|
|
|
Věková skupina | |||||||||||
pohlaví | M | Ž | M | Ž | M | Ž | M | Ž | |||
Mládež a děti (0-14) | 25,2 | 24,4 | 29,3 | 27,2 | 24,2 | 22,0 | 21,9 | 20,4 | |||
Produktivní věk | 69,7 | 65,6 | 63,7 | 52,2 | 67,6 | 61,0 | 67,5 | 60,1 | |||
Důchodci | 5,1 | 10,0 | 7,0 | 14,0 | 8,1 | 17,0 | 10,6 | 19,5 |
Město se poměrně pomalu zotavovalo z důsledků války. I když stále rostla pestrá a výhodná nabídka pracovních příležitostí, přesto hlavní roli v přílivu a odlivu obyvatelstva sehrál nedostatek příležitostí k ubytování. V 50. letech nepostupovala bytová a občanská výstavba tak rychle, jak by bylo zapotřebí. V roce 1951 bylo postaveno 6 bytů, v roce 1953 bylo postaveno 84 bytů a v roce 1957 bylo postaveno 38 bytů. Celkem od roku 1945 do roku 1958 bylo postaveno 1486 bytů, což bylo na 60-70 tisíc obyvatel města málo, vzhledem ke katastrofálnímu úbytku bytů v roce 1945. Mladé manželské páry odcházely tam, kde byly příznivější podmínky a možnosti pro získání bytu.
K oživení bytové výstavby došlo až v roce 1959. Občanská vybavenost
zaostávala za potřebami obyvatelstva ještě výrazněji. K těmto
faktorům se přidružovaly i nepříznivé komponenty životního prostředí.
V roce 1955 tyto negativní jevy dostoupily vrcholu a docházelo
k nejsilnějšímu odlivu obyvatelstva z města. Nové obyvatelstvo
se stále nestávalo ústeckým obyvatelstvem, ponechávalo si vztahy
a svazky s původním bydlištěm, a tak docházelo k dalším drobným
migračním vlnám. Po roce 1960 došlo částečně k omezení odchodu
občanů z Ústí nad Labem vlivem příchodu venkovského obyvatelstva
do města. Vylidňuje se venkov, zemědělské obyvatelstvo nalézá
snadnější obživu v průmyslu. Od roku 1960, kdy Ústí nad Labem
převzalo aparát bývalých krajských institucí bývalého libereckého
kraje a mělo již byty pro nové úřednictvo, se migrace obyvatelstva
postupně utišila. Přes tyto nepříznivé vlivy Ústí nad Labem nezaznamenalo
úbytek obyvatelstva.
1947 | 1950 | 1960 | 1970 | 1980 | 1991 | 1994 | |
Počet obyvatel k 31.12. | 56328 | 57672 | 63614 | 72337 | 88434 | 100002 | 99787 |
Po roce 1960 se předpokládal vyšší přírůstek obyvatelstva. I nadále bylo tempo růstu počtu obyvatel ovlivňováno tím, že se více lidí z města odstěhovalo, než přistěhovalo. Mezi lety 1970 až 1975 se z města vystěhovalo 8 708 obyvatel a do města přibylo 7 608 lidí. Přesto lze v sedmdesátých letech zaznamenat kromě rozmachu přestavby města i tzv. demografickou renesanci. Jejím zdrojem je především tzv. sekundární populační vlna. Do věku plodnosti se dostala silná věková skupina žen, narozených v letech 1946 - 1950. Tento biologický předpoklad byl posílen i státní propopulační politikou. V důsledku růstu porodnosti byla omlazena věková skladba obyvatelstva. V roce 1979 překročilo město poprvé ve své historii 80 000 obyvatel. Důsledkem rozvoje těžby uhlí zanikla řada obcí na Ústecku. Tím do Ústí nad Labem přibylo obyvatelstvo likvidovaných obcí. Řada okolních obcí byla integrována do Ústí nad Labem. Koncentrace bytové zástavby ve velkých obytných souborech měla za následek restrukturalizaci osídlení. Došlo k vysokým koncentracím obyvatelstva na Severní Terase, v Krásném Březně a Neštěmicích a k postupnému vylidňování Trmic, Předlic, dolního Střekova a v neposlední řadě i městského centra v prostoru staré zástavby. Ruku v ruce s tímto jevem se projevila i odlišná skladba obyvatelstva jednotlivých územních celků. Zatím co průměrný věk obyvatel celého města, včetně integrovaných obcí, byl v osmdesátých letech 34,5 let, nejnižší průměrný věk měly obvody Krásné Březno - Neštěmice 28,4 let, Severní Terasa 30,3 let, nejvyšší průměrný věk byl zaznamenán v centru, a to 38,5 let, Bukov - Klíše 37,9 let, Střekov 35,7 let.
Demografickou strukturu města podstanou měrou ovlivnil značný příliv romského obyvatelstva, který nastal již v roce 1945. K 1. lednu 1980 žilo na území města 507 rodin romského původu. Z toho 1 504 dospělých osob a 1 184 dětí do 15 let. Celkem 2 688 osob romského původu. Stav tohoto obyvatelstva byl a je dosud velice pohyblivý. Každá rodina trvale přihlášená na sebe vázala řadu rodin, které se vůbec nepřihlásily k trvalému, ani k přechodnému pobytu. Národní výbor nebyl vůbec schopen s ohledem na platná ustanovení zákonů o evidenci obyvatelstva zabránit trvalému přílivu romského obyvatelstva. Z výše uvedených 507 rodin v r. 1980 jich bylo 152 v trvalé péči odboru sociální věcí a zdravotnictví MěNV. Jednalo se vesměs o rodiny s malými důchody, o rodiny s více dětmi (z 1 184 dětí navštěvovalo 277 dětí ZDŠ a 271 dětí zvláštní školy) a o rodiny, kde byl otec nebo matka ve výkonu trestu, a tudíž zbylá část rodiny se mnohdy ocitla bez prostředků.
V. Peterka, V. Provazník, K. Fanta, Demografický profil města Ústí n. L., Ústí nad Labem 1972. V. Peterka, V. Provazník, Demografický profil města Ústí n. L., Ústí nad Labem 1968. M. Kučera, Populace České republiky 1918 - 1991, Acta demographica XII., Retrospektivní lexikon obcí ČSSR 1850 - 1970, díl I, sv. 1, Praha 1978. Statistický lexikon obcí ČSSR 1982, díl I, Praha 1984. V. Provazník, V. Eminger, Územní prognóza širšího území trojměstí, Ústí nad Labem 1971. V. Provazník, Vývoj obyvatelstva v severočeské metropoli, Informace MěNV v Ústí n. L., č. 11, 1981, s. 7 - 8, č. 2, 1982, s. 7 - 9., Okres Ústí nad Labem v číslech - vyd. Krajská statistická správa, 1991. Sociální politika ve městě, Informace MěNV v Ústí n. L., č. 6, 1980, s. 5 - 8. Statistické přehledy města Ústí nad Labem - vydal MěNV v Ústí nad Labem, 1975. Seznam obcí republiky Československé k 1. lednu 1948. Seznam obcí v zemích českých podle správního rozdělení z 1. února 1949, díl I, Praha 1949. Zprávy státního úřadu statistického republiky Československé - řada D, číslo 1 - 16, roč. XXVII, 1946, Seznam obcí v zemi České podle stavu z prosince 1945, Praha 1946.