František Zajíček
František Zajíček se narodil v Ústí nad Labem 5. února 1896. V době války byl vedoucím odbojové partyzánské skupiny na Pardubicku, byl sám veřejně činný v Ústí nad Labem v letech 1945-1947. Pracoval při evakuační komisi okresní správní komise a později okresního národního výboru. Sám rozhodný odpůrce fašismu, patřil po válce k důsledným zastáncům totálního odsunu německého obyvatelstva z pohraničí. Komunistický, poúnorový režim z něj udělal teroristu. František Zajíček byl v procesu konaném v Ústí nad Labem odsouzen na základě §78 zákona na ochranu republiky č. 231 z roku 1948 a popraven v Praze dne 7. července 1954. Plně byl rehabilitován v září roku 1990. Na základě výše uvedených skutečností rozhodlo se zastupitelstvo města Ústí nad Labem na svém zasedání 15. dubna 1993 udělit Františku Zajíčkovi čestné občanství města Ústí nad Labem in memoriam.Mnozí občané žijící v Ústí n. L., kteří přetrpěli období komunistických represí, se v současné době sdružují v Konfederaci politických vězňů Československa. Za spoluúčasti konfederace byly všem dosud žijícím občanům, kteří se účastnili protikomunistického odboje, předány symbolické pamětní listy. Na organizační činnost této organizace převedlo zastupitelstvo finanční částku 300 000 Kč. V rámci své působnosti město těmito svými činy a postojem uznalo existenci protikomunistického odboje a uctilo památku obětí komunismu. Zároveň vyzvalo k podobnému postoji další zastupitelstva obcí a měst v severních Čechách a poslance Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky k přijetí zákona o protikomunistickém odboji a nepromlčitelnosti zločinů proti lidskosti.
Prameny
V kapitole bylo použito materiálů krajské odborové rady z let 1948 -1949 a torza písemností jednotlivých politických stran z roku 1948, které jsou uloženy ve fondu ONV Ústí n. L., 1945-1954 a novin Sever 1948.
Literatura
Z literatury je možné uvést práci kolektivu autorů, která vyšla v Sešitech Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR, sv. 12, v Praze 1993, Soudní perzekuce politické povahy v Československu a tamtéž vydanou práci K. Kaplana, K politickým procesům v Československu 1948-1954, sv. 15, 1994. V Telegrafu 22. března 1995 uveřejnil obdobný článek P. Koukal o Jaroslavu Brodském pod názvem Živago se vrátil do Brné. V neposlední řadě je zapotřebí uvést ještě Řešení gama Jaroslava Brodského, které vydala Knihovna Lidových novin v Praze 1990.
