Národnostní a rasová perzekuce
Za okupace v letech 1938-1945 žilo v Ústí nad Labem přibližně dva tisíce Čechů s tzv. občanstvím Protektorátu Čechy a Morava. Češi za války měli s ostatními obyvateli nerovnoprávné postavení. Na podzim 1938 bylo zrušeno české školství. České děti mohly navštěvovat pouze německé obecné a měšťanské školy, případně se vyučit řemeslu. Výjimkou bylo několik českých studentů německých středních škol, kteří byli přijati ještě před 9. říjnem 1938. Tito studenti mohli školy dokončit.V počátcích okupace byl nežádoucí např. český hovor na veřejných prostranstvích. Došlo ke zrušení všech českých spolků. V předvečer okupace zbytku republiky 14. března 1939 vytloukaly jednotky SA místním Čechům okna a jinak jim vyhrožovaly. Provozovny českých živnostníků byly úředně zavírány. Nacisté se snažili na Ústecku důsledně vykořenit české historické tradice. Jednotky SA důsledně Čechy střežili při výročích upálení Mistra Jana Husa a výročích vzniku republiky. V den slunovratu 21. června 1941 padl za oběť "kulturní očisty" nacistů pomník husitské bitvy Na běhání.
Gestapo ve spolupráci s četnictvem a oddíly Hitlerovy mládeže pronásledovalo české trampské hnutí.
Rozsáhlá perzekuce proběhla proti ústeckým židům. Části bohatších židů se podařilo Ústí opustit ještě před nacistickou okupací. Rodiny Petschků a Weinmannů prodaly pod cenu svůj majetek Živnobance a emigrovaly do Velké Británie a později USA.
Někteří židé byli zatčeni ještě v říjnových dnech roku 1938 a vyšetřováni. V polovině listopadu NSDAP organizovala protižidovské demonstrace, při nichž docházelo k rozbíjení výloh židovských obchodů. 31. prosince 1938 nacisté vypálili synagogu v Malé hradební. V základech synagogy zřídila ústecká řeznická firma Houdek "družinný dům" a výrobnu uzenin. Po válce česká správa města umístila do základů synagogy veřejné záchodky.
V letech 1941-1942 byl zbytek ústeckých židů internován v táboře v Krásném Lese. Z Krásného Lesa byli internovaní židé postupně deportováni do vyhlazovacích táborů na území Polska.
