Pamětní deska obětem odhalena

Pamětní deska obětem odhalena
31.7.2005
Pamětní desku obětem násilí z 31. 7. 1945 dnes na mostě dr. E. Beneše slavnostně odhalili primátor města Ústí nad Labem Petr Gandalovič a jeho náměstek Jan Kubata.

    Deska o rozměrech 60 x 40 cm obsahuje text: "NA PAMĚŤ OBĚTÍ NÁSILÍ 31. ČERVENCE 1945 - ­ZUM GEDENKEN AN DIE OPFER DER GEWALT VOM 31. JULI 1945. MĚSTO ÚSTÍ NAD LABEM V ROCE 2005."

   „Uctěním památky obětí těchto událostí nechceme dělat soud nad dobou a činy tak výrazně ovlivněnými bezprostředně předcházejícími válečnými událostmi. Oběti samy si tuto památku zasluhují. Tento čin je činem hrdého a sebevědomého města, kterým můžeme napomoci k uzavření této tragické události svých novodobých dějin. Věříme, že to povede i k ukončení po 60 letech stále trvajících politických manipulací při jejím výkladu. Můžeme v tom vidět i symbolicky nataženou ruku ke smíření se svými sousedy, ačkoli jsem si jist, že smířeni jsme již dlouho a na mnoha úrovních spolu velmi dobře spolupracujeme“, řekl primátor ve svém projevu.

   Pietního aktu na mostě dr. E. Beneše se kromě ústeckých radních a zastupitelů zúčastnili např. velvyslanec USA William Cabaniss, velvyslanec SRN Helmut Elfenkämper či velvyslanec Švédska Harald Fälth. Dále zde byli náměstek ministra zahraničních věcí ČR Vladimír Müller, představitelé česko – německých organizací i významní historikové z univerzit obou zemí. Akci zakončila bohoslužba v kostele Nanebevzetí Panny Marie.

   Celá událost v roce 1945 začala výbuchem muničního skladiště v Krásném Březně. V centru města následně propuklo násilí proti občanům německé národnosti. Oběti byly na veřejných prostranstvích stříleny, ubíjeny klacky a bodáky, topeny v protipožární nádrži a shazovány z mostu. Na zločinech se podíleli příslušníci jednotky 28. pěšího pluku československé armády, sovětské armády a neznámí civilisté.

Během incidentů trvajících asi jednu hodinu zahynulo podle historika Vladimíra Kaisera v centru  města přibližně 50 osob a dále nezjištěný počet lidí, kteří se utopili v Labi a jejichž těla odnesl říční proud na území Saska.

   Příčiny výbuchu skladiště nebyly nikdy vyšetřeny, původci vražd zůstali neznámí. Do roku 1990 byly na naší straně zmíněné události bud' zamlčovány nebo tendenčně interpretovány. Utajení znemožňovalo historické studium dokumentů.

   Podle primátora Petra Gandaloviče přijímají Ústečané umístění desky jako hrdí občané dynamicky se rozvíjejícího města uprostřed Evropy, které již od počátku 90. let otevřeně diskutuje o své historii. „Nezaznamenal jsem žádný významný ohlas našich občanů na výzvy KSČM, uzavírá primátor.

 

P. Gandalovič a J. Kubata odhalují pamětní desku.

Projev primátora města zahájil pietní akt.

 

Vystoupení syna jedné z obětí Waltra Erharta.