Názvoslovné změny

Německé štíty a označení v němčině se odstraňovala a nahrazovala českými názvy. Z toho důvodu předseda MNV jmenoval 30. června 1945 komisi pro české názvosloví, s ředitelem šéfredaktorem Ferdinandem Kotkem a členy Jaroslavem Kernerem, Antonínem Patejdlem, Skurovcem, Marcelem Vaverkou a Ibserem. Komise zahájila svou činnost v týdnu po 30. červnu a v září 1945 předložila radě MNV soupis nových názvů ulic Velkého Ústí. Téměř všechny ulice dostaly nová jména, řada vznikla pouze doslovným přeložením původního německého názvu (Dlouhá, Tovární, Velká hradební, Malá hradební, Labská, Drážní, Hrnčířská, Hřbitovní ulice). Rada MNV a později plenární zasedání přejmenování schválilo, vlastní realizací změn byl potom pověřen stavební úřad MNV. Nové názvy ulic úředně platily od 28. září 1945.

Z podnětu kulturního referátu ONV byla 2. srpna 1946 ustanovena zvláštní komise pro odgermanizování názvů s širší celookresní působností. Ta se 3. září 1946 změnila na komisi pro očištění českého jazyka, a za účasti odborníků pracovala na odgermanizování názvů, jmen osob, míst a pod. Předsedou komise byl zvolen správce městského muzea a městský archivář ing. dr. Alfred Piffl. Jako zdroj pramenů pro práci komise posloužily staré pozemkové knihy.

Místní národní výbory v městských čtvrtích

V předměstských částech Ústí n. L., jak bylo uvedeno, vznikly vlastní MNV. V okrajových čtvrtích se vyvinula již během války příznivější situace - žilo zde totiž více Čechů, než ve vlastním městě. Češi se navzájem znali a důvěřovali si. Nejagilnější byl MNV v Trmicích a v Předlicích. Trmický měl již 8. května 1945 k dispozici 60 lidí, jež mohl použít k vytvoření strážních oddílů a zajišťovat tak elektrárnu, důl a jiné podniky.

---