15. května 1918 se stal ústeckým děkanem Ferdinand Schwind. Pocházel
z Krásného Lesa u Frýdlantu. V roce 1898 byl v Litoměřicích vysvěcen
na kněze. V roce 1922 se stal sekretářem vikariátu a v roce 1928
arciděkanem. Dále měl hodnost biskupského notáře a konsistoriálního
rady. Ferdinand Schwind se zasloužil o četné stavební rekonstrukce
kostela Nanebevzetí P. Marie. Byl činný i ve spolkovém životě,
vedle četných katolických spolků se pravidelně angažoval v ústeckém
střeleckém spolku. Dvakrát byl vyhlášen králem střelců. Ferdinand
Schwind v roce 1941 odešel na odpočinek, jeho nástupcem se stal
Johann Stiel.
Z ústeckých katolických duchovních byl velmi oblíbený kaplan Josef
Schütz, rodák z Tuchomyšle, a amatérský fotograf katecheta Rudolf
Jenatschke.
V roce 1935 došlo z rozhodnutí generalátu dominikánského řádu
k ukončení činnosti ústeckého dominikánského kláštera. Posledním
dominikánským priorem byl Wilhelm Schlössinger, který nastoupil
po v roce 1934 zemřelém prioru Kajetanu Rischlingovi. Wilhelm
Schlössinger odešel do Olomouce, kde se stal profesorem na teologické
fakultě. Další řádoví bratři odešli do Štýrského Hradce a Litoměřic.
Evangelické církve
Až do roku 1928 sloužil jako farář sboru německé evangelické církve
již uváděný dr. Albert Gummi. Gummiho nástupcem se stal prof.
Ludwig Baier. V rámci německé evangelické církve působil Evangelický
diakoniální spolek, který zřídil v Doběticích dům s pečovatelskou
službou.
V období první republiky začala v Ústí působit i kazatelská stanice
českobratrské evangelické církve.
V roce 1930 postavila na Masarykově ulici č. 128 sborovou místnost
církev adventistů.
Židovská náboženská obec
V ústecko-chabařovickém okrese se v roce 1921 přihlásilo k židovskému
náboženství 1 121 osob, v roce 1930 počet nepatrně vzrostl na
1 134, většinou se jednalo o obyvatele Ústí nad Labem. Představeným
židovské náboženské obce byl v letech 1919-1932 Moritz Glauber,
po něm, až do likvidace obce nacisty, JUDr. Hugo Pick. Rabínem
byl po celé období dr. J. Stößler, kantorem J. Rosenberg.
V Ústí byly za první republiky činné dva židovské náboženské spolky
- Lidový spolek Theodor Herzl, vedený ing. E. Theinem a Spolek chrámového pěveckého sboru, kterému předsedal
trafikant Semi Katz.
Literatura
F. J. Umlauft, Geschichte der deutschen Stadt Aussig, Bayreuth
1960