Přestože se Ústí n. L. nikdy nestalo význačnějším centrem těžkého
průmyslu, ani strojírenské výroby, přesto na jeho území vzniklo
několik důležitých podniků, které většinou dosáhly značného rozvoje.
Nejstarším podnikem byla továrna na parní kotle F. Helda založená
v roce 1857. Vyráběla parní kotle a parní stroje převážně pro
místní podniky.
Obdobné zaměření měla i v roce 1862 založená strojírna svob. pána
Riese-Stallburga, která zahájila svůj provoz v následujícím roce
v provozech v Severozápadní čp. 855. V roce 1870 přešla strojírna
pod koncern Breitfeld a Daněk & Co. v Praze. Vyráběla hlavně
parní stroje a kotle pro různé průmyslové podniky, zejména však
pro textilní závody. Svoji činnost ukončila v roce 1925.
Některé strojírenské závody však neměly ani takto dlouhé trvání.
Jednalo se o drobné provozy, které většinou po několika letech
zanikly. Sem např. patřila slévárna železa Ludwiga Kratsche, která
pracovala v letech 1890-1914 a byla umístěna v údolí Klíšského
potoka. Zabývala se především výrobou hasičských stříkaček a drobného
zámečnického a soustružnického zboží.
K větším podnikům, které zanikly, náležela továrna na jízdní kola
a motocykly Rösler & Jauernig. Byla umístěna v provozech v
ulici Na luhách 1559 a zaměstnávala přes 50 osob. Později r. 1912
se však již nazývá "Továrna na jízdní kola a motorová vozidla,
Benz a Adler automobily". Majiteli byli r. 1907 Rudolf a
Emil Fehres. Zrušena byla r. 1918. R. 1919 byla založena v
těchto objektech Továrna na žárovky
Zimmer & Zschocke.
K dalším podnikům podobného druhu patřil Rourový průmysl Austria
(byl založen r. 1913 v ulici Na luhách čp. 1254 ve zrušené továrně
na barvy, laky a fermeže Vinzenze Wagnera). Po r. 1918 se mění
název firmy na "Rourový průmysl Bohemia". Podnik založili
Carl Hermann Wolfrum z Ústí a ing. Heinrich Wolf z Berlína za
podpory bankovního domu Ludwiga Wolfruma v Ústí. Produktem byla
rourová vedení, žebrové roury pro topení, přehřívače vzduchu,
měřicí akumulátory, hadové roury a nádrže na teplou vodu. Po II.
svět. válce do r. 1948 byl podnik v národní správě pod jménem "Ústecký rourový
průmysl spol. s ruč. omez." Po roce 1949 byla firma zrušena
a objekty včleněny do nově vystavěného podniku ČSAD jako početní
stanice.
Dále nelze opomenout závod Waldemara Diecka, vzniký v roce 1919.
Dieckova slévárna a strojírna vznikla v Důlcích čp. 1498 na místě
mědikovárny Hermanna Mauretta založené r. 1906. Produkcí byly
kovové odlitky všeho druhu, slitiny olova atd. Waldemar Dieck
provozoval také Türmitzer Hammerwerke A. G., což byla slévárna
barevných kovů poblíže uhelného dolu Margareta na okraji Trmic
při Ústecko-teplické dráze, továrna byla otevřena 1. května 1922
a začala s výrobou kos. Na jejím místě stojí dnes firma Metal
a.s.
Další firma Továrna na válce spol. s. r. o byla založena v Ústí
r. 1909 jako pobočka Slévárny válců Kölsch & spol. a. s. v
Siegenu ve Vestfálsku. Byla to slévárna železa a soustružna válců
pro průmyslové účely i pro válcovny oceli a železa, mlýny obilné,
mlýny pro barevny, válcovny barevných kovů a pod., sídlo bylo
v ulici Za válcovnou 252.
Továrna na transportní zařízení bratří Commichauových byla založena
r. 1903 v Neštěmicích, v Sibiřské ulici, jako pobočka magdeburské
továrny. V roce 1910 umírá Rudolf Commichau a závod přechází koupí
na spolumajitele ing. Alfreda Spahna. Výrobní náplní podniku se
stala stavba dopravních zařízení na přepravu různých materiálů:
šneky, dopravníky na bedny, pytle, uhlí ap.
Strojírna Antona Ullricha začala fungovat v Krásném Březně, v
ulici Na náspu 1481, r. 1894 vyráběla menší strojní zařízení pro
místní průmysl. Původně firma sídlila do r. 1894 vedle starého
ústeckého pivovaru v Dlouhé ulici v Ústí. Po r. 1902 firma zaniká
a do uvolněných budov se stěhuje továrna na melasu R. Fiala. Roku.
1919 objekty koupila krásnobřezenská rafinérie cukru.
Poslední z těchto firem Raimund Tatzl & spol., založená roku
1919 v Krásném Březně, Nový svět 339, byla zaměřena na výrobu
vysokotlakého potrubí - pro účely vytápění a chlazení. Zrušena
byla roku 1944.
Na přelomu 19. a 20. stol. pak zahájily provoz všechny ústecké
velké strojírenské a kovozpracující podniky. Nejstarší z nich
je dodnes pracující továrna na armatury Schäffer & Budenberg,
Teslova čp.1558, která vznikla v roce 1899. Jednalo se o pobočný
závod stejnojmenné firmy z Magdeburgu. Vyráběla hlavně manometry,
ventily, kohoutky, pumpy ap. Své výrobky prodávala prostřednictvím
pražské firmy Waldek & Wagner. Již před 1. světovou válkou
továrna získala velice dobrou pověst a její výrobky měly slušný
odbyt. Tovární prostory byly proto rozšířeny o mechanickou dílnu
a slévárnu. Již v tomto období zde pracovalo přes 250 zaměstnanců,
jejichž počet ve 20. letech vzrostl na 400. Závod patřil ve svém
oboru k největším v Čechách.
V téže ulici působila firma Eschebachwerke, továrna na kovové
skříně, kovové zboží a kuchyňský nábytek. Svou činnost zahájila
v roce 1909 jako pobočný závod drážďanského podniku. Zaměstnávala
kolem 100 lidí, ale v roce 1915 svou činnost ukončila.
Další podnik zabývající se výrobou výrobků ze železa a zinkovaných
plechů - hlavně domácí a kuchyňské nářadí byla Münzerova huť.
Byla umístěna v Žižkově ulici 722 a zaměstnávala 30-40 dělníků.
Provoz zde zahájila v roce 1907.