Hornictví v okolí města

Po roce 1945 byly v ústecko - chabařovické oblasti v provozu hlubinné doly Prokop Holý (Albert), 5. květen (Alžběta) , Milada II a Kateřina. K rozvoji povrchové těžby docházelo od 50. let. Postupně byly otevřeny povrchové doly Petri (mezi Chabařovicemi a Hrbovicemi), 5. květen v bezprostřední blízkosti západního okraje města Ústí n. L. a městských částí Trmice, Předlice. Výrazným zásahem do krajiny Ústecka bylo následné otevření dolu A. Zápotocký na severozápadním okraji města - v městské části Všebořice. Došlo k likvidaci obcí a osad - Varvažova, Roudného, Úžína, Pankráce, Kamenice aj., byla likvidována tramvajová trať Ústí nad Labem - Varvažov - Telnice. V souvislosti s těžbou v této lokalitě a původně pouze na dobu konání této těžby byla vybudována tlaková plynárna donedávna obtěžující město. Pro Ústí nad Labem sevřené v údolí Labe tak byl uzavřen jeden ze dvou logických prostorů rozvoje ve směru severozápadním.

Počátky velkolomu Chabařovice

Počátkem 60. let došlo k uzávěrce hlubinných dolů na okrese. V roce 1964 proběhla otvírka dolu Barbora III mezi Trmicemi, Tuchomyšlí a Lochočicemi. Přibližováním dolu Barbora III k obci Tuchomyšl vyvstala otázka pokračování další těžby. Zatím co ještě v roce 1967 byli obyvatelé Tuchomyšle ujišťováni ministerstvem hornictví o nenarušení obce, o rok později vznikl již zcela konkrétní, reálný plán likvidace, který se podařilo definitivně prosadit začátkem sedmdesátých let.

V roce 1974 vláda schválila otvírku dolu Chabařovice, práce byly zahájeny v roce 1976. Těžbě musely ustoupit obce Tuchomyšl, Lochočice, Vyklice, Otovice, Hrbovice a Český Újezd. Provoz dolu Chabařovice, který leží na návětrné straně Ústí n. L., způsobil další výrazné zhoršení životních podmínek, které pocítila většina občanů. Vyvolal potřebu přeložit silnice i železniční trať v úseku Trmice - Tuchomyšl - Chabařovice a nahradit ji severní přeložkou. Těžební prostor dolu dosahoval stále větších a větších rozměrů.

Tento gigantický záměr, uskutečňovaný v průniku spádových oblastí měst Teplice a Ústí nad Labem samozřejmě předpokládal likvidaci města Chabařovice. Město, ve strategicky důležité poloze, se stalo strategické i z hlediska plánů horníků. Logika prostorového rozvoje regionu byla plně podřízena státním extenzívním plánům a to ještě s pompézní glorifikací hornického resortu. Uskutečňováním plánu vyuhlení dobývacího prostoru Chabařovice docházelo ke katastrofální plošné devastaci území v prostoru Teplice - Ústí nad Labem. Další těžba údajně měla vyprodukovat prostředky pro rekultivace a nápravu minulých ekologických škod.

Poslední demoliční práce - likvidace Hrbovic a východní části Chabařovic proběhly ještě po pádu komunistického režimu v roce 1990. Na ekologickém mítinku občanského fóra v ústecké sportovní hale 19. ledna 1990 zazněly důrazné požadavky občanů na zastavení činnosti dolu Chabařovice a zachování města Chabařovice. V té době poprvé od otevření začala být těžba dolu zisková a vedení dolu striktně odmítalo jakékoliv úvahy o jejím zastavení. Od konce roku 1990 se do čela občanských iniciativ na zachování Chabařovic a ukončení činnosti dolu postavil ústecký primátor ing. Lukáš Mašín a chabařovický starosta Zbyněk Hrom. Aktivita ústeckých a chabařovických občanů pomohla změnit mínění členů české vlády. Výsledkem bylo usnesení vlády č. 331 z 11. září 1991, kterým byla zastavena těžba na hranici 625 m od Chabařovic. I přes nejrůznější intriky zvrátit vládní usnesení a pokračovat v těžbě se vedení dolu nepodařilo transformovat důl na akciovou společnost, takže zůstal státním podnikem. 29. prosince 1992 uložilo ministerstvo průmyslu a obchodu řediteli dolu ing. Karlu Švarcovi zpracovat "plán likvidace lomu Chabařovice I". Od roku 1994 začaly na dole likvidační práce. V témže roce došlo k vynětí ložiska uhlí pod Chabařovicemi ze státních rezerv.

Prameny

Archiv města Ústí n. L., kroniky města Ústí n. L.: 1952 - 1955, 1959 - 1965, 1966 - 1967, 1968 - 1973, 1974 - 1977, 1978 - 1980, 1981 - 1983, 1984 - 1986. Fond ONV (JNV) Ústí n. L., Směrné územní plány, 1961, 1977, fond Magistrát města Ústí n. L., směrný územní plán 1993.

Literatura

Z. Radvanovský, Ústí nad Labem v první etapě národní a demokratické revoluce, Sborník PF v Ústí nad Labem - řada historická, Praha 1982, s. 81 - 98. Průvodce hospodářským a kulturním životem města a okresu Ústí nad Labem, Ústí nad Labem 1947. Ústí nad Labem, srdce českého severu, Národohospodářská propagace Československa - IV. část souboru Naše pohraničí, Praha 1947. M. Špůr, Průmyslové poměry města Ústí n. L., Sborník pedagogického institutu v Ústí nad Labem - řada regionální 1963, Praha 1963, s. 89 - 105.


Obsah Předchozí kapitola Následující kapitola