Potravinářský průmysl
K nejstarším podnikům tohoto odvětví patří pivovary. Náležely mezi ně jednak vrchnostenské pivovary provozované na jednotlivých panstvích, jednak měšťanské pivovary, které patřily společnostem pravovárečných měšťanů. Na území dnešního Ústí n. L. se setkáváme s oběma typy. Nejstarší tradici měl ústecký měšťanský pivovar, jehož počátky sahají do 16. století. V polovině 19. století pravovárečné bratrstvo "Měšťanský pivovar Ústí n. L" (Bürgerliches Brauhaus Aussig) provozovalo v letech 1848-1855 pivovar ve vlastní režii. Poté však byl pivovar propachtován sládkovi Josefovi Danielovi za pacht 5 200 zl. konvenční měny. Starý pivovar byl umístěn v Dlouhé ulici, ale od 70. let již tato poloha přestala být výhodnou, neboť neumožňovala rozšíření provozu. Bratrstvo proto odkoupilo v roce 1893 od Berliner Bockbierbrauerei pivovar v Krásném Březně, který nechal postavit roku 1867 majitel panství dr. Victor Ruß. Současně s koupí nového pivovaru se dosavadní bratrstvo změnilo v akciovou společnost. V roce 1911 byl odkoupen i trmický pivovar, který v roce 1909 vyprodukoval 10 150 hl piva. Po sloučení obou pivovarů byla jejich roční produkce kolem 100 000 hl piva. V krásnobřezenském pivovaru, jehož označení bylo teď "Měšťanský pivovar Ústí n. L.", bylo zaměstnáno kolem 60 osob.Dalším pivovarem na území dnešního Ústí n. L. byl vrchnostenský pivovar v Trmicích. V letech 1830-1907 byl však propachtován a teprve až pak převzal pivovar do vlastní režie jeho vlastník hrabě Sylva-Tarouca, který jej nechal přestavět. V roce 1911 ho pak vedle dalších svých průmyslových podniků (doly, cukrovar), prodal ústeckému měšťanskému pivovaru. Jeho roční produkce byla přibližně 20 000 hl, ale v roce 1915 byl jeho provoz zastaven a budovy využity pro umístění jiných podniků. Další vrchnostenský pivovar byl v provozu ve Střekově, kde tvořil součást hradního areálu. Náležel rodu knížat Lobkowiczů, kteří jej však od roku 1854 také pronajímali. Jeho provoz byl ukončen již v roce 1875. Déle v provozu se udržel Ledeburský pivovar ve Všebořicích. I ten byl propachtován, aby byl prodán firmě Kny & Bozdech. Od roku 1910 jeho provoz zajišťoval Kny sám.
Na uvedené pivovary navazovaly i některé potravinářské závody. Příkladem mohou být Adlerwerke C. & O. Kraus. Jejich zakladatel Bernhardt Kraus vlastnil od roku 1876 parní mlýn v Klíšském údolí, který roku 1900 vyhořel. Roku 1913 odkoupil Güttlerův mlýn na bývalém bělském ostrově a zavedl zde výrobu sušenek, piškotů, vaflí a perníku.
Známým mlýnem byl Kurzweilův v Klíšském údolí pod Holoměří, jeden z nejstarších mlýnů v ústeckém okrese, prvně zmiňovaný r. 1547 a jako mlýn byl v provozu do r. 1923. Od r. 1775 až do zrušení r. 1923 byl majetkem rodiny Kurzweilů, v tomto roce jej poslední majitel Anton Kurzweil prodal Krásnobřezenské továrně na droždí a likéry (dr. Eckellmann) za 200 000,- Kč. Mlýn se stal součástí velkého pohostinského podniku - Velkobřezenské pivovarské haly, a sloužil jako pohostinský a zábavní podnik při příležitosti výstavy r. 1924 i v následných letech. Kolem r. 1950 areál vyhořel.
Potravinářské podniky na území Ústí n. L. byly daleko méně četné než chemické, ale sortiment jejich výroby byl přesto značně pestrý. Jako jedna z prvých zahájila svůj provoz výrobna cikorky Vinzenze Löbela a Franze Wolfa, a to v roce 1853 v budovách na dnešní Masarykově třídě. V roce 1870 se staly majitelkami Charlotta a Antonie Pickovy, které zde zřídily sladovnu. Roku 1872 podnik získal Berliner Bockbrauerei, který zde rozvinul výrobu sladu. Závod přestavěl a značně rozšířil, přičemž se objevil i záměr, postavit zde pivovar. V roce 1919 tento podnik kupují bratři Brodeové, kteří výrobu ještě rozšířili. V roce 1930 provoz zanikl a od té doby zde bylo sídlo různých podniků (např. vodovody a kanalizace, sklady ap.).
Většina dalších potravinářských závodů vznikla až koncem 19. století. Jedním z nich byla konzervárna Klepsch & Sohne, která zahájila provoz v roce 1897 v prostorech Předmostí (Hrnčířská 28/40), kde byla až do roku 1930, kdy v důsledku výstavby mostu přes Labe byl celý tento prostor zplanýrován. Specializovala se na výrobu ovocných konzerv, čímž vlastně navazovala na svůj předchozí program, neboť Klepschové byli původně obchodníci s ovocem. Nové sídlo nalezla pak firma v ulici Textilní čp. 671.
Dalším specializovaným podnikem byla loupárna rýže - "Austria" Reiswerke AG v Kramolech, která zahájila činnost v roce 1898. K jejím produktům náležela zejména loupaná rýže, ječné kroupy, loupaný hrách a krmiva z melasy. Po 1. světové válce přešla do majetku Schichtových závodů a nesla označení "Bohemia".
Zpracováním melasy se zabývaly ještě dva malé ústecké podniky. Melase-Kraftfutterfabrik Richard Fiala, založená v roce 1902 v Krásném Březně, Na náspu 1481, a výrobna krmiva z melasy Augusta Schnitzera ve starém Krausově mlýně, Žižkova 126, existujícího od roku 1903.
Původní výrobna svíček Karl Kraus & Co., která zahájila provoz již v roce 1879 v Tovární ul. 1152, rozšířila svůj výrobní program v roce 1905 ještě o oddělení výroby cukrovinek, kakaa a čokolády, přičemž původní výroba byla zastavena.
K úzce specializovaným podnikům patřila též továrna na výrobu hořčice Henry Ravena. Výrobu zahájil roku 1897 v Bílinské ulici 170 L. Pflimpfl. V roce 1906 přechází do majetku Henry von Ravena, v roce 1910 na Semi Katze v Drážďanské ulici 890. V roce 1922 se výroba stěhuje do Revoluční ulice 1742. Vyráběla se zde francouzská a kremžská hořčice.
V roce 1899 zahájila provoz jedna z největších pekáren ve městě pracující na průmyslovém základě - Ústecká dělnická pekárna, s. r. o. Krásné Březno, Pekařská 304. Byla založena a provozována členy dělnického družstva, kterých koncem roku 1909 bylo 805 s 32 270 podíly po 10 K. Jednalo se o moderní velkopekárnu, která zaměstnávala kolem 40 lidí. Od roku 1909 měla také pobočku v Podmoklech.
Další továrnou na poživatiny byla MARS, založená kolem roku 1930 Franzem Fischerem, v Děčínské ul. čp. 108 - Krásné Březno v bývalé chemické továrně Hardung & spol. Nejpopulárnější výrobek sladové bonbóny "Marsslad" byly velmi známé a oblíbené. Po r. 1945 se závod stěhuje z nevyhovujících objektů do zrušené Dělnické pekárny v Pekařské ul. čp. 304, 313, kde se vyrábějí pod národní správou bonbóny "Marsslad" zdravotní bonbóny, trvanlivé pečivo - zn. JRY, MURI. Po znárodnění se zde opět obnovuje pečení chleba a firma Mars zaniká.
Mezi drobnými potravinářskými provozy nacházíme rovněž Ústeckou továrnu na margarín, založenou roku 1925 pod jménem Kessler & Brodersen v objektu býv. restaurace "Tillemann" čp. 293 Krásné Březno. Roku 1944 to byla firma Friedrich Kessler. Po r. 1945 zrušena, stává se majetkem státního statku, a Parní mlékárnu - a. s., založenou 1903. Její odbytová oblast bylo Ústí. Mléko se dováželo z více statků z okolí Prahy, a tak v důsledku velké režie podnik po pěti letech trvání zaniká (1908). Jeho objekty získala zámečnická firma Bratři Thümlerové, Drážďanská ul. čp. 794. Nyní Technické služby města Ústí n. L.
