Na 26. května 1946 byly vypsány v celé tehdejší republice první
přímé volby do ústavodárného Národního shromáždění. Měly se stát
důležitou prověrkou názorového rozpoložení obyvatelstva. Voliči
přicházeli k urnám a odevzdávali své hlasy komunistické kandidátce
č. 1, kandidátce lidové strany č. 2, sociálně demokratické kandidátce
č. 3 a kandidátce národních socialistů č. 4. Komunisté přistoupili
k volbám s rozsáhlou agitací a s heslem: "Republice více
práce, to je naše agitace." Základním článkem jejich volební
kampaně bylo vyhlášení "Budovatelského programu obnovy národního
hospodářství rozvráceného okupací a válkou". I ostatní politické
strany vystupovaly v předvolební kampani s konstruktivními předvolebními
programy, kterými se mimo jiné snažily neutralizovat vliv komunistů.
Volby skončily v celém Československu vítězstvím KSČ, která podle
oficiálních výsledků získala v celostátním průměru 38 % hlasů.
Daleko nejsilnější stranou byla převážně v průmyslových centrech,
v pohraničí a kupodivu i v hlavním městě Praze. Výsledek voleb
a chování dalších parlamentních stran byly předznamenáním událostí
příštích.
V ústeckém volebním okrese se dostavilo k volbám celkem 42 532
voličů, kteří odevzdali z 55 % své hlasy KSČ. Ta zvítězila v 87
obcích z celkových 88 obcí Ústecka. Pouze v jediné obci, ve Strádově
zvítězila Československá sociální demokracie. V obci Mnichov získali
komunisté všech 100 % hlasů. Všech 58 zúčastněných voličů odevzdalo
pro ně své hlasy. Následující přehled nám ukáže souhrnně oficiální
výsledky voleb v celém okrese a v samotném městě Ústí nad Labem.
| správní okres
| město Ústí n.L.
|
| odevzdané hlasy |
% | odevzdané hlasy
| % |
KSČ | 23338
| 55 % | 13423
| 52,5 % |
Čsl. strana lidová | 2011
| 4,7 % | 1366
| 5,3 % |
Čsl. strana sociálně demokratická
| 8635 | 20,3 % | 5086 | 19,9 % |
Čsl. strana národně socialistická
| 8218 | 19,4 % | 5540 | 21,7 % |
prázdné lístky | 215
| 0,5 % | 142
| 0,5 % |
Vidíme, že pozice sociálních demokratů a národních socialistů
byly poměrně vyrovnané, zvláště v celookresním měřítku. Pro stranu
lidovou byly naproti tomu volby úplným fiaskem. Ve 21 obcích okresu,
což je 18,4 %, nezískali dokonce ani jeden hlas. Jednalo se vesměs
o velice malé obce, kde se sešlo pouze 15 až 50 voličů.
Na základě výsledků voleb, podle vládního nařízení č. 120 Sb.
z 27. května 1946 a směrnice ministerstva vnitra z 6. června 1946
č. B-2541-6/6-46-II/2 došlo k ustanovení obnovených národních
výborů. 48 mandátů Místního národního výboru v Ústí nad Labem
bylo rozděleno takto: KSČ obdržela 26 mandátů, Čsl. strana lidová
2 mandáty, Čsl. strana sociálně demokratická 10 mandátů a Čsl.
strana národně socialistická rovněž 10 mandátů.
3. července 1946 probíhala ustavující schůze Místního národního
výboru v Ústí nad Labem, jejímž úkolem bylo ustanovit MNV a zvolit
všechny jeho složky. Obnovený MNV měl celkem 48 členů, kteří na
této schůzi složili slib člena výboru do rukou dosavadního předsedy
Josefa Krkošky. Při vlastních volbách předsednictva a rady se
komunisté i nadále opírali o podporu sociálních demokratů, a tak
se jim podařilo ještě více upevnit své pozice. Proto byli nuceni
národní socialisté využít možnost sdružení se s lidovci, uzavřít
koalici a nárokovat pro sebe křeslo druhého náměstka. Tím, že
si sdružení vyhradilo pro sebe místo druhého náměstka, přišlo
o možnost volby ostatních funkcí v předsednictvu, t.j. předsedy
a dalších dvou náměstků. Křesla v předsednictvu byla tedy předem
rozdělena a samotná volba nepřinesla žádné změny. Důležité je
připomenout si, že čtyři členové nového MNV se této schůze nezúčastnili.
Konkrétně to byl jeden z KSČ, jeden lidovec a dva sociální demokraté.
Tento údaj upřesní počty voličů na ustavující schůzi.
O volbě složek MNV rozhodovalo 25 komunistů, 1 lidovec, 8 sociálních
demokratů a 10 národních socialistů. Předsedu MNV volili zástupci
KSČ a ČSSD. Ze 33 odevzdaných hlasů, získal nový předseda Ladislav
Dušek, kandidát KSČ, všech 33 hlasů. Funkci náměstka získal opět
všemi 33 hlasy sociální demokrat Josef Krkoška. Druhého náměstka
si zvolilo sdružení ČSL a ČSNS deseti hlasy. Stal se jím národní
socialista Josef Vondra. Třetí náměstkyní a první ženou v předsednictvu
vůbec, se stala 33 hlasy Cilka Richtrová, zástupkyně KSČ. Šestnáctičlenná
rada se měla skládat z 9 zástupců KSČ, 3 sociálních demokratů
a 4 členů sdružení národních socialistů a lidovců. Po odečtení
zástupců stran, kteří již byli v předsednictvu, zbývalo tedy zvolit
ještě 7 členů KSČ, 2 sociální demokraty a 3 členy sdružení. Vzhledem
k tomu, že jednotlivé strany měly již předem připravené návrhy,
stačilo provést zbylou volbu aklamací.
Složité bylo rozdílení jednotlivých komisí (referátů, pozdějších
odborů MNV). I při volbě komisí národní socialisté
a lidovci vystupovali jako jedna strana a nárokovali pro sebe
následující referáty: městské podniky (jenž byl důležitý pro řízení
městského hospodářství), osvětový referát, hřbitovy, osidlovací
(opět velice významný referát, rozhodoval o přerozdělení zemědělské
půdy), referát stavební a věcnou správu škol (disponoval mimo
jiné i investicemi). Třicet tři hlasy, tedy celá opozice, řekla
rozhodně ne jejich návrhu. Na druhé straně nároky KSČ na referáty:
osobní, bezpečnostní, správu národního majetku a osidlovací, bytový,
městské podniky, sociálně zdravotní referát, osvětový, stavební,
živnostensko obchodní a hospodářský, byly podpořeny 33 hlasy proti
11. Poté si sociální demokraté nárokovali správu zahrad a dvorů,
správu městských lázní, zemědělský referát a zásobovací referát.
I jejich požadavky 33 hlasů schválilo a 11 odmítlo. Zbývalo obsadit
ještě jateční referát, finanční referát, důležitý evakuační referát,
správu škol a správu hřibitovů a krematorií. Sdruženým stranám
nakonec už bylo dovoleno, aby se poradily a vyjádřily se, zda
referáty přijímají. Josef Vondra, jako jejich mluvčí, rezignovaně
přijal nabízená místa, ale neopomenul jeden odmítnout. Na finanční
referát si netroufali a nabídli jej vítězné straně. A ta protože,
řečeno slovy Cilky Richtrové, "nikdy neodmítala odpovědnost",
jej přijala do své správy. Přestože byly referáty jednoznačně
rozděleny podle volebních výsledků a pozic jednotlivých stran,
nemusela vlastní volba národního výboru probíhat jako fraška.
Komunisté se usadili v čele vedení města Ústí nad Labem a zůstali
zde až do roku 1990. Od roku 1948 nepotřebovali nebo se ani nesnažili
zvát ke své podpoře jinou politickou stranu. Žádným dalším volbám
ve městě se proto v následujících stránkách nebudeme věnovat takto
obšírně, protože jejich aktéry byla jedna vládnoucí politická
strana.
Zbývá ještě doplnit, že změny se týkaly i obsazování okresního
národního výboru. Lidovci, národní socialisté a sociální demokraté
vytvořili sdružení stran, které obsadilo pozici prvního místopředsedy
kandidátem Aloisem Jůzou. Komunisté získali 20 mandátů, mezi kterými
byl i post předsedy ONV, stala se jí opět Marie Vobecká, funkci
druhého a třetího místopředsedy a řízení sedmi referátů. Sdružené
strany obdržely pět referátů a jednotlivě po sedmi mandátech sociální
demokraté a národní socialisté a dva mandáty lidovci.
Literatura
O problematice vývoje politických stran po roce 1945 a jejich
působení ve správních orgánech města Ústí nad Labem vypovídají
zápisy ze zasedání rady a pléna MNV z let 1945 - 1948 a zápisy
ze zasedání rady a pléna ONV z období 1945 - 1948. Z úzce regionální
literatury lze uvést práci Z. Radvanovského, Národní výbory ústecké
průmyslové oblasti a jejich podíl na osidlování pohraničí v letech
poválečného revolučního procesu, in: Acta litomericensia 1989,
s. 3 - 29, článek J. Havla, Od květnové revoluce do konce roku
1945, Sever 20. října 1981, s. 5 a propagační brožury ostatních
politických stran. Budování Podkrušnohoří - zpráva k IX. sjezdu
československé sociální demokracie v Teplicích - Šanově, Most
1947. P. Salaj, Za 300 miliard hodnot vrací se do rukou českého
národa, Praha 1946. Z obecné literatury lze uvést, L. Slezák,
Zemědělské osídlování pohraničí českých zemí po druhé světové
válce, Brno 1978. E. Dvořáková, P. Lesjuk, Československá společnost
a komunisté v letech 1948 - 1949, Praha 1967.