Noviny

Předvoj

V Ústí nad Labem vycházely regionální noviny nepřetržitě od roku 1857 do roku 1944. I porevoluční správa si byla vědoma důležitosti úlohy tiskového orgánu, který by hrál v prvé řadě roli informátora a oznamovatele pro veřejnost. Proto začala Okresní správní komise v Ústí nad Labem 26. června 1945 vydávat list Národní fronty, týdeník Předvoj. Předvoj jako politický list reagoval na důležité aktuální otázky celostátního a především regionálního charakteru. V prvé řadě byl tiskovým orgánem okresní správní komise, a protože v jejím čele stála zástupkyně KSČ, záhy se stal listem stranickým. Předvoj tiskla tiskárna bratří Krausů v národní správě v Pivovarské ulici č. 3, zde sídlila i redakce a administrace listu s odpovědným šéfredaktorem Fráňou Richtrem a redaktorem Antonínem Týcem. Od července 1945 uvolnila ČTK po dohodě s ministerstvem informací pro vedení Předvoje zkušeného redaktora Ferdinanda Kotka, který se stal zárukou odborného a fundovaného vedení novin. Aby byla vytvořena zásoba papíru a umožněno provedení prací spojených s měnovou úpravou, usnesla se tisková komise ministerstva informací v dohodě s ministerstvem průmyslu, zastavit od 1. do 30. listopadu vydávání všeho periodického tisku, vyjma denních listů. Toto omezení postihlo i Předvoj. 31. října vyšlo poslední číslo a k jeho dalšímu obnovení již nikdy nedošlo. Tiskový odbor ministerstva informací se zřetelem k situaci ve výrobě papíru a s tím související nutností reorganizace periodického tisku nepovolil další vydávání Předvoje po 1. prosinci 1945.

Ústecký věstník

Jeho roli převzal na krátký čas Ústecký věstník, úřední list ústeckého okresu, který jako zprostředkovatel oficiálních informací okresního a místního národního výboru nahrazoval jediné místní periodikum. Vycházel nákladem čtyř tisíc výtisků od 1. prosince 1945 do 4. ledna 1947.

Lokální mutace celostátních a krajských novin

Kromě věstníku nahrazovalo místní noviny Rudé právo, které se tisklo pro kraj v Ústí nad Labem, Práce a Svobodné slovo se svými mutovanými posledními stránkami pro severní Čechy a teplický Sever, jenž vyhradil pro Ústí nad Labem část své tiskové plochy. Sever, tištěný v bývalé tiskárně C. Weigenda v Teplicích - Šanově byl ale krajským týdeníkem KSČ, vydávaným pro celé severočeské pohraničí. V souvislosti s novým krajským zřízením splynul s lounským týdeníkem Průboj, který lépe vyhovoval novému správnímu uspořádání a svou tradicí původně sociálně demokratického a později komunistického listu (vycházel již od roku 1920) se zdál být novému stranickému vedení dostatečnou zárukou politické linie regionálního listu. 1. ledna 1949 vyšlo první číslo staronového Průboje, vydávané KV KSČ v Ústí nad Labem, vytištěné tentokrát ve Svobodě v Ústí nad Labem. Čtenáři jej nalézali na novinových stáncích do dubna roku 1990. Od 1. května 1990 Průboj nahradil Severočeský regionální deník.

Sever

V roce 1960 obnovilo okresní vedení KSČ v Ústí nad Labem vydávání okresního týdeníku. 3. srpna 1960 začalo spolu s Okresním národním výborem v Ústí nad Labem v čele s redakční radou a vedoucím redaktorem Zdeňkem Koškem vydávat Sever. Po ukončení šesti ročníků v roce 1965 bylo jeho vydávání zastaveno.

Okresní noviny začala suplovat týdenní ústecká příloha krajského deníku Průboj. Záměr, znovu vytvořit a vydávat okresní noviny Sever, vznikl v uvolněném období po lednu roku 1968. Tehdy více vyvstala potřeba vytvořit okresní tisk, jehož prostřednictvím by bylo možné vysvětlovat vzniklé otázky a seznamovat obyvatele s jejich řešením. Ústečtí funkcionáři si byli vědomi, že na praktických příkladech publikovaných v místních novinách snadněji vysvětlí nové zásady politiky komunistické strany. Noviny měly i občanům poskytovat prostor pro věcné polemiky o otázkách okresu a města. V měsících červnu a v červenci byly vytvořeny některé praktické podmínky, aby noviny mohly již na podzim začít vycházet. Například došlo k zaregistrování Severu, k předběžnému zajištění výroby v tiskárně a k zabezpečení alespoň částečných podmínek pro práci redakce. Téměř již vytvořený redakční kolektiv ke své práci nezasedl. Srpnová okupace a vývoj, který následoval, hlavně přísná cenzurní opatření, zmařily všechny předpokládané záměry. Dosti tvrdé zásahy do oblasti tisku, např. pozastavení týdeníků Politika a Reportér, téměř úplné vyloučení politické publicistiky z rozhlasu a televize, opatření v redakcích ústředního a regionálního tisku, jasně ukázaly, že nebude možné v zamýšlených okresních novinách vyjadřovat názory a mínění různých skupin obyvatel a podle potřeby s nimi polemizovat nebo je komentovat. Tak vlastně nebyl důvod, aby nové okresní noviny vznikly. Oficiální informace a stanoviska ústředních a krajských orgánů, které se postupně stávaly podstatnou náplní denního tisku měly občané k dispozici v ústředních novinách a v krajském deníku Průboj. Opakovat je v okresních novinách bylo bezdůvodné a nebyl ani předpoklad, že pro tyto materiály by je lidé kupovali. Obecně se dá konstatovat, že tehdy spíše klesal zájem o tisk. I když určitou roli hrálo zvyšování cen, hlavní příčinu je možné přece jen hledat v obsahu novin. Tyto skutečnosti dokazuje klesající počet výtisků novin, které byly na Ústecko dodávány a zvýšená remitenda, t.j. neprodaný počet výtisků. Například remitenda krajského deníku Průboj činila v červenci 17 000 výtisků a v září 47 000 výtisků. Přitom náklad Průboje byl snižován. U poštovní novinové služby rušili čtenáři své předplatné většiny novin a časopisů s tím, že "jim v současné době stačí jedny".

Proto rada ONV v Ústí nad Labem při respektování těchto zkušeností, zrušila 6. prosince 1968 své usnesení ze 7. června 1968, ve kterém vyslovila souhlas s vydáváním okresních novin s tím dovětkem, že v příhodnější situaci se k otázce založení okresních novin znovu vrátí.

Nová situace skutečně nastala, ale už vůbec neodpovídala představám těch, kteří zvažovali existenci regionálního tisku v roce 1968. 30. září 1969 vyšlo první číslo Severu, okresních novin Ústecka. Jeho vydavatelem byl původně ONV Ústí n. L., později se staly tiskovým orgánem i OV KSČ. Ve statutu novin bylo přímo stanoveno, že "posláním Severu je podílet se svými specifickými prostředky v duchu politiky a linie KSČ a státních orgánů na řešení aktuálních problémů okresu..." Redakci a vydávání novin řídil vedoucí redaktor, kterého jmenovalo a odvolávalo na návrh tajemníka ONV po projednání v předsednictvu OV KSČ a radě ONV plénum ONV. Mezi dlouholeté vedoucí redaktory Severu patřili Jaroslav Krebs, kterého vystřídal Zbyněk Šebesta. Vedoucí redaktor mimo jiné odpovídal za ideovou a odbornou úroveň novin v rámci usnesení stranických a státních orgánů. Sever vycházel vždy ve středu, v rozsahu čtyř až šesti stran.

Od 24. června 1986, po zrušení ONV se Sever stal tiskovým orgánem OV KSČ a Národního výboru města Ústí nad Labem. Koncem roku 1989 se stal Sever přímo tiskovým orgánem Národního výboru města Ústí nad Labem, a po jeho přetvoření v Úřad města Ústí nad Labem se i Sever změnil v roce 1992 na nový Sever Report. Začínal znovu od prvního ročníku jako týdeník všech Ústečanů pod redakcí Libuše Maxové. Rozhodnutím Rady města Ústí nad Labem byl Sever Report privatizován a jeho vydávání přešlo na vydavatelství Labe a.s. Toto vydavatelství skoupilo postupně osm okresních novin v bývalém Severočeském kraji. Všech osm titulů tiskne vydavatelství Labe a.s. v nově vybudované vlastní tiskárně na Severní terase, jednotlivé tituly jsou pouhými mutacemi se čtyřstránkovou okresní částí. Ústecká mutace vychází pod názvem Ústecký deník.

Od padesátých let byly v Ústí vydávány různé závodní noviny. Nejvýznamnější z nich jsou noviny Spolku pro chemickou a hutních výrobu My z chemie.


Obsah Předchozí kapitola Následující kapitola