Místní a okresní národní výbor

Protože agenda nového orgánu se rozrůstala a specializovala, nebylo nadále únosné, aby okres i město spravoval jeden národní výbor. 16. května 1945 byl proto výlučně pro správu města Ústí nad Labem vytvořen Místní národní výbor (MNV) a jeho předsedou, vzhledem ke svým dřívějším zkušenostem a pro účast v národním odboji se stal zmíněný Josef Vondra. Agendu bývalého Revolučního národního výboru převzal Okresní národní výbor (ONV) za předsednictví Františka Hájka. Nový ONV se stal zároveň nadřízeným orgánem MNV. Podle vládního nařízení č. 4 ze dne 5. května 1945 místní národní výbor spravoval v oboru své působnosti všechny záležitosti, které vykonávalo v první republice obecní zastupitelstvo, obecní rada a starosta obce. Bývalý obecní, v našem případě městský úřad, se měnil v úřad místního národního výboru a prováděl jeho rozhodnutí a opatření. Podle nařízení nového Okresního národního výboru v Ústí nad Labem se musel místní národní výbor v první řadě postarat ve svém obvodu o svoz veškerého vojenského materiálu na vyhražená místa, musel zabezpečit všechen opuštěný majetek a odzbrojit místní německé obyvatelstvo. Dále byl povinnen vyhlásit zákaz prodeje nábytku Němců, zajistit majetek po uprchlících a vyhlásit zákaz sňatků bez písemného svolení ONV. Zajišťoval řádné odvádění zemědělských produktů a jejich přerozdělování a dohlížel na znovuotevření všech obchodů a živností. Zastavení výroby nebo jakákoli nečinnost provozu byla považována za sabotáž. K zabezpečení všech těchto úkolů mohl předseda MNV nařídit všeobecnou pracovní povinnost osob německé národnosti obého pohlaví od 12 do 65 let. Od této všeobecné povinnosti byly osvobozeny pouze osoby, které pracovaly v důležitém hospodářském, dopravním a správním úseku, pokud tento byl již v české správě.

Nově vzniklé správní orgány, okresní i městský, nebyly ve skutečnosti takovými "lidovými revolučními orgány", jak je chápal Košický vládní program a dekret presidenta republiky. V jejich složení, které v prvních dnech revoluce spočívalo na dobrovolnících, se koncem května a začátkem června již začaly odrážet zájmy jednotlivých politických stran. S příchodem nového českého obyvatelstva se začala stále více objevovat i politická různorodost občanů. O svá místa ve správě města se začali hlásit zejména komunisté, jejichž početní síla a organizovanost začala mít převahu ve srovnání s ostatními politickými stranami. V čele ústeckých komunistů stáli Květoslav Innemann a Marie Vobecká, předváleční členové KSČ. Proto byly na 15. července 1945 vyhlášeny volby nového místního národního výboru.

Voleb, které byly zahájeny v 9.30 hodin na náměstí dr. Edvarda Beneše, se mohli zúčastnit všichni občané české národnosti, kteří bydleli ve Velkém Ústí a byli starší 18 let. Kandidátní listinu sestavil koordinační výbor Národní fronty (tzv. blok socialistických stran - národní socialisté, sociální demokraté a komunisté) a její zvolení bylo provedeno aklamací. Celkem bylo navrženo 42 kandidátů, 13 národních socialistů, 14 sociálních demokratů a 15 komunistů. Ústecké volby se staly mohutnou národní manifestací. Byly proklamovány v tisku i v rozhlase a jejich cílem bylo mimo jiné demonstrovat, jak "si český lid rozhoduje o svém pohraničí sám a jak si nepřeje staré formy politické správy a samosprávy". Celé slavnosti se zúčastnili i zástupci ústředních úřadů z Prahy, národně socialistický ministr zahraničního obchodu Hubert Ripka, sociálně demokratický ministr výživy Václav Majer a ministerský rada Josef Novotný za KSČ a sovětský velitel města major Šilov, který byl tehdy již přeložen k okupačním jednotkám do Vídně. Volba proběhla a všech 42 kandidátů bylo spontánně zvoleno.

Následující den zasedal koordinační výbor NF, který projednal návrhy na obsazení rady a funkce v předsednictvu rady. Vzhledem k tomu, že tento koordinační výbor byl tvořen pouze třemi stranami, podělily se o křesla v radě následovně: KSČ - 5 členů, národní socialisté - 5 členů, sociální demokraté - 4 členové. Post předsedy byl jednomyslně přidělen Josefu Vondrovi, členu strany národně socialistické, členové KSČ si vyžádali křesla dvou místopředsedů. Na sociální demokracii zbyl jeden místopředseda. Při jednáních o obsazení funkcí vedoucích referátů (nebo komisí, později tzv. odborů) došlo k největším rozporům v otázce o jmenování vedoucího živnostenského referátu. Obecně platila zásada, že jeden člen rady může být pouze v jednom referátu. V případě, že bylo méně členů rady než referátů, byl tento obsazen nečleny MNV, tzv. odborníky. Komunisté tedy měli nárok na vedení pěti referátů. Ustoupili národním socialistům v obsazení kulturního referátu a rozhodně nechtěli přijít o místo vedoucího živnostenského referátu. Jasně se již rýsovalo, že ne každý referát má stejný význam, ukazovalo se, která vedoucí místa ve správě budou mít větší váhu při dalším prosazování politické moci té které strany. K dohodě nakonec došlo na základě osobního rozhodnutí Josefa Vondry, které akceptovali i ostatní. Bylo patrné, že kromě síly politických stran měli ve správě stále vliv osobnosti, a tou Josef Vondra bezpochyby byl.

Ustavující schůze MNV, která schválila návrhy koordinačního výboru na složení rady a obsazení jednotlivých referentských míst, se konala 20. července 1945. Pro úplnost si uvedeme složení první rady města Ústí n. L., prvního místního národního výboru, který byl vytvořen na základě určitého klíče, dohodnutého politickými stranami, jež se zase dostaly k rozhodování o věcech města na základě veřejných voleb. Josef Vondra - národní socialista, předseda MNV, předseda komise pro průmyslové podniky, člen rady Emil Homer - komunista, místopředseda MNV, předseda finanční komise, člen rady Jindřich Pavelka - komunista, místopředseda MNV, předseda komise pro správu jatek, člen rady Josef Krkoška - sociální demokrat, místopředseda MNV, předseda spořitelního výboru, člen rady Karel Pavelka - komunista, předseda zemědělské komise, člen rady Josef Stočes - komunista, předseda personální komise, člen rady Václav Frýzek - komunista, předseda živnostenské komise, člen rady dr. Václav Šmejkal - národní socialista, předseda kultury a osvěty, člen rady Václav Tichý - národní socialista, předseda evakuační komise, člen rady Karel Slavík - národní socialista, předseda komise pro správu nemocnic, člen rady František Hašek - národní socialista, předseda domovského referátu, člen rady František Pekař - sociální demokrat, předseda sociálně zdravotní komise, člen rady Josef Kříž - sociální demokrat, předseda osidlovací komise, člen rady Zdeněk Hevák - sociální demokrat, předseda správy škol a kulturních ústavů, člen rady Jiří Bolze - národní socialista, předseda stavebního referátu Václav Hartman - národní socialista, předseda správy hřbitovů, pohřebních ústavů a krematoria František Doležal - sociální demokrat, předseda komise pro správu lázní František Stark - sociální demokrat, předseda správy městských dvorů a zahrad Václav Egersdorf - komunista, předseda bytové komise Vladimír Novák - komunista, předseda zásobovací a vyživovací komise Od konce června roku 1945 MNV trvale sídlil v tehdejší Schaffnerově vile v ulici Velká hradební.


Obsah Předchozí kapitola Následující kapitola