Rok 1949 přinesl také změnu ekonomické činnosti národních výborů.
V tomto směru byla činnost národního výboru odloučena od vlastního
výkonu veřejné správy, a pro podnikání byly vytvořeny tzv. komunální
podniky. Komunální podniky fungovaly v Ústí nad Labem od března
1949. Jednalo se o pohřební a zahradnický podnik města, stavební
kombinát města, bytový komunální podnik města, dopravní podnik
města.
Až dosud spravovalo město následné podniky a ústavy, resp. zařízení:
dopravní podniky, vodárnu, jatky, městské lázně, termální lázně
na Klíši, termální lázně Střekov, krematorium, pohřební ústav
a hřbitovy na Klíši, na Střekově, v Krásném Březně, v Trmicích
a Předlicích. Řízením těchto městských podniků byl pověřen Referát
podniků a ústavů města Ústí nad Labem. Byly zdrojem příjmů pro
město a přinášely značné výhody obyvatelstvu. Po roce 1945 vyžadoval
jejich provoz značné investice a jediným ryze výdělečným podnikem
byl pohřební ústav.
Komunální podniky byly jako samostatné právnické osoby vlastníky
majetku, na němž hospodařily. Majetek pocházel buď z konfiskací,
nebo z majetku živnostenských podniků začleněných do socialistického
sektoru. Tedy opět z konfiskací, protože v případě Ústí nad Labem
téměř úplná většina živností byla původně také konfiskátem. Během
doby byly k existujícím komunálním podnikům přičleňovány další
a další živnosti (a tím i nemovitosti), a proto se jevilo výhodnější
dosavadní stav zrušit a zřídit jeden Sdružený komunální podnik
města, rozdělený na sedm sektorů.
Již v lednu následujícího roku ministr vnitra některé členy JNV
odvolal a na jejich místo dosadil jiné, kteří potom obsadili i
patřičné referentské úřady (referentem pro školství, osvětu a
tělesnou výchovu se stal Emil Šedivý, referentem hospodářským
František Musel, referentem pro vnitřní obchod a výživu Josef
Jindříšek). Zároveň došlo ke zřízení některých nových komisí,
jako: bezpečnostní komise, divadelní komise, komise pro školství,
osvětu a tělesnou výchovu, komise sociálně pracovní, komise zdravotní,
mimořádné vyživovací komise.
V dubnu došlo k dalším změnám ve složení JNV, zároveň probíhala
i reorganizace MNV v obcích, na které spolupracoval JNV s OAV
NF. 3. a 4. října 1950 odvolal ministr všechny dosavadní členy
JNV v Ústí nad Labem a na jejich místa jmenoval nové členy (totéž
platilo i o náhradnících). Nově jmenovaní členové potom zvolili
za předsedu JNV v Ústí nad Labem Josefa Grolmuse (dosavadního
1. náměstka předsedy JNV) a náměstky a referenty (všechny na základě
návrhu OAV NF):
1. náměstek a referent pro vnitřní věci a bezpečnost:
| Josef Jindříšek |
2. náměstek a plánovací referent: | Josef Klaban |
ref. pro školství, osvětu a tělesnou výchovu:
| Emil Šedivý |
ref. práce a sociální péče: | Josef Kumžák |
ref. zdravotní: | Ludvík Kafka |
ref. finanční: | Karel Kocourek |
ref. hospodářský: | František Musel |
ref. zemědělský: | František Louda |
ref. pro vnitřní obchod a výživu: | Marie Mašková |
ref. technický: | Josef Dvořák |
Programové prohlášení předsedy a celého pléna JNV vytyčilo hlavní
cíle práce nového orgánu. Prvořadým se jevil "boj proti štvavému
imperialismu" a vedení občanů, aby si své město zlepšovali
svépomocnými akcemi, a aby se snažili "co nejvíce využít
svou vlastní tvůrčí iniciativu pro svou obec a tím i pro svou
republiku". Zdrojem prosperity města měla být důsledná kontrola
a prověřovatelnost všech, přeřazování pracovních sil do výrobních
priorit a větší zařazení žen do pracovního procesu. Zkrátka vzkvétající
socialismus měl zajistit osvobození ženy od domácnosti a její
zařazení k pásům, dostatek dělníků tvrdě pracujících v továrnách,
a nad tím vším měly dozorovat kontrolní a výchovné orgány.
Rok 1954 přinesl zásadní změny v systému národních výborů a nově
vydané zákony ještě větší přiblížení se k sovětskému vzoru. Národní
výbory jako orgány státní moci byly důsledně odděleny od orgánů
státní správy. Byl zrušen referátový systém a tak bylo zajištěno
kolegiální rozhodování rady. Vzpomeňme si, jak po roce 1945 bylo
důležité pro jednotlivé politické strany obsadit významné referátové
posty. Odstraněním politické plurality nebylo nutné nadále zachovat
referátový systém. Výkonnými orgány rady se staly odbory, složené
ze zaměstnanců národního výboru. Zaměstnanci národního výboru,
v roce 1954 již vzešlí z řad "dělnictva, rolnictva a pracující
inteligence" byli dostatečnou zárukou oddanosti socialismu.
Politické a třídní složení zaměstnaneckého aparátu bylo již jednoznačné.
Rok 1954 zároveň přinesl konec moci příslušných akčních výborů
NF, které od února 1948 rozhodovaly o členech NV. Na základě zákona
č. 14/1954 Sb. o volbách do NV, probíhaly volby členů národních
výborů všemi občany, majícími volební právo.