Poválečná obnova města

Odstraňování důsledků bombardování

Pro další stavební vývoj města, ale i pro zajištění jeho základních funkcí, bylo od května 1945 nezbytně nutné odstranit nejdříve trosky po bombardování a potom se snažit přestavět a opravit stávající stav. V říjnu roku 1945 podaly městské výkonné orgány žádost přímo na předsednictvo vlády ČSR o urychlené stanovení organizačních opatření pro odstranění válečných škod a přitom odhadovaly nejnutnější náklady na obnovovací a vyklizovací práce na 10 milionů korun. Zároveň zažádaly o uvolnění prozatímní částky ve výši 4 miliony korun, která jim byla záhy udělena. Vzhledem k tíživé finanční situaci zažádalo město ještě o další dotace na příslušná místa, jakými byly ZNV nebo jednotlivá ministerstva. Slíbené subvence postupně umožňovaly zajišťovat nákladné obnovovací práce.

Na odklízecí práce město zakoupilo základní strojové zařízení, bagry, kolejnice s příslušenstvím, v celkové hodnotě asi 550 tisíc korun. Odklizovací práce provádělo v roce 1945 kromě nasazených Němců, 21 stavebních firem, z toho 19 místních. Na skládky bylo odvezeno 303 181 m3 demoličního materiálu. Část příjmů do pokladny města plynula z odprodeje vytěženého stavebního materiálu. Ve srovnání s náklady, byly zisky města v tomto směru minimální. Do likvidace městských válečných škod lze započítat i odklízení vraků německých vojenských vozidel. Ještě v roce 1948 zorganizovaná brigáda dobrovolníků se čtyřmi autogeny odstranila z prostor Ústí nad Labem 14 vagonů kovů z těchto vraků.

Snahy řešit výstavbu městského jádra vznikaly již v roce 1945. Všechny byly brzděny neexistencí regulačního plánu a dosud nevyjasněným problémem, jak a kam se umístí centrální osobní nádraží. Na jaře roku 1946 došlo k odstranění veškerých zbylých trosek a zbořenišť a vnitřní město a Střekov mělo již připravená volná prostranství, která měla být řešena následně moderně řešeným regulačním plánem.

---