Ustanovení nových správních orgánů
Revoluční národní výbor
V čele města po 9. květnu 1945 stála česká správa, i když vlastní úřad byl orgán nehotový, s nedostatkem českého úřednictva. Vnější ochrana města byla zajišťována přítomností sovětské posádky.Členové Revolučního národního výboru vykonali v těchto dnech neuvěřitelně mnoho obětavé práce, přičemž národní výbor se nemohl ve své práci opřít o předchozí činnost správního aparátu. A pro všechny občany musel zajistit alespoň minimum životních potřeb.
V okrajových čtvrtích města pracovali současně od 8. do 10. května 1945 dílčí národní výbory. V podstatě se jednalo o skupiny dobrovolníků (v okrajových čtvrtích žilo daleko více Čechů než v samotném Ústí), které se snažily chránit důležité tovární objekty a hlavně sklady, ve kterých byly potraviny pro obyvatelstvo.
Složitost poměrů dokazuje i skutečnost, že od prvních dnů, kdy začal nový správní systém fungovat, si řada občanů snažila pro sebe zajistit nejrůznější potvrzení, osvědčení ap. Problematika dalšího osudu německého obyvatelstva bude probrána v jiných kapitolách.
V průběhu celého května bylo město v troskách a odklizovací práce probíhaly velice pomalu. Tramvaje jezdily jen na určitých úsecích, hlavní silnice byly nesjízdné, mnohdy i neschůdné. Stály na nich vraky aut, pozůstatek prchající německé armády. Pod troskami domů leželi mrtví. Vyživovací a zásobovací situace byla nejistá a vyhlídky byly neutěšené. Komplikace přinášely transporty uprchlíků, vracející se zajatci, prchající němečtí zajatci, dělníci z Ukrajiny a Ruska a v neposlední řadě různé ozbrojené anonymní české skupiny z vnitrozemí. Přicházeli i noví osídlenci z vnitrozemí. Zároveň započaly první odsuny Němců.
Přesto byla snaha začít normální život. Byla otevřena část obchodů a restaurací, rozhodoval stav zbylých zásob. Důležité průmyslové podniky byly předávány postupně do národních správ. Bývalé české podniky přebíraly jejich původní majitelé. Bylo důležité přeorientovat podniky a výrobu na příslušnou vnitrozemskou hospodářskou instituci. Čeští úředníci přejímali dráhu a poštu. Němečtí zaměstnanci těchto organizací, znalí chodu, zůstávali zatím na svých místech. Nálety vyřadily automatickou telefonní ústřednu, a tak byly používány jen přednostní linky, které byly zajištěny v nouzové ústředně v krytu. Ústí nad Labem mělo nedostatek platidel. Situaci nezjednodušilo ani to, že čeští dělníci požadovali ihned místo říšských marek protektorátní koruny.
Do služeb Revolučního národního výboru se hlásili i němečtí antifašisté a němečtí sociální demokraté, proti Čechům měli výraznou převahu. Na výzvu národního výboru se v polovině května přihlásilo dalších 16 Čechů a 36 německých komunistů. Pomáhali v ozbrojené strážní službě, střežili sklady potravin, křižovatky, hlavní výpadové silnice a jiné důležité objekty. Někteří dokonce aktivně bojovali s ustupujícími jednotkami SS. Loajálním Němcům v dosud německých úřadech a podnicích byly ponechány zbraně a byly využívány jejich znalosti.
Protože přibývalo úkolů, a občanů ochotných k náročné práci ve správě města bylo stále poskrovnu, odjela delegace národního výboru do Prahy s cílem přednést informaci o stavu města na nejvyšších orgánech. Výprava jednala přímo s Klementem Gottwaldem a s Bohuslavem Laštovičkou. Laštovička nemohl přislíbit pro pohraničí žádnou vojenskou ani materiální pomoc, ale schválil rozhodnutí Revolučního národního výboru využívat při práci pomoci loajálních Němců. Až později se postoj pražských orgánů vůči těmto Němcům změnil.
Mezi členy Revolučního národního výboru však Němce nenajdeme. Národní výbor byl utvořen pouze jako český správní orgán. Zajímavé také je, vzhledem k dalšímu vývoji, že zakládajícími členy Revolučního národního výboru nebyli komunisté. První komunisté, kteří se později přihlásili do práce Revolučního národního výboru byli pánové Josef Duda a Šantrůček.
Šantrůček vykonával pilně a poctivě práci ve svém resortu. Daleko problematičtější osobou byl Duda. Nejdříve obstarával styk s Rusy. Později mu byl svěřen post vedoucího průmyslového referátu. Jako energický a aktivní člověk zajišťoval chod ústeckých závodů s poměrně dobrými výsledky. Později se stal vedoucím bezpečnostního referátu. Náplň práce bezpečnostního referátu byla velmi závažná. Vlastní, česká policie, nebyla ještě ustanovena a bezpečnostní referát v první řadě prováděl zatýkání osob exponovaných za nacistického režimu, zabavoval jejich majetek a byty a měl dozor nad obecnou bezpečností všeho obyvatelstva. Duda se nejvíce kompromitoval svým velice agresivním protiněmeckým postojem. Mimo jiné se sám účastnil vražd Němců v internačním táboře na Skřivánku a veřejně se tím chlubil. Ze své funkce byl proto odvolán.
Správu města výrazně posílil příchod Josefa Vondry, jenž se spolu s dalšími českými starousedlíky vrátil do Ústí nad Labem. Josef Vondra, národní socialista, pracoval již před válkou v městské radě, měl zkušenosti, a proto byl 15. května kooptován do Revolučního národního výboru.
