Po roce 1945 byly v ústecko - chabařovické oblasti v provozu hlubinné
doly Prokop Holý (Albert), 5. květen (Alžběta) , Milada II a Kateřina.
K rozvoji povrchové těžby docházelo od 50. let. Postupně byly
otevřeny povrchové doly Petri (mezi Chabařovicemi a Hrbovicemi),
5. květen v bezprostřední blízkosti západního okraje města Ústí
n. L. a městských částí Trmice, Předlice. Výrazným zásahem do
krajiny Ústecka bylo následné otevření dolu A. Zápotocký na severozápadním
okraji města - v městské části Všebořice. Došlo k likvidaci obcí
a osad - Varvažova, Roudného, Úžína, Pankráce, Kamenice aj., byla
likvidována tramvajová trať Ústí nad Labem - Varvažov - Telnice.
V souvislosti s těžbou v této lokalitě a původně pouze na dobu
konání této těžby byla vybudována tlaková plynárna donedávna obtěžující
město. Pro Ústí nad Labem sevřené v údolí Labe tak byl uzavřen
jeden ze dvou logických prostorů rozvoje ve směru severozápadním.
Počátky velkolomu Chabařovice
Počátkem 60. let došlo k uzávěrce hlubinných dolů na okrese. V
roce 1964 proběhla otvírka dolu Barbora III mezi Trmicemi, Tuchomyšlí
a Lochočicemi. Přibližováním dolu Barbora III k obci Tuchomyšl
vyvstala otázka pokračování další těžby. Zatím co ještě v roce
1967 byli obyvatelé Tuchomyšle ujišťováni ministerstvem hornictví
o nenarušení obce, o rok později vznikl již zcela konkrétní, reálný
plán likvidace, který se podařilo definitivně prosadit začátkem
sedmdesátých let.
V roce 1974 vláda schválila otvírku dolu Chabařovice, práce byly
zahájeny v roce 1976. Těžbě musely ustoupit obce Tuchomyšl, Lochočice,
Vyklice, Otovice, Hrbovice a Český Újezd. Provoz dolu Chabařovice,
který leží na návětrné straně Ústí n. L., způsobil další výrazné
zhoršení životních podmínek, které pocítila většina občanů. Vyvolal
potřebu přeložit silnice i železniční trať v úseku Trmice - Tuchomyšl
- Chabařovice a nahradit ji severní přeložkou. Těžební prostor
dolu dosahoval stále větších a větších rozměrů.
Tento gigantický záměr, uskutečňovaný v průniku spádových oblastí
měst Teplice a Ústí nad Labem samozřejmě předpokládal likvidaci
města Chabařovice. Město, ve strategicky důležité poloze, se stalo
strategické i z hlediska plánů horníků. Logika prostorového rozvoje
regionu byla plně podřízena státním extenzívním plánům a to ještě
s pompézní glorifikací hornického resortu. Uskutečňováním plánu
vyuhlení dobývacího prostoru Chabařovice docházelo ke katastrofální
plošné devastaci území v prostoru Teplice - Ústí nad Labem. Další
těžba údajně měla vyprodukovat prostředky pro rekultivace a nápravu
minulých ekologických škod.
Poslední demoliční práce - likvidace Hrbovic a východní části
Chabařovic proběhly ještě po pádu komunistického režimu v roce
1990. Na ekologickém mítinku občanského fóra v ústecké sportovní
hale 19. ledna 1990 zazněly důrazné požadavky občanů na zastavení
činnosti dolu Chabařovice a zachování města Chabařovice. V té
době poprvé od otevření začala být těžba dolu zisková a vedení
dolu striktně odmítalo jakékoliv úvahy o jejím zastavení. Od konce
roku 1990 se do čela občanských iniciativ na zachování Chabařovic
a ukončení činnosti dolu postavil ústecký primátor ing. Lukáš
Mašín a chabařovický starosta Zbyněk Hrom. Aktivita ústeckých
a chabařovických občanů pomohla změnit mínění členů české vlády.
Výsledkem bylo usnesení vlády č. 331 z 11. září 1991, kterým byla
zastavena těžba na hranici 625 m od Chabařovic. I přes nejrůznější
intriky zvrátit vládní usnesení a pokračovat v těžbě se vedení
dolu nepodařilo transformovat důl na akciovou společnost, takže
zůstal státním podnikem. 29. prosince 1992 uložilo ministerstvo
průmyslu a obchodu řediteli dolu ing. Karlu Švarcovi zpracovat
"plán likvidace lomu Chabařovice I". Od roku 1994 začaly
na dole likvidační práce. V témže roce došlo k vynětí ložiska
uhlí pod Chabařovicemi ze státních rezerv.
Prameny
Archiv města Ústí n. L., kroniky města Ústí n. L.: 1952 - 1955,
1959 - 1965, 1966 - 1967, 1968 - 1973, 1974 - 1977, 1978 - 1980,
1981 - 1983, 1984 - 1986. Fond ONV (JNV) Ústí n. L., Směrné územní
plány, 1961, 1977, fond Magistrát města Ústí n. L., směrný územní
plán 1993.
Literatura
Z. Radvanovský, Ústí nad Labem v první etapě národní a demokratické
revoluce, Sborník PF v Ústí nad Labem - řada historická, Praha
1982, s. 81 - 98. Průvodce hospodářským a kulturním životem města
a okresu Ústí nad Labem, Ústí nad Labem 1947. Ústí nad Labem,
srdce českého severu, Národohospodářská propagace Československa
- IV. část souboru Naše pohraničí, Praha 1947. M. Špůr, Průmyslové
poměry města Ústí n. L., Sborník pedagogického institutu v Ústí
nad Labem - řada regionální 1963, Praha 1963, s. 89 - 105.