Další sklářské a keramické závody
V roce 1912 byla v Trmicích na ploše dvou hektarů, ohraničené
ulicemi Za elektrárnou, Zámeckou a Edisonovou - až k místu, kde
z ní odbočuje ulička Ke dráze - postavena a zprovozněna tabulárna
firmy Severočeské skelné hutě, s. r. o.
Příštího roku byla na volné proluce mezi touto hutí a elektrárnou
rozestavěna sklárna Nová huť, s. r. o. Výrobu zahájila ještě před
vypuknutím I. světové války. Během ní získal u firmy vedoucí postavení
duchcovský podnikatel Eduard Lukeš, který začlenil roku 1919 Novou
huť do vlastního podniku Lukeš a spol., s. r. o. Obě trmické sklárny
byly přibližně stejně velké a provozovaly ruční výrobu tabulového
skla, kterou však strojová výroba odsoudila ve druhé polovině
20. let k zániku. Oba závody zastavily během léta 1927 již poněkud
omezenou výrobu a propustily celkem přes 350 zaměstnanců.
Areál firmy Lukeš odkoupila trmická elektrárna, obytné domy sklářů
ČSD. O využití opuštěných objektů Severočeských skelných hutí
jednalo několik zájemců, mimo jiné proponovaná a.s. Hotchemo.
Nic z toho se však neuskutečnilo. Teprve v roce 1932 je koupila
nově založená komanditní společnost Krutiš a spol., trmická sklárna
a továrna na lahve. Šlo o závod s ruční výrobou, který odolával
konkurenci strojů jen do roku 1937, kdy zastavil provoz a propustil
všech 260 pracovníků.
Po obsazení pohraničí přidělila nacistická státní správa opuštěný
podnik ředitelství pošt, které tu zřídilo dopravní závod. Tomuto
účelu sloužily objekty bývalé sklárny až do konce 70. let, kdy
je převzala trmická teplárna.
Výroba keramiky byla v Ústí n. L. zajišťována pouze dvěma podniky.
Největším výrobcem s velkou tradicí byla již vzpomínaná firma
Ferdinanda Maresche, která zaznamenala po svém přemístění na roh
ulic Teplické a U trati velký rozmach. Její provoz byl ukončen
v roce 1947.
V 80. letech založil Max Mittag v Drážďanské ulici čp. 1127 továrnu
na výrobu porcelánu a kameniny. Zabývala se výrobou zdravotní
keramiky a tvrdé kameniny. Okolo roku 1909 však byl její provoz
zastaven. Po ní v objektech působila chemická továrna William
Pearson.