Při schvalování Územního plánu sídelního útvaru Ústí nad Labem
v roce 1977 uložila vláda ČSR prověřit možnost kombinace autobusového
a trolejbusového provozu na některých základních tratích v Ústí
nad Labem. Vzhledem k bouřlivému rozvoji výstavby města, především
pak budováním nových sídlišť, stoupaly požadavky cestujících na
další rozšiřování městské hromadné dopravy. Aby byla zajištěna
přeprava cestujících do všech nově vznikajících oblastí města,
byly prováděny rozsáhlé úpravy grafikonů i změny vedení tras jednotlivých
linek. Postupně došlo k prodloužení veškeré dopravy na konečnou
stanici Dimitrovova na Severní terase, dále byla prodloužena doprava
linky č. 2 do Sibiřské ulice v Neštěmicích, prodlouženy linky
č. 7 a 20 z Malátovy ulice do Dimitrovovy, zavedena rychlíková
linka č. 27 spojující střed města se Severní terasou. V roce 1978
pak došlo ke zkrácení intervalů na linkách MHD v důsledku výstavby
na Severní terase a Střekově. Došlo k prodloužení provozu v ranní
i odpolední špičce, byly trvale nasazeny velkokapacitní vozy Ikarus.
K podstatným změnám v grafikonech městské hromadné dopravy pak
došlo na počátku roku 1979 s ohledem na úpravy začátků pracovní
doby. Vzhledem k nutnosti úspory nafty a vytvoření rezerv pro
další nutné rozšiřování dopravy byl v roce 1980 prováděn rozsáhlý
průzkum přepravních nároků na jednotlivých linkách a postupně
vyloučeny všechny neefektivní spoje.
Ještě před zrušením elektrické dráhy se začalo uvažovat o trolejbusové
dopravě, která měla tramvaje nahradit a převzít dopravní obsluhu
nově budovaných sídlišť na Skřivánku a Severní terase. V roce
1970 měla být uvedena do provozu trolejbusová trať na trase Předlice
- Klíše - Hvězda - Londýnská - Velká hradební - Předmostí. Délka
tohoto úseku činila 5,2 kilometru. Trať již byla projektově připravena
a zakoupen materiál. Na poslední chvíli bylo však od tohoto záměru
upuštěno a postupně rušená tramvaj byla nahrazena autobusovou
dopravou. Kopcovitý terén, úzké ulice v centru a rychlá výstavba
sídlišť však postupem času dostávala tolik propagovanou autobusovou
dopravu do neřešitelných situací. Nízký interval na linkách MHD
a autobusy sjíždějící se na jednom místě v centru vytvářely dopravní
kolapsy a nedýchatelné prostředí. Přelom sedmdesátých a osmdesátých
let je charakteristický zaváděním rychlíkových jednosměrných linek,
které ráno svezou cestující z okolních sídlišť do průmyslové oblasti.
Odpoledne se opakuje totéž, ale v opačném směru. Vzhledem k nedostatku
městských autobusů bylo ústeckou zvláštností nasazování dálkových
autobusů na tyto linky. Tento nepříznivý stav byl důvodem k rozhodnutí
o výstavbě trolejbusových tratí v Ústí nad Labem, ke kterému došlo
v roce 1981. O tři roky později byl položen základní kámen ke
stavbě první tratě Severní Terasa - centrum - Všebořice. V závěru
roku 1987 obdrželo Ústí prvních pět trolejbusů Škoda 14 Tr. Těmito
vozy byl zahájen provoz na první lince číslo 51 Stříbrníky - Holoměř.
Stalo se tak 1. července 1988. Od té doby autobusy postupně ustupují
ekologické a kapacitní trolejbusové dopravě. Rok 1989 přinesl
nástup trolejbusů ve větším měřítku. Byla zahájena doprava ze
Všebořic přes Důlce na Severní terasu. Trolejbusové linky nahradily
v květnu téhož roku nejfrekventovanější autobusovou linku na trase
centrum - Hornická - Elba - Severní Terasa. Od 30. června 1990
jezdí trolejbusy i v nočním provozu. Závěr roku 1991 přinesl výrazné
zlepšení dopravy do sídliště Dobětice, kde byla situace pro obyvatele
již neúnosná. Hlavní průtah sídlištěm byl v rekonstrukci a autobusy
kličkovaly mezi zaparkovanými automobily po sídlišti. V roce 1992
se dostalo pod troleje sídliště v Krásném Březně. V roce 1994
zahájily trolejbusy provoz na okružní trase přes Klíši, zatrolejován
byl průtah ulicí Bělehradskou a Sociální péče na Severní terasu.
Doprava do tohoto sídliště se výrazně zrychlila.
Během deseti let bylo vystavěno přes pětadvacet kilometrů trolejbusových
tratí, nová vozovna ve Všebořicích a pět měníren elektrického
proudu. V provozu v roce 1994 bylo sedm trolejbusových linek,
dopravní podnik vlastnil pětapadesát trolejbusů, z toho padesát
kloubových. I přes finanční potíže město dotuje výstavbu nových
tratí a finanční prostředky se daří získávat i ze státního fondu
životního prostředí.