Ernst Neuschul

Malíř Ernst Neuschul dosáhl jako jediný z ústeckých výtvarných umělců 20. století světové proslulosti. Narodil se 17. května 1895 v Ústí nad Labem v Hrnčířské ulici č. 6, v židovské rodině Josefa Neuschula, obchodníka se železářským zbožím, a Jeanette rozené Feldmannové. V letech 1906-1914 studoval na ústeckém gymnasiu, v roce 1914 byl přijat na malířskou akademii v Praze, v roce 1915-1916 studoval malířství na grafickém vzdělávacím a pokusném ústavu ve Vídni. V roce 1916 byl Neuschul odveden do rakouské armády. Krátce sloužil na letišti v Krakově, pak byl pro zdravotní neschopnost z armády propuštěn. Zůstal v Krakově, kde se zapsal na uměleckou akademii, v letech 1918-1919 dokončil svá umělecká studia na pražské akademii u profesora Františka Thieleho. V červenci 1919 měl v Meihertově salonu v Praze první autorskou výstavu.

V srpnu 1919 se v Praze seznámil s tanečnicí Taka Taka z Jávy. 31. července 1921 s ní poprvé vystoupil jako tanečník v programu exotických tanců v pražské Lucerně pod uměleckým jménem Yoga Taro. V letech 1921-1926 slavil Neuschul a Taka-Taka neobyčejné úspěchy po celém světě. V roce 1923 tančili před španělským králem Alfonsem XIII., v roce 1924 podnikli velmi úspěšné turné po USA a Kanadě. Mimo úspěchy na poli tanečního umění se Neuschul poměrně rychle prosadil jako malíř. V roce 1921 vystavoval v Berlíně, Düsseldorfu a Praze, v letech 1922 a 1924 v Římě. Ústecká veřejnost se seznámila s Neuschulovými obrazy poprvé na výstavě v městské knihovně ve dnech 27. října - 4. listopadu 1923.

V roce 1925 následovaly úspěšné výstavy obrazů v Chicagu, Madridu a Barceloně. Ernst Neuschul působil v letech 1925-1933 v Berlíně. Stal se členem "Listopadové skupiny", což bylo sdružení antifašistických výtvarníků a literátů, výtvarně patřil do směru "nová věcnost". V roce 1932 byl Neuschul jmenován profesorem na berlínské vysoké škole výtvarných umění. Ihned po nástupu nacistů k moci v roce 1933 byl Neuschul perzekuován. Nacisté uzavřeli Neuschulovu autorskou výstavu v Berlíně na Schönbergském nábřeží, obrazy zabavili a zničili, současně mu byla odejmuta profesura.

Po vyhnání z Berlína z rasových důvodů se Neuschul usadil v Ústí nad Labem, stal se členem Metznerbundu a předsedou Svazu přátel SSSR, ještě v prosinci 1933 uspořádal autorskou výstavu v městské knihovně. V roce 1934 portrétoval na zámku v Lánech presidenta T. G. Masaryka. Do zasedacího sálu ústeckého městského úřadu vytvořil velký Masarykův portrét, který byl zničen v roce 1938 nacisty.

V roce 1935 odjel na pozvání Svazu sovětských umělců do Moskvy, v prosinci 1935 uspořádal v moskevském muzeu západního umění autorskou výstavu. Během pobytu v Moskvě vytvořil sérii obrazů s tématikou budování socialismu. Počátkem roku 1936 byl jmenován profesorem na malířské akademii v Charkově. Téhož roku vytvořil dvojportrét J. V. Stalina s J. Dimitrovem. Během portrétování požádal Neuschul Stalina, aby mu povolil natrvalo se usadit s rodinou v SSSR. Stalin však Neuschulovi doporučil návrat do Československa. Krátce po Neuschulově návratu do Ústí v září 1936 začala v Moskvě vlna politických procesů namířených proti sovětským výtvarným umělcům židovského původu - Neuschulovým přátelům ze Svazu sovětských umělců.

V srpnu 1937 uspořádal Neuschul v ústecké městské knihovně výstavu obrazů z cesty po SSSR. Místní nacisté vystavené obrazy postříkali kyselinou a vyřezali do nich hákové kříže. Po četných výhrůžkách nacistů opustil Neuschul se svou rodinou počátkem roku 1938 Ústí a usadil se v Praze. Během pražského pobytu portrétoval presidenta dr. Edvarda Beneše.

V březnu 1939 emigroval s rodinou do Anglie. V letech 1940-1945 žil a tvořil v Mumbles ve Walesu. Během emigrace navázal Neuschul kontakty s Wenzelem Jakschem, bývalým předsedou německých sociálních demokratů v ČSR. Jaksch počítal s Neuschulem na místo ministra kultury v poválečné sudetoněmecké autonomní oblasti Československa. Neuschul osobně těžce nesl Benešovo striktní odmítnutí jakékoli účasti Němců v politickém životě poválečného Československa. Při rozhovoru s Benešem argumentoval, že není Němcem, ale Židem a že byl vždy loajální vůči Československu a že proti nacistům vedl ostré boje již ve dvacátých letech. Neuschul svoje pocity k Benešovi ztvárnil v Benešově portrétu, který si u Neuschula objednal velvyslanec Max Lobkowicz pro potřeby československé londýnské ambasády. Na obraze zachmuřený Beneš stojí na hromadě trosek, vlevo v pozadí jsou věže moskevského Kremlu, vpravo londýnského Toweru.

V létě 1945 se chtěl Neuschul vrátit do vlasti. Jeho rodinný přítel Karl Kreibich, zakladatel německé komunistické strany v Československu, Neuschula dopisem varoval, že doma nastane nepříznivý politický vývoj a že by se mohl stát objektem politické perzekuce.

Poválečné rozdělení Evropy ostnatými dráty přivodilo u Neuschula psychickou krizi, tehdy definitivně ztratil své levicové politické přesvědčení. Protože ostatní členové Neuschulovy rodiny zahynuli během války, změnil si tehdy jméno na Ernest Norland. Po překonání krize začal tvořit ve zcela odlišném výtvarném stylu zcela vzdáleném pojetí "nové věcnosti". Mnoho obrazů vytvořil na svých cestách po Francii, Španělsku, Itálii, Jugoslávii, Turecku, Izraeli a severní Africe.

K význačným výstavám patřila Neuschulova výstava v roce 1959 v Jeruzalémě a retrospektivní výstava v Berlíně v roce 1966 s výstižným názvem "Od nové věcnosti k nové nevěcnosti". Zemřel v londýnské čtvrti Hampsteadu 11. září 1968.

Největší kolekci Neuschulových obrazů v České republice vlastní ústecké městské muzeum. Jedná se většinou o akvizice posledních deseti let. K unikátům patří 3 obrazy ranného Neuschulova období nalezené v Ústí v roce 1938 malířem pokojů panem Jarošíkem, které byly vyřezány z rámu a srolovány v popelnici. Nálezce je pečlivě uchovával téměř 50 let ve stavu v jakém je našel. Obrazy byly nyní odborně restaurovány.


Obsah Předchozí kapitola Následující kapitola