Jednotná škola po roce 1948

Až do roku 1948 platily pro školství v podstatě staré zákony z doby první republiky, které zachovávaly diferenciaci žactva. V roce 1948 vstoupil v platnost zákon o jednotné škole, který prosadil jednotné základní vzdělání pro všechny děti. Od 1. února 1952 fungovaly v Ústí nad Labem následující národní, zvláštní a střední školy: sedm národních škol ve městě, po jedné národní škole v Krásném Březně, Bukově a Předlicích, tři národní školy na Střekově a dvě národní školy v Trmicích. Střední školy byly: pět středních škol ve městě a po jedné střední škole v Krásném Březně, Předlicích, Trmicích a dvě střední školy na Střekově. Zvláštní školy byly celkem čtyři, a to ve městě, Krásném Březně, Střekově a Trmicích.

Důležitým mezníkem ve vývoji školství byla školská reforma z roku 1953, která přinesla novou organizační strukturu škol. Vytvořily se osmileté a jedenáctileté střední školy, došlo k zásadním změnám v organizaci vyučování a výchovy. Kromě nich zůstaly tam, kde nebyly podmínky pro zřízení osmileté střední školy, školy národní s pěti postupnými ročníky. Na základě školské reformy bylo v Ústí nad Labem zřízeno devět osmiletých středních škol (v místě bývalých středních škol a v Moskevské ulici v bývalé národní škole) a jedna jedenáctiletá střední škola na Střekově, přičemž zůstalo pět škol národních. V roce 1954 mělo město deset osmiletých středních škol, dvě jedenáctiletky, pět národních škol a čtyři školy zvláštní, celkem 299 tříd. Termínem zvláštní škola se rozumí střední odborná škola. V následujících letech došlo k otvírání dalších, takže k roku 1960 vlastnilo město pět národních škol, třináct osmiletek, jednu jedenáctiletku, jednu dvanáctiletku, strojnickou průmyslovku, chemickou průmyslovku, krajskou zdravotní školu, hospodářskou školu, hudební školu a řadu odborných učilišť. Ve všeobecně vzdělávacích školách bylo k 30. září 1959 celkem 12 385 žáků v 365 třídách. Při tomto růstu se nezbytně projevila řada potíží, zvláště nedostatek učebních prostor. V roce 1954 scházelo městu 24 učeben a vyučovalo se na směny až do roku 1960, kdy bylo směnné vyučování poprvé od války odstraněno. Direktivou pro další rozvoj se stalo usnesení ÚV KSČ z dubna 1959. Na jeho základě měly v roce 1961 přecházet osmileté střední školy na základní devítileté školy.


Obsah Předchozí kapitola Následující kapitola