. Jedná se o inženýrskými sítěmi dobře napojitelnou lokalitu bez procházejících vedení tvořících bariéru pro případnou novou zástavbu. Zásobování elektrickou energií je navrženo prostřednictvím nové trafostanice, která je zakreslena již v platném regulačním plánu.

blok 072

Plocha vymezená v platném regulačním plánu jako park, nyní navrhována k zástavbě. Plocha je velmi složitá z hlediska situování tras a zařízení inženýrských sítí. Plochu kříží vodovodní přivaděč DN 500 (v souběhu s kabely VN) vedoucí od jihozápadu k severovýchodu. Po severním okraji plochy prochází kanalizační stoka DN 700, která je zaústěna do stoky Z1 DN 600 vedoucí východním směrem ke stoce Z. Na jižním okraji plochy se nachází čerpací stanice odpadních vod, z níž vede přes plochu bloku od jihu k severu výtlačné potrubí odpadních vod DN 150 zaústěné do šachty na stoce Z1. Plocha je tedy zastavitelná pouze podmínečně za předpokladu vyřešení kolize se stávajícími trasami inženýrských sítí.

blok 073

V ploše bloku se kříží trasa středotlakého plynovodu s vedením několika kabelů VN a NN. Zástavba v ploše je možná buď v případě umístění tří malých objektů (v ploše okolo 2 x 180 a 1 x 100 m2). nebo bude nutno uvedené sítě přeložit. Plocha je dobře napojitelná na inženýrské sítě.

nábřeží Labe 074, 075, 076

Jedná se o pozemky stávající zástavby, jejichž lokalizace je problematická z hlediska záplavového území. Vymezené plochy se nacházejí uvnitř stanoveného záplavového území Q100. Novou výstavbou v těchto plochách nelze proto doporučit.
blok u kruhové křižovatky 077
Jedná se o pozemky, jejichž zástavba je problematická z hlediska záplavového území. Vymezené plochy se nacházejí v rámci stanoveného záplavového území Q100. Zástavbu v této lokalitě proto nelze doporučit, přesto že jsou zde k dispozici inženýrské sítě (s výjimkou CZT).
Bilanční tabulky nároků na inženýrské sítě v jednotlivých blocích zástavby.:
Na dalších stránkách jsou uvedeny bilanční tabulky nároků jednotlivých bloků zástavby na inženýrské sítě. Jedná se o teoretické hodnoty vycházející z předpokladu maximálního naplnění prostorových regulačních podmínek. U všech inženýrských sítí jsou v tabulkách uvedeny dvě varianty využití ploch – pro bydlení a pro komerci (administrativu). U bydlení bylo uvažováno s plochou bytů ve výši 70 % celkových ploch všech podlaží (30 % chodby, stěny, schodiště). Průměrná velikost bytu byla uvažována 70 m2, průměrný počet obyvatel bytu 2,5. U komerčních (administrativních) ploch je počítáno s plochou kanceláří ve výši 60 % celkových ploch všech podlaží (40 % chodby, stěny, schodiště). Průměrná plocha na jednoho zaměstnance 15 m2. U výpočtu zásobování vodou byla uvažována specifická potřeba 150 l/ob. a den, resp. 80 l/zam. a den, koeficient denní nerovnoměrnosti 1,35 a hodinové nerovnoměrnosti 1,8. Výpočty potřeb zemního plynu jsou maximálními hodnotami včetně využití plynu pro vaření, ohřev TUV a vytápění. U výpočtů průměrných potřeb tepla bylo použito empirických hodnot 31 GJ/rok na 1 bj a 0,22 GJ/rok na 1 m2 komerčních ploch. Tepelný výkon byl počítán na základě vytápěného obestavěného prostoru (výška podlaží byla průměrně stanovena 4 m). Výpočty zásobování elektrickou energií vycházejí z následujících hodnot : 5,5 kV na 1 bj, 0,03 kW na komerční plochy (včetně chodeb a schodišť) a koeficientu soudobosti 0,6.

Nakládání s odpady

Komunální odpad bude likvidován ukládáním do sběrných nádob. Komunální odpad, objemný odpad, odpad ze zeleně a toxický odpad bude pravidelně svážen oprávněnými osobami a dopravován do místa likvidace.

Požadováno je zachování propustnosti komunikací pro odvoz odpadu.

Následují nečíslované tabulky bilací v jednotlivých blocích.

 

800 ETAPIZACE A PRIORITY ŘEŠENÍ

Priority a možné kroky (harmonogram)

Územní ani regulační plán není v našem pojetí chápán jako časově určený program výstavby, ale jako koncepce, k níž se pokusí město přiblížit dle svých (nejen) rozpočtových možností a dle zájmu (nejen) jednotlivých investorů.

Regulační plán je základním dokumentem, který fixuje strukturu města historickou kontinuitu a potřebnou ochranu hodnot. Regulační plán by neměl podléhat krátkodobým politickým vlivům. Regulační plán v tomto pojetí je podkladem pro zpracování strategických plánů, které jediné mohou, na pozadí politické vůle, stanovit jednotlivé priority rozvoje centra města.

Základní myšlenkou, která by ovšem měla být neustále naplňována je průběžná příprava jednotlivých klíčových projektů, které musí být financovány z veřejných zdrojů, a které potom přilákají ostatní (soukromé) investice. Obecně se dá říci, že klíčovými projekty jsou ty, které jsou označeny za veřejně prospěšné stavby.

 

900 VÝSLEDNÉ VÝKRESY

900.1 LIMITY V ÚZEMÍ

Úvodem

Výkres limitů zahrnuje veškeré známé limity v území převzaté z jednotlivých „kapitol“ regulačního plánu (od jednotlivých profesí). Zahrnuje zejména limity, vycházející z jiných právních předpisů, tedy takových, které regulační plán nemůže ovlivnit. Ve výkrese jsou zakreslena veškerá ochranná pásma, která lze zobrazit v daném měřítku.

Zde uvedená ochranná pásma (v zastavěném území centrální části města se nenacházejí nadzemní elektrická vedení VN a vysokotlaké plynovody s širšími ochrannými pásmy) jsou příliš úzká na to, aby mohla být zobrazena v grafické části v měřítku regulačního plánu.

V řešeném území jsou následující ochranná pásma rozvodů a zařízení technického vybavení:

Ochranná pásma vodovodů a kanalizací jsou dána zák. č. 274/2001 Sb. o vodovodech a kanalizacích

§ 23 Ochranná pásma vodovodních řadů a kanalizačních stok

Ochranná pásma jsou vymezena vodorovnou vzdáleností od vnějšího líce stěny potrubí nebo kanalizační stoky na každou stranu

a) u vodovodních řadů a kanalizačních stok do průměru 500 mm včetně, 1,5 m,

b) u vodovodních řadů a kanalizačních stok nad průměr 500 mm, 2,5 m.

Rozvody a objekty systému CZT mají ochranná pásma dle zák. č. 458/2000 Sb,

§ 87 Ochranná pásma

Šířka ochranných pásem je vymezena svislými rovinami vedenými po obou stranách zařízení na výrobu či rozvod tepelné energie ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo k tomuto zařízení, která činí 2,5 m.

U výměníkových stanic určených ke změně parametrů teplonosné látky, které jsou umístěny v samostatných budovách, je ochranné pásmo vymezeno svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti 2,5 m kolmo na půdorys těchto stanic.

Ochranná a bezpečnostní pásma vysokotlakých plynovodů jsou dána zákonem č. 458/2000 Sb.

§ 68 Ochranná pásma

Ochranným pásmem se rozumí souvislý prostor v bezprostřední blízkosti plynárenského zařízení vymezený svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti od jeho půdorysu.

(3) Ochranná pásma činí:

a) u nízkotlakých a středotlakých plynovodů a plynovodních přípojek, jimiž se rozvádí plyn v zastavěném území obce, 1 m na obě strany od půdorysu,

b) u ostatních plynovodů a plynovodních přípojek 4 m na obě strany od půdorysu,

c) u technologických objektů 4 m na všechny strany od půdorysu.

Ochranná pásma elektrických rozvodů a zařízení jsou dána zákonem 458/2000 Sb.

§ 46 Ochranná pásma

Ochranné pásmo nadzemního vedení je souvislý prostor vymezený svislými rovinami vedenými po obou stranách vedení ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo na vedení, která činí od krajního vodiče vedení na obě jeho strany:

a) u napětí nad 1 kV a do 35 kV včetně

1. pro vodiče bez izolace 7 m,

2. pro vodiče s izolací základní 2 m,

3. pro závěsná kabelová vedení 1 m,

b) u napětí nad 35 kV do 110 kV včetně 12 m,

c) u napětí nad 110 kV do 220 kV včetně 15 m

d) u napětí nad 220 kV do 400 kV včetně 20 m,

e) u napětí nad 400 kV 30 m,

f) u závěsného kabelového vedení 110 kV 2 m,

g) u zařízení vlastní telekomunikační sítě držitele licence 1 m.

Ochranné pásmo podzemního vedení elektrizační soustavy do 110 kV včetně a vedení řídicí, měřicí a zabezpečovací techniky činí 1 m po obou stranách krajního kabelu, nad 110 kV činí 3 m po obou stranách krajního kabelu.

Ochranné pásmo elektrické stanice je vymezeno svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti:

a) u venkovních elektrických stanic a dále stanic s napětím větším než 52 kV v budovách 20 m od oplocení nebo od vnějšího líce obvodového zdiva,

b) u stožárových elektrických stanic s převodem napětí z úrovně nad 1 kV a menší než 52 kV na úroveň nízkého napětí 7 m,

c) u kompaktních a zděných elektrických stanic s převodem napětí z úrovně nad 1 kV a menší než 52 kV na úroveň nízkého napětí 2 m,

d) u vestavěných elektrických stanic 1 m od obestavění.

Ochranná pásma telekomunikačních zařízení jsou dána zákonem č. 151/2000 Sb., o telekomunikacích a o změně dalších zákonů; ve znění zákona č. 274/2001 Sb.; zákona č. 205/2002 Sb.; zákonů č. 151/2002 Sb. a č. 517/2002 Sb.; ve znění zákona č. 225/2003

§ 92 Ochranná pásma telekomunikačních zařízení

Ochranné pásmo podzemních telekomunikačních vedení činí 1,5 m po stranách krajního vedení.

 

Památková ochrana

Objekty zapsané v Seznamu nemovitých kulturních památek:

- areál kostela Nanebevzetí Panny Marie (kostel s náhrobníky, krucifix se sochou sv. Máří Magdaleny),

- areál kláštera sv. Vojtěcha (kostel, dominikánský klášter č.p. 97/4, klášterní zahrada, ohradní zeď s branou, hospodářský objekt),

- areál Petschkova paláce č.p. 1348/6 (palác, schody I, schody II, zahrada, terasa, ohradní zeď),

- areál Weinmannova paláce č.p. 1974/3 (palác, ohradní zeď s oplocením),

- areál Wolfrumovy vily č.p. 1601/10 (vila, zahrada, grotta, socha Bakcha, schodiště, terasa, ohradní zeď),

- Městské divadlo č.p. 1710,

- Muzeum města Ústí nad Labem č.p. 1000/3,

- kostel apoštola Pavla,

- adm. budova MmÚ č.p. 2336/4

Výkres limitů zahrnuje též vstupní limity využití území vyplývající ze správních rozhodnutí včetně stanovených záplavových území.

Mezi vstupní limity využití území patří NRBK K10 včetně jeho ochran. zóny v šíři 4 km (2 km na obě strany od osy) a záplavové území toku Labe a Bíliny - vymezené záplavovou čárou q100.

 

Výstupní limity:

Změna regulačního plánu navrhuje limity využití území vyjádřené v regulativech, popsaných v jednotlivých kapitolách. Závazné jsou základní zásady uspořádání území (členění do bloků) a limity jeho využití, tedy nepřekročitelné stavební čáry. 900.2 Regulační (hlavní) výkres

 

KLÍČ K REGULAČNÍMU PLÁNU

Zvláštní závazné regulativy určené k regulaci území Ústí nad Labem – centrum:

Uliční čára (hranice bloku),

je rozhraní vymezující území zastavitelné od nezastavitelného území veřejných prostranství.

Stavební čára,

je rozhraní vymezující podmínky zastavění území bloku a určující pro každý blok nepřekročitelnou hranici zastavění; v souladu se způsobem zastavění území bloku se rozlišuje stavební čára
uzavřená, jíž se rozumí souvisle a úplně v celé své délce zastavěné rozhraní zastavitelného území bloku a veřejného prostranství, jehož zástavba však nesmí nikde ustupovat,
otevřená, jíž se rozumí přerušitelně v celé délce zastavěné rozhraní zastavitelného území bloku a veřejného prostranství, jehož zástavba však nesmí ustupovat,
volná, jíž se rozumí přerušitelně v celé délce zastavěné rozhraní zastavitelného území bloku a veřejného prostranství, jehož zástavba smí libovolně ustupovat.
Předzahrádka, je nezastavitelná část území bloku, vymezená uliční čarou a stavební čarou; nezastavitelnost území předzahrádky znamená obvykle parkovou úpravu území, připouští se však podmínečně využití území předzahrádky i pro činnosti, děje a zařízení bezprostředně souvisící s veřejným prostranstvím - podmínečné využití předzahrádek pro jiný účel než parkové úpravy a způsob její úpravy musí být v souladu s charakterem veřejného prostranství

Některé další pojmy:
Míra stability bloku určuje zásady utváření území z hlediska míry změn. a je označeno symboly:
S stabilizované území je území s dosavadním charakterem, který se nebude měnit, s převahou činností záchovných a činností údržbových, výjimečně činností obnovných (struktura bloku a jeho využití je v souladu s regulačním plánem a výhledovým utvářením území).
T transformační území je území s narušeným až velmi narušeným charakterem, předpokládající rozsáhlé a zásadní změny v utváření území, s převahou činností záchranných a činností obnovných (volné stavební pozemky)
R rozvojové území je území se slabým anebo nerozvinutým charakterem, navržené pro rozvojové činnosti sledující zásadní rozvoj dosavadního utváření území, popřípadě založení nové územní struktury (struktura, nebo funkční využití bloku neodpovídá regulačnímu plánu a výhledovému utváření území).

Prostorová regulace

Určuje, kde a za jakých podmínek je v daném území možná nová výstavba.

Parcela

Je základní územní jednotka vymezující vlastnické vztahy v bloku

Blok (městský)

Je soubor parcel. Zastavitelná plocha vymezená uličními čarami, zpravidla soukromá. Jeho zastavění podléhá prostorové a funkční regulaci.

Plochy veřejných prostranství

jsou území, z jejichž užívání nelze nikoho vyloučit a které musí být přístupné veřejnosti bez omezení. V případě pochybností se má za to, že je veřejným prostranstvím území, které bylo vymezeno jako veřejné prostranství v územním plánu, popřípadě o němž jako o veřejném prostranství rozhodl správce místního poplatku. Veřejná prostranství tvoří zejména náměstí, silnice, ulice a místní komunikace, chodníky, tržiště, průchody a podloubí, nadchody, podchody, průchody a pasáže a nábřeží;

Parky

(území veřejné zeleně) mohou být doplněna drobnými stavbami, vodními prvky a zpevněnými plochami. Limity povoleného znečištění jsou vymezeny v rámci lokality, jejíž jsou veřejná prostranství součástí.

 

Krycí listy

Krycí listy byly, vzhledem k zásadnímu redukování závazných podmínek zastavění, na výřez regulačního (hlavního) výkresu, který je doplněn o části limitů v území, ÚSES, inženýrské sítě. Veškeré potřebné informace jsou na těchto výřezech. Regulativy a limity jednotlivých bloků a parků jsou uvedeny v knize krycích listů. Pouze s omezením u bloku

072 - blok bude navržen jako území určené pro zastavění pouze podmínečně, se souhlasem SVK a.s. s tím, že sítě nebudou poškozeny, nebo ovlivněny ,(SS str. 31)
068/1 – v bloku se nachází aktivní sesuv o rozloze 25 x 20 m, ev. čís. 6063 Ústí nad Labem, revize 1987 ,(SS str. 29

(SAMOSTATNÁ) DOLOŽKA CIVILNÍ OCHRANY
(dle § 21 vyhl. 380/2002 Sb.) Opatření vyplývající z určení záplavových území a zón havarijního plánování
Záplavové území vodního toku Labe bylo stanoveno dne 18.3.2004 pod č.j. 3282/03/ZPZ/Ko. Záplavové území vodního toku Labe obsahuje:
• záplavové území vymezené záplavovou čárou Q
100
• aktivní zónu záplavového území (pro současný stav koryta a rychlost proudění vyšší než 0,7 m/s)
• záplavové území vymezené záplavovou čárou Q5 a Q
20
V aktivní zóně se nesmí umísťovat, povolovat ani provádět stavby s výjimkou vodních děl, jimiž se upravuje vodní tok, převádějí povodňové průtoky, provádějí opatření na ochranu před povodněmi, nebo která jinak souvisejí s vodním tokem, nebo jimiž se zlepšují odtokové poměry, staveb pro jímání vod, odvádění odpadních vod a srážkových vod a nezbytných staveb dopravní a technické infrastruktury. Dále je v aktivní zóně zakázáno:
• těžit nerosty a zeminu způsobem zhoršujícím odtok povrchových vod a provádět terénní úpravy zhoršující odtok povrchových vod
• skladovat odplavitelný materiál, látky a předměty
• zřizovat oplocení, živé ploty a jiné podobné překážky
• zřizovat tábory, kempy a jiná dočasná ubytovací zařízení.
Aktivní zóna do řešeného území téměř nezasahuje, s výjimkou nábřežní komunikace a prostoru u Benešova mostu (k tělesu železniční trati).
Záplavová čára Q100 zasahuje do následujících bloků:
• celé bloky 031, 072, 032/1, 032/2, 033
• jižní polovina bloků 034 a 038
• jižní okraj bloků 011, 030 a 037
• jihovýchodní roh bloků 012 a 036/2

Úpravou dopravního řešení uvedeného ve návrhu spolu s dalšími technickými opatřeními je možné zvýšit ochranu některých uvedených bloků (zejména bloku 038) před záplavou. Opatření k zajištění ochrany osob a majetku v případě záplavy jsou obsažena v povodňovém plánu města.

 

Umístění stálých a improvizovaných úkrytů

Stávající úkryty CO jsou na základě podkladů poskytnutých tehdy příslušným orgánem civilní ochrany (okresní úřad Ústí nad Labem) zakresleny v doložce CO platného regulačního plánu. V rámci této doložky byla provedena rovněž bilance kapacit a potřeb pro ukrytí osob. Tato bilance může být zpřesněna po schválení úprav regulativů v jednotlivých blocích (nelze však očekávat zvýšení nároků na ukrytí obyvatel oproti platnému regulačnímu plánu).

Nové objekty CO v kategorii SPRÚ (stálý protiradiační úkryt) připadají v řešeném území v úvahu k realizaci v rozvojových blocích. Případné stálé úkryty CO budou v řešeném území navrhovány výhradně jako dvouúčelové zpravidla v objektech podzemních garáží u staveb obchodního, kulturního popř. výrobního charakteru. Výstavbu uvedených dvouúčelových úkrytů CO bude zajišťovat investor objektu za předpokladu, že obdrží na tuto výstavbu dotaci od Ministerstva obrany ČR v hodnotě vícenákladů způsobených požadavky CO.

Dvouúčelové objekty CO budou navrhovány dle následujících zásad :

1. Stabilní zařízení nesmí při mírovém využití zaujímat více než 40 % celkové podlahové plochy úkrytu.

2. Úkryty budou provedeny tak, aby bylo zajištěno jejich rychlé obsazení a opuštění a současně umožněno vyproštění osob při rozrušení úkrytu.

3. Při posuzování rozmístění úkrytů je počítáno s maximální doběhovou vzdáleností 300 m.

4. Plocha úkrytu je 0,5 m2 na 1 obyvatele.

5. Při projektování úkrytů budou respektovány zásady dané zvláštními předpisy CO:

a) Předpis pro technická opatření CO-1-9

b) Příprava, projektování a výstavba protiradiačních úkrytů CO-6- 1

U nových rozvojových bloků budou podmínky pro ukrytí obyvatelstva řešeny v konkrétních rozhodnutích o umístění stavby a stavebních povoleních dle stavebního zákona, a to požadavkem na budování podsklepených staveb (formou PRÚ).

 

Ubytování evakuovaného obyvatelstva

S ubytováním evakuovaného obyvatelstva je počítáno ve školských zařízeních, a to zejména mimo území řešené regulačním plánem centra Ústí nad Labem.

 

Skladování materiálu civilní ochrany

V rámci regulačního plánu nejsou vymezeny nové plochy pro skladování materiálu civilní ochrany.

 

Zdravotnické zabezpečení obyvatelstva

Zdravotnické zabezpečení obyvatelstva je na území města Ústí nad Labem řešeno prostřednictvím Masarykovy nemocnice. Jedná se o moderní nemocnici s krajskou působností, nemocnice je pro zdravotnické zabezpečení obyvatelstva dostačující.

 

Ochrana před vlivy nebezpečných látek skladovaných v území

Ve vlastním řešeném území nejsou skladovány nebezpečné látky. Ohrožení obyvatel města průmyslovými haváriemi je evidováno prostřednictvím havarijních karet uložených u HZS Ústeckého kraje. V řešeném území hrozí největší nebezpečí v případě havárie v areálu Spolchemie, mohou sem však zasáhnout i havárie jiných průmyslových podniků. V případě havárií bude ochrana obyvatel řešena evakuací. Pro shromáždění obyvatel v případě evakuace může sloužit plocha Mírového náměstí, popř. plochy Na Předmostí.

 

Umístění nově navrhovaných objektů zvláštního významu

V rámci regulačního plánu centra Ústí nad Labem nejsou navrhovány žádné objekty zvláštního významu.

 

Návrh řešení nouzového zásobování vodou

Vodovodní síť města je propojena do složitého systému více tlakových pásem, systém umožňuje na většině území města v případě havárie vodovodní sítě zásobování z jiného směru např. změnou propojení nebo režimu proudění v rámci stávající sítě. V případě vážnější havárie zajišťuje provozovatel vodovodní sítě zásobování obyvatel pitnou vodou prostřednictvím cisteren. Přednostně bude řešeno zásobování zdravotnických zařízení a zařízení sociální péče.

 

Návrh řešení nouzového zásobování území elektrickou energií

Elektrorozvodná síť města je propojena tak, aby bylo při dílčích výpadcích umožněno zásobování obyvatel z jiného neporušeného přívodu. V případě rozsáhlejšího výpadku bude pro obyvatelstvo přerušena dodávka elektrické energie, důležitá zdravotnická zařízení, instituce rozhodující pro řešení krizové situace a důležité peněžní ústavy budou zásobovány elektrickou energií ze záložních zdrojů.

 

Návrh řešení nouzového zásobování území teplem

V případě rozsáhlé havárie systému centrálního zásobování teplem není možné náhradní zásobování teplem pro obyvatelstvo zajistit. Při dlouhotrvajícím výpadku a nepříznivých povětrnostních podmínkách bude situace řešena evakuací.

 

Záchranné, likvidační a obnovovací práce pro odstranění nebo snížení škodlivých účinků kontaminace, vzniklých při mimořádné události,

Záchranné, likvidační a obnovovací práce budou probíhat dle rozsahu a charakteru mimořádné události, konkrétní opatření jsou popsána v havarijních plánech průmyslových podniků, popř. v povodňovém plánu města.

 

Zřízení humanitární základny

V řešeném území je možné počítat se zřízením humanitární základny v areálu budov Magistrátu města, pokud nebudou mimořádnou událostí zasaženy.

 

Požární nádrže a místa odběru vody k hašení požárů

Vodovodní síť města je osazena požárními hydranty a má dostatečnou kapacitu pro jejich zásobování požární vodou v případě potřeby požárního zásahu. Dle požárních hledisek (ČSN 730873 Zásobování požární vodou) bude navrhována i nová vodovodní síť v rozvojových blocích. U ploch v blízkosti toku Labe je možno k hašení požárů využít rovněž vodu z Labe.

 

 

 

ZÁVAZNÁ ČÁST VE FORMĚ REGULATIVŮ

 

ZÁKLADNÍ ČLENĚNÍ REGULAČNÍHO

PLÁNU:

000 základní údaje a širší vztahy

Vlastní podmínky a regulace (Plochy) v území:

100 krajina ve městě

200 struktura a historické dědictví

300 funkce v území

400 veřejně prospěšné stavby

Infrastruktura (Toky) v území:

500 krajinná infrastruktura (ÚSES)

600 dopravní infrastruktura

700 technická infrastruktura

800 ekonomická infrastruktura – etapizace a priority řešení

Výsledné výkresy:

900 limity v území a regulační (hlavní) výkres

 

000 ZÁKLADNÍ ÚDAJE A ŠIRŠÍ VZTAHY

Základní údaje o pořizovateli a zpracovateli

Jsou uvedeny v záhlaví textu a na všech výkresech v rozpiskách.

Řešené území

Řešené území leží v k.ú. Ústí nad Labem a má rozlohu 83,765 ha.

Řešené území je vymezeno následovně:

severní hranice: ulice Londýnská, Rooseveltova, park letního kina, hranice souvislé zástavby v klínu ulic Bělehradská a Elišky Krásnohorské, ulicí Elišky Krásnohorské do ulice na Schodech, severní hranice pozemku Wolfrumovy zahrady a pozemku ve vlastnictví Ministerstva vnitra, východní hranice: ulice Důlce, Dobětická, Hrnčířská k „pěti obloukům“, jižní hranice: levý břeh řeky Labe od „pěti oblouků“ k železničnímu mostu, železniční most, hranice kolejiště nádraží Ústí n.L.- západ, západní hranice: ulice U Trati, Panská, Klíšská k Londýnské.

 

100 KRAJINA VE MĚSTĚ (DENDROLOGIE)

Regulační plán vymezuje tyto plochy městských parků:

Závazné je pouze vymezení jednotlivých parků  P1: Smetanovy sady, P2: Hradební park, P3: Lidické náměstí, P4: Mezi kostely, P5: (neobsazeno), P6: Park republiky, P7: Park oddechu (letní kino), P8: Doerelovy (Mánesovy) sady, P9: Parčík V.CH., P10: Nádvoří magistrátu, P12: Hrnčířská, P13 Pět oblouků.

 

200 STRUKTURA

A HISTORICKÉ DĚDICTVÍ

Základní závaznou regulací v této kapitole je uliční, resp. stavební čára,. Tedy celková urbanistická koncepce, které je vše podřízeno. (viz 900.2 Regulační výkres)

 

300 FUNKCE V ÚZEMÍ

V této kapitole nejsou Regulačním plánem stanoveny žádné závazné regulativy ani požadavky.

Funkční využití jednotlivých nových bloků je specifikováno v územním plánu. Vzhledem k tomu, že regulační plán musí být s uzemním plánem v souladu, regulační plán neřeší funkční využití, ale přebírá regulativy z územního plánu, jak je vyznačeno na výkrese 900.2.

Obecné regulativy dle ÚP.

jsou vymezené ustanovením obecně závazné vyhlášky města Ústí nad Labem o závazných částech územního plánu, kde je centrum popsáno následovně:
Plochy centra představují zvláštní případ obytného území soustřeďujícího ve zvýšené míře a četnosti vysoce různorodé, ve více úrovních uspořádané a uskutečňované činnosti, děje a zařízení místního, celoměstského, nadměstského a krajského dosahu v rovnováze činností, dějů a zařízení obytných a podnikatelských, s významným podílem území veřejných prostranství.
Přípustné a obvyklé jsou podnikatelské činnosti zaměřené především na poskytování široké škály služeb obchodních a správních (veřejných i soukromých), služeb stravovacích a ubytovacích, zdravotních a sociálních, vzdělávacích, kulturních a kultovních, sportovních a rekreačních a nezbytných zařízení infrastrukturních technických a pro dopravní obsluhu a dopravu v klidu.
Podmínečně přípustné jsou činnosti, děje a zařízení výrobní menšího rozsahu nepřekračující 200m2 hrubé obestavěné plochy.
Nepřípustné jsou veškeré činnosti, děje a zařízení, které zátěží nadměrně narušují prostředí nebo takové důsledky vyvolávají druhotně, včetně činností a zařízení chovatelských a pěstitelských, a které buď jednotlivě nebo v souhrnu překračují stupeň zátěže, měřítko anebo režim stanovený touto vyhláškou nebo regulačními plány pro jednotlivé lokality.

400 VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÉ STAVBY

Za „Veřejně prospěšné stavby“ navrhujeme vyhlásit pouze:

Uvedeny jsou „agregované plochy“ jednotlivých „staveb“:

• Malá Hradební, včetně protipovodňových opatření a napojení na přilehlé komunikace.
• Nová Hradební, úprava Špitálského náměstí a Klíšská (blok 060), včetně prodloužení Smetanových sadů.
• Prokopa Diviše včetně úpravy Klíšského potoka v blocích 066 a 062.
• Prodloužení Vaníčkovy na jih.
• Nábřeží v řešeném území, včetně úprav pozemků přiléhajících k hlavnímu nádraží.
• Stavba „Průjezd železničním uzlem Ústí nad Labem“ v úseku Ústí nad Labem jih - Ústí nad Labem sever

Asanace a asanační úpravy
Žádné asanace regulační plán nepředpokládá. Asanační úpravy mohou nastat pouze u bloků, které se nachází v aktivní zóně řeky Labe. (bloky 074, 075 a 076). Bude navržena asanace autoservisu, který se nachází v aktivní zóně řeky Labe.

500 ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ TABILITY
ÚSES a jeho ochrana jsou povinností všech vlastníků a uživatelů pozemků tvořících jeho skladebné části. Vytváření ÚSES je veřejným zájmem (§ 4, odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb.). Vymezený ÚSES, tzn. jeho skladebné části - biocentra, biokoridory, se stává závazným schválením územně plánovací dokumentace, jíž je povinnou součástí. Stává se limitem využití území dle zákona č. 50/1976 Sb.

Mezi vstupní limity využití území patří NRBK K10 včetně jeho ochran. zóny v šíři 4 km (2 km na obě strany od osy) a záplavové území toku Labe a Bíliny - vymezené záplavovou

čárou q100. ,(SS str. 32)

 

600 DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA

V této kapitole je závazná celková koncepce a zejména trasování a kategorie jednotlivých komunikací tak jak jsou uvedeny na výkrese 600.1.

Pro dopravu v klidu je závazný způsob výpočtu potřebných parkovacích stání pro každou stavbu předkládanou k územnímu a stavebnímu řízení samostatně.

Závazné hodnoty ukazatelů vyjadřujících počet stání vztažený na 1000 m2 hrubé plochy podlaží. Pro jednotlivé bloky zástavby byla z plochy bloku, z procenta zastavění a podle počtu podlaží vypočtena celková hrubá plocha všech podlaží, stávající a výhledová. Pro stanovení počtu stání se vycházelo z čisté užitné plochy, která činí v průměru 70% celkové hrubé plochy podlaží. Stanovení stávajících bilancí vychází z převládajícího funkčního využití bloku, u nové zástavby byly zahrnuty ukazatele počtu stání na 1000 m2 hrubé podlahové plochy a poměr jednotlivých funkcí v blocích určen takto:

- 10% bydlení - 13,2 stání/1000m2
- 20% administrativa celoměst. význam - 23 stání/1000m2
- 40% ústavy, administrativa místní význam - 20 stání/1000m2
- 20% obchod, služby - 14 stání/1000m2
- 10% kultura a ostatní - 33 stání/1000m2
Z toho vyplývá průměrný ukazatel počtu stání
Pz = 0,1 x 13,2 + 0,2 x 23 + 0,4 x 20 + 0,2 x 14 + 0,1 x 33 = 20 stání na 1000m2 hrubé podlahové plochy bloku.

Redukovaný počet stání Pr je určen základním počtem parkovacích stání, v němž je územním koeficientem kú = 0,6 redukován pro oblast centra počet parkovacích stání pro komerční funkce, nikoliv však počet stání pro bydlení.
Pr = 0,1 x 13,2 + 0,6(4,6 + 8 + 2,8 + 3,3) = 12,5 parkovacích stání na 1000 m2 hrubé podlahové plochy.

700 INŽENÝRSKÉ SÍTĚ A NAKLÁDÁNÍ S ODPADY
Kapitola Technická infrastruktura neobsahuje žádné závazné regulativy.

800 ETAPIZACE A PRIORITY ŘEŠENÍ

Kapitola Etapizace a priority řešení neobsahuje žádné závazné regulativy.

 

900.2 REGULAČNÍ (HLAVNÍ) VÝKRES

je závazný v celém svém rozsahu. Zejména jsou závazné tyto regulativy:

Uliční čára (hranice bloku),

je rozhraní vymezující území zastavitelné od nezastavitelného území veřejných prostranství,

Stavební čára, je rozhraní vymezující podmínky zastavění území bloku a určující pro každý blok nepřekročitelnou hranici zastavění; v souladu se způsobem zastavění území bloku se rozlišuje stavební čára: uzavřená, jíž se rozumí souvisle a úplně v celé své délce zastavěné rozhraní zastavitelného území bloku a veřejného prostranství, jehož zástavba však nesmí nikde ustupovat, otevřená, jíž se rozumí přerušitelně v celé délce zastavěné rozhraní zastavitelného území bloku a veřejného prostranství, jehož zástavba však nesmí ustupovat, volná, jíž se rozumí přerušitelně v celé délce zastavěné rozhraní zastavitelného území bloku a veřejného prostranství, jehož zástavba smí libovolně ustupovat.

Předzahrádka, je nezastavitelná část území bloku, vymezená uliční čarou a stavební čarou; nezastavitelnost území předzahrádky znamená obvykle parkovou úpravu území, připouští se však podmínečně využití území předzahrádky i pro činnosti, děje a zařízení bezprostředně souvisící s veřejným prostranstvím - podmínečné využití předzahrádek pro jiný účel než parkové úpravy a způsob její úpravy musí být v souladu s charakterem veřejného prostranství.

Hustota zastavění
Je percentuální určení poměru zastavitelné a celkové půdorysné plochy bloku nad prvním nadzemním podlažím; přízemí může být ve zvláštních případech zastavěno 100%.

Index využití,
Je poměr navržené využitelné plochy všech podlaží v bloku k celkové ploše bloku. Je to hodnota, které udává celkovou plochu podlaží vztaženou k ploše bloku a je závislá na procentu zastavění jednotlivých pozemků v bloku a na konkrétní výšce zastavění.

Bilanční nárok parkování v bloku
Udává informativní hodnotu vypočítanou z navržené využitelné plochy, při maximálním naplnění indexu využití.