Franz Josef Wünsch a Franz Josef Umlauft

Franz Josef Wünsch se narodil v Krásném Březně roku 1902. Jednotlivosti z jeho mládí nejsou známy. Ve dvacátých letech studoval dějiny na pražské německé universitě, kde také získal doktorát. V letech 1928-1934 byl spolupracovníkem Franze Josefa Umlaufta v archivu. Poté, co byl Umlauft komunální správou z archivu odvolán, převzal Wünsch jeho místo. V roce 1935 se k tomu stal správcem městského muzea a působil i jako městský kronikář. V červnu 1941 musel narukovat a jít na frontu. Válku i konec války šťastně přežil. Není známo, zda se ještě do Ústí vrátil, nebo zda odešel rovnou do Německa. Zde žil v Marlu ve Vestfálsku a až do své smrti tu působil jako městský archivář. Zemřel roku 1967.


 

 

V průběhu své archivářské činnosti publikoval Wünsch krátké články v ústeckých vlastivědných časopisech. Souhrnná bibliografie jeho prací neexistuje. Z jeho ústeckého období je jistě nejzávažnější prací třetí díl ústecké vlastivědy, jež se věnuje období od roku 1850 do roku 1918. V poválečné době psal odborné články do západoněmeckých časopisů.

Franz Josef Umlauft se narodil roku 1883 v Lipové u Ústí nad Labem. Navštěvoval v Ústí klasické gymnasium a v letech 1902-1906 studoval němčinu, latinu a řečtinu na Karlově universitě v Praze. Po suplentské praxi na různých německých gymnasiích - Budějovicích, v Praze na Vinohradech, učil v letech 1908-1913 již jako řádný profesor na Albrechtově gymnasiu v Těšíně. Od 1. září 1913 se stává řádným profesorem na německém klasickém, později reálném gymnasiu v Ústí. Na této škole působil až do května roku 1945.

V roce 1920 přebírá po zemřelém Alexandru Marianovi městský archiv a od roku 1922 mu byla rovněž svěřena funkce okresního konzervátora Státního památkového úřadu. Po druhé světové válce i jeho potkal osud německého obyvatelstva - byl odsunut a až do své smrti v roce 1960 žil v Bayreuthu.

Podnět k tomu, aby se zabýval vlastivědnou prací, získal již v roce 1915, když sbíral podklady k dějinám své rodné obce. Tyto dějiny sice nikdy nedokončil, avšak práce na nich se mu stala impulsem pro další badatelskou činnost.

Umlauft byl spoluzakladatelem Společnosti pro vlastivědnou práci v Ústí a se svými spolupracovníky začal roku 1921 vydávat čtvrtletník Beiträge zur Heimatkunde des Aussig-Karbitzer Bezirkes - byly to příspěvky ke zdejší vlastivědě. V této řadě nalezneme publikovánu většinu jeho prací v meziválečném období. Podílel se rovněž na nejdůležitějším regionálním díle této doby - na vlastivědě ústeckého okresu, zásadní je zejména úsek dějin okresu od třicetileté války do roku 1850 v třetím díle.

Jeho však patrně nejoblíbenějším tématem byl rodopis. Mezi jiným založil roku 1923 německý spolek zabývající se touto tematikou v ČSR - Deutscher Verband für Heimatforschung und Heimatbildung in der Tschechoslowakischen Republik se sídlem v Ústí. V rámci této společnosti pak roku 1926 centrum zaměřené na sudetoněmecký rodopis. Od roku 1928 vydával nejprve s Antonem Dietlem, později s F. J. Wünschem, čtvrtletník pro sudetoněmecký rodopis - Sudetendeutsche Familienforschung. Bohužel se v dalších letech tento rodopis nechal zneužít pro rasistické cíle, daly se vydělat slušné peníze za vystavení tzv. Ahnenpasu - dokumentu o rasové čistotě.

Je třeba rovněž uvést, že Umlauft byl ve svých aktivitách poměrně velkoryse podporován československým ministerstvem školství a národní osvěty. Učil pouze sedm hodin týdně při plném platu - 52 000 Kč za rok. Vlastivědná činnost byla rovněž subvencována a Umlauftovi samému bylo zaplaceno ještě několik studijních cest.

Jeho největší práce však vyšla již mimo hranice této země - je to dějinná syntéza města Ústí nad Labem Geschichte der deutschen Stadt Aussig, vydána byla roku 1960 v Bayreuthu, roku 1995 vyšlo její 3. nezměněné vydání. Jedná se o knihu takřka osmisetstránkovou a byla chystána již v Ústí. Její současný význam tkví především ve velmi slušném přehledu vlastivědné produkce Umlauftovy doby a také poskytne nejzákladnější informaci o dějinách města.

Prameny

Archiv města Ústí n.L., fondy: Pozůstalost PhDr. Franze Josefa Umlaufta a jeho blízkých,. (1787) 1883-1946 (1954), Ústí n. L. 1981. Písemná pozůstalost MUDr. Alexandera Mariana a jeho blízkých (1785) 1852-1920 (1943), Ústí n. L. 1981. Písemné pozůstalosti ústeckých vlastivědců do r.1945, sdružený inventář, Ústí n. L. 1983. Tento inventář obsahuje tyto další pozůstalosti: pozůstalost PhDr. F. J. Umlaufta - dodatky z let (1809) 1902-1960, pozůstalost Franze Böhma 1866-1868, pozůstalost Carla Jahnela 1897-1913, pozůstalost Adolfa Kirschnera 1895-1917, pozůstalost Emila Richtera 1926-1935, pozůstalost Eduarda Wagnera 1940, pozůstalost PhDr. Franze Josefa Wünsche 1931-1943. Satzungen des Vereines "Museums-Gesellschaft Aussig". Ústí nad Labem 1901. 8 s.

Literatura

F. Hantschel, Haupt-Register für die Mitteilungen des Nordböhmischen Exkursions-Klubs. I. díl Sach-Register, Česká Lípa 1904, 176 s. F. Hantschel.: Haupt-Register für die Mitteilungen des Nordböhmischen Exkursions-Klubs. A. Horčička, Die elfte Wander-Versammlung des Vereines für Geschichte der Deutschen in Böhmen, Praha 1896. V. Houfek, Německá historická vlastivěda na Ústecku v letech 1835-1918 (diplomová práce), Ústí n. L. 1995. F. Jaksch, Lexikon sudetendeutscher Schriftsteller und ihrer Werke für die Jahre 1900-1929, Liberec 1929. A. Kirschner: Die Sammlung prähistorischer Objekte des Barons Franz Rauch im Aussiger Stadtmuseum, in: Wiener Prähistorische Zeitschrift, 2. roč. 1915, s. 32n. H. R. Kreibich, Eine alte heimatkundliche Zeitschrift Nordböhmens, in: BHAKB 1928. s. 69n. H. Krejčová: Alexander Marian. in: Sever, roč. 1979, č. 52. F. Kutnar, Přehledné dějiny českého a slovenského dějepisectví, I. a II. díl, Praha 1973 a 1978. A. Marian: Publikationen über Aussig, in: MVGDB, 49. roč., 1911, s. 78n. I. Martinovský, Zdravotnictví a hygiena v ústecké minulosti, část X., Alexander Marian. in: Ústecké přehledy 1981, č. 10. A. Míšková, M Neumüller, Společnost pro podporu německé vědy, umění a literatury v Čechách, Praha 1994. G. Müller, Inhaltsverzeichnis zu Band 1-50 der Erzgebirgs-Zeitung. Teplice 1931. II. díl - Personen-Register, Česká Lípa 1905. J. Panáček, Pozůstalost A. Paudlera, Česká Lípa 1973. V. Pubal, Kroniky a kronikáři, Praha 1982. F. Roubík, Přehled vývoje vlastivědného popisu Čech. Praha 1940. F. Sonnewend, Geschichte der Königlichen Freistadt Aussig, Praha, Litoměřice a Teplice 1844. J. Špét, Muzea ve vývoji společnosti a národní kultury, Praha 1979. F. J. Umlauft: Alexander Marian, in: BHAK, 10. roč. 1930, s.1n. F. J. Umlauft, Geschichte der deutschen Stadt Aussig, Bayreuth 1960. E. Wagner, Karl Jahnel: Das Lebensbild eines Heimischen Forschers, in: Aussiger Tagblatt 24. 10. 1927, příloha Unsere Heimat. Johann Weyde, Adolf Kirschner, in: BHAK, roč. 12, 1932, s. 160n. F. J. Wünsch, Übersicht über die Geschichte des Museums. in: Das Aussiger Stadtmuseum im neuen Schloß zu Türmitz, Ústí nad Labem 1936, s. 9n.


Obsah Předchozí kapitola Následující kapitola