Mezi Drážďanami a Prahou

Zeměpisná poloha Ústí n.L. mezi dvěma kulturními metropolemi - Drážďanami a Prahou - vedla k velkému množství hudebních impulsů. Movití obyvatelé navštěvovali často drážďanskou Státní operu a chtěli, aby v Sasku úspěšné novinky jim byly nabízeny i doma. To vysvětluje například rychlé převzetí tří premiérových děl z Drážďan: "Die toten Augen" od Eugena d"Alberta, Verdiho "Sílu osudu" s libretem Franze Werfela a operu "Taras Bulba" českoněmeckého komponisty Ernsta Richtera, který se stal r. 1941 šéfem opery v Ústí n. L.

Z Prahy převzal Huttig koncept májových festivalů, založených Angelem Neumannem. V jeho rámci hostovala zde dvakrát opera pražského "Nového německého divadla" pod vedením Zemlinského.

Vůbec se zdá, že Alexandr von Zemlinsky během svého pražského působení ovlivňoval různým způsobem hudební život Ústecka. Přímo, jako hostující dirigent, jako skladatel v nastudování opery "Es war einmal" jakož i nepřímo svými pražskými asistenty Adolfem Kienzlem, Viktorem Ullmannem a Karlem Maria Pisarowitzem, kteří svá první samostatná místa dostali v Ústí n. L.

Inspirativně v Ústí působila i Zemlinského propagace Mahlerova díla. Z iniciativy Alexandera von Zemlinského byla jen v roce 1921 uvedena v Ústí Mahlerova 1. symfonie "Das klagende Kind", "Písně o mrtvých dětech" a "Píseň o zemi".

---