Protože agenda nového orgánu se rozrůstala a specializovala, nebylo
nadále únosné, aby okres i město spravoval jeden národní výbor.
16. května 1945 byl proto výlučně pro správu města Ústí nad Labem
vytvořen Místní národní výbor (MNV) a jeho předsedou, vzhledem
ke svým dřívějším zkušenostem a pro účast v národním odboji se
stal zmíněný Josef Vondra. Agendu bývalého Revolučního národního
výboru převzal Okresní národní výbor (ONV) za předsednictví Františka
Hájka. Nový ONV se stal zároveň nadřízeným orgánem MNV. Podle
vládního nařízení č. 4 ze dne 5. května 1945 místní národní výbor
spravoval v oboru své působnosti všechny záležitosti, které vykonávalo
v první republice obecní zastupitelstvo, obecní rada a starosta
obce. Bývalý obecní, v našem případě městský úřad, se měnil v
úřad místního národního výboru a prováděl jeho rozhodnutí a opatření.
Podle nařízení nového Okresního národního výboru v Ústí nad Labem
se musel místní národní výbor v první řadě postarat ve svém obvodu
o svoz veškerého vojenského materiálu na vyhražená místa, musel
zabezpečit všechen opuštěný majetek a odzbrojit místní německé
obyvatelstvo. Dále byl povinnen vyhlásit zákaz prodeje nábytku
Němců, zajistit majetek po uprchlících a vyhlásit zákaz sňatků
bez písemného svolení ONV. Zajišťoval řádné odvádění zemědělských
produktů a jejich přerozdělování a dohlížel na znovuotevření všech
obchodů a živností. Zastavení výroby nebo jakákoli nečinnost provozu
byla považována za sabotáž. K zabezpečení všech těchto úkolů mohl
předseda MNV nařídit všeobecnou pracovní povinnost osob německé
národnosti obého pohlaví od 12 do 65 let. Od této všeobecné povinnosti
byly osvobozeny pouze osoby, které pracovaly v důležitém hospodářském,
dopravním a správním úseku, pokud tento byl již v české správě.
Nově vzniklé správní orgány, okresní i městský, nebyly ve skutečnosti
takovými "lidovými revolučními orgány", jak je chápal
Košický vládní program a dekret presidenta republiky. V jejich
složení, které v prvních dnech revoluce spočívalo na dobrovolnících,
se koncem května a začátkem června již začaly odrážet zájmy jednotlivých
politických stran. S příchodem nového českého obyvatelstva se
začala stále více objevovat i politická různorodost občanů. O
svá místa ve správě města se začali hlásit zejména komunisté,
jejichž početní síla a organizovanost začala mít převahu ve srovnání
s ostatními politickými stranami. V čele ústeckých komunistů stáli
Květoslav Innemann a Marie Vobecká, předváleční členové KSČ. Proto
byly na 15. července 1945 vyhlášeny volby nového místního národního
výboru.
Voleb, které byly zahájeny v 9.30 hodin na náměstí dr. Edvarda
Beneše, se mohli zúčastnit všichni občané české národnosti, kteří
bydleli ve Velkém Ústí a byli starší 18 let. Kandidátní listinu
sestavil koordinační výbor Národní fronty (tzv. blok socialistických
stran - národní socialisté, sociální demokraté a komunisté) a
její zvolení bylo provedeno aklamací. Celkem bylo navrženo 42
kandidátů, 13 národních socialistů, 14 sociálních demokratů a
15 komunistů. Ústecké volby se staly mohutnou národní manifestací.
Byly proklamovány v tisku i v rozhlase a jejich cílem bylo mimo
jiné demonstrovat, jak "si český lid rozhoduje o svém pohraničí
sám a jak si nepřeje staré formy politické správy a samosprávy".
Celé slavnosti se zúčastnili i zástupci ústředních úřadů z Prahy,
národně socialistický ministr zahraničního obchodu Hubert Ripka,
sociálně demokratický ministr výživy Václav Majer a ministerský
rada Josef Novotný za KSČ a sovětský velitel města major Šilov,
který byl tehdy již přeložen k okupačním jednotkám do Vídně. Volba
proběhla a všech 42 kandidátů bylo spontánně zvoleno.
Následující den zasedal koordinační výbor NF, který projednal
návrhy na obsazení rady a funkce v předsednictvu rady. Vzhledem
k tomu, že tento koordinační výbor byl tvořen pouze třemi stranami,
podělily se o křesla v radě následovně: KSČ - 5 členů, národní
socialisté - 5 členů, sociální demokraté - 4 členové. Post předsedy
byl jednomyslně přidělen Josefu Vondrovi, členu strany národně
socialistické, členové KSČ si vyžádali křesla dvou místopředsedů.
Na sociální demokracii zbyl jeden místopředseda. Při jednáních
o obsazení funkcí vedoucích referátů (nebo komisí, později tzv.
odborů) došlo k největším rozporům v otázce o jmenování vedoucího
živnostenského referátu. Obecně platila zásada, že jeden člen
rady může být pouze v jednom referátu. V případě, že bylo méně
členů rady než referátů, byl tento obsazen nečleny MNV, tzv. odborníky.
Komunisté tedy měli nárok na vedení pěti referátů. Ustoupili národním
socialistům v obsazení kulturního referátu a rozhodně nechtěli
přijít o místo vedoucího živnostenského referátu. Jasně se již
rýsovalo, že ne každý referát má stejný význam, ukazovalo se,
která vedoucí místa ve správě budou mít větší váhu při dalším
prosazování politické moci té které strany. K dohodě nakonec došlo
na základě osobního rozhodnutí Josefa Vondry, které akceptovali
i ostatní. Bylo patrné, že kromě síly politických stran měli ve
správě stále vliv osobnosti, a tou Josef Vondra bezpochyby byl.
Ustavující schůze MNV, která schválila návrhy koordinačního výboru
na složení rady a obsazení jednotlivých referentských míst, se
konala 20. července 1945. Pro úplnost si uvedeme složení první
rady města Ústí n. L., prvního místního národního výboru, který
byl vytvořen na základě určitého klíče, dohodnutého politickými
stranami, jež se zase dostaly k rozhodování o věcech města na
základě veřejných voleb. Josef Vondra - národní socialista, předseda
MNV, předseda komise pro průmyslové podniky, člen rady Emil Homer
- komunista, místopředseda MNV, předseda finanční komise, člen
rady Jindřich Pavelka - komunista, místopředseda MNV, předseda
komise pro správu jatek, člen rady Josef Krkoška - sociální demokrat,
místopředseda MNV, předseda spořitelního výboru, člen rady Karel
Pavelka - komunista, předseda zemědělské komise, člen rady Josef
Stočes - komunista, předseda personální komise, člen rady Václav
Frýzek - komunista, předseda živnostenské komise, člen rady dr.
Václav Šmejkal - národní socialista, předseda kultury a osvěty,
člen rady Václav Tichý - národní socialista, předseda evakuační
komise, člen rady Karel Slavík - národní socialista, předseda
komise pro správu nemocnic, člen rady František Hašek - národní
socialista, předseda domovského referátu, člen rady František
Pekař - sociální demokrat, předseda sociálně zdravotní komise,
člen rady Josef Kříž - sociální demokrat, předseda osidlovací
komise, člen rady Zdeněk Hevák - sociální demokrat, předseda správy
škol a kulturních ústavů, člen rady Jiří Bolze - národní socialista,
předseda stavebního referátu Václav Hartman - národní socialista,
předseda správy hřbitovů, pohřebních ústavů a krematoria František
Doležal - sociální demokrat, předseda komise pro správu lázní
František Stark - sociální demokrat, předseda správy městských
dvorů a zahrad Václav Egersdorf - komunista, předseda bytové komise
Vladimír Novák - komunista, předseda zásobovací a vyživovací komise
Od konce června roku 1945 MNV trvale sídlil v tehdejší Schaffnerově
vile v ulici Velká hradební.