Česká divadelní představení
Díla českých autorů v německém nastudování byla v ústeckém městském divadle pravidelnou součástí programu. V letech 1925 až 1938 bylo provedeno celkem 47 představení českých národních oper skladatelů Dvořáka, Janáčka, Smetany a Weinbergera. Nejčastěji se pochopitelně hrála v německém nastudování Smetanova "Prodaná nevěsta". Na německou premiéru "Její pastorkyně" v únoru 1927 pozval Huttig Leoše Janáčka do Ústí, který se ale zdvořile omluvil pro nachlazení a nedostatek času. Janáčkův dopis byl otištěn v novinovém článku Aussiger Tagblattu. Rovněž došlo k pokusu získat české dirigenty. Ústecký divadelní orchestr dirigoval např. Vítězslav Čelanský, zakladatel České filharmonie.
České divadlo se v širší míře začalo v Ústí nad Labem uplatňovat až po první světové válce. Ústecká česká menšina se domohla pořádání českých divadelních představení v městském divadle. Jako první české divadelní představení se hrál 18. května 1919 Tylův "Dráteník". O dva roky později v Ústí vystupovala známá pražská subreta Mařenka Zieglerová. Zpočátku se projevovaly určité problémy s účinkováním českých souborů, pozitivní úlohu sehrály v té době osvětové soubory vojenských útvarů. Tak například v roce 1923 vojenský soubor z Litoměřic sehrál v ústeckém divadle "Prodanou nevěstu". V r. 1924 zde vystupovala rovněž opera jihočeského národního divadla. S možností využívaní ústeckého divadla pro česká představení byly spojeny určité komplikace. Německé vedení divadla se snažilo český program přesunovat do letních měsíců mimo hlavní sezónu. Jinak bylo pravidlem pořádat česká představení o státních svátcích. V roce 1924 na návrh komunisty F. Šrámka bylo při jednáních městského zastupitelstva dosaženo s vedením divadla dohody o tom, že bude pořádáno celkem 30 českých představení za sezónu, přičemž pět představení se uskuteční o sobotách odpoledne v době mezi 15. zářím až 15. březnem a tato představení budou vyhrazena pro dělníky. Dělnická představení zprostředkovávala vzdělávací organizace Proletkult, jejímž předsedou byl právě F. Šrámek.
Kromě Proletkultu zajišťovaly česká představení hostující profesionální soubory a rovněž místní ochotnické divadelní spolky Havlíček a Jirásek, které vznikly na počátku 20. let. Příležitostná česká představení v divadle pořádaly i další korporace (církev československá, místní školní výbor aj.). V ochotnických představeních často hostovali zejména pražští profesionální herci, např. v r 1927 v Ústí hrála Olga Scheinpflugová, Marie Hübnerová, Zdeněk Štěpánek, Václav Vydra, Bedřich Karen, Jaroslav Vojta, Vlasta Burian a další. Téhož roku do Ústí poprvé zavítalo i pražské Národní divadlo, ale hlavně sem, podobně jako do ostatních měst s českou menšinou, pravidelně zajíždělo Olomoucké divadlo vedené ředitelem Drašerem. Např. v r. 1929 uvedli olomoučtí v Ústí opery Smetanovy, Dvořákovy, Pucciniho, Leoncavallovy, Mascagniho, Verdiho a Beethovena, olomoucká činohra zde hrála hry Langrovy a jiných autorů.
Ústecké ochotnické spolky byly velmi početné, např. Jirásek měl v r. 1931 celkem 107 členů, z toho 52 herců. Ústečtí ochotníci pořádali často zájezdy do jiných měst, ale také do zahraničí. Např. Jirásek hostoval v r. 1931 v Drážďanech. K význačným akcím ústeckých ochotníků patřilo uvedení Čapkovy "Bílé nemoci" spolkem Jirásek v r. 1937. Představení bylo zcela vyprodáno. Soubor Havlíček uvedl ve spolupráci s šéfem německé opery Franzem Allersem inscenaci Vrchlického a Fibichova melodramu "Námluvy Pelopovy". Tehdejší německé sociálně demokratické noviny srovnávaly výkon ústeckých ochotníků s profesionály. Allers spolupracoval v r. 1938 i na uvedení Shakespearovy komedie "Jak se vám líbí" na níž se podílely oba ochotnické spolky. V témže roce Havlíček uvedl veselohru Jaroslava Žáka "Škola základ života". Určitým dramatickým epilogem ústeckých předválečných českých představení byla inscenace "Matky" provedená olomouckou činohrou v r. 1938.
Sledujeme-li vývoj ústecké hudební kultury v letech 1918-1938 z národnostního hlediska, zcela převládá značná tolerance obou národností.
