Franz Josef Wünsch se narodil v Krásném Březně roku 1902. Jednotlivosti
z jeho mládí nejsou známy. Ve dvacátých letech studoval dějiny
na pražské německé universitě, kde také získal doktorát. V letech
1928-1934 byl spolupracovníkem Franze Josefa Umlaufta v archivu.
Poté, co byl Umlauft komunální správou z archivu odvolán, převzal
Wünsch jeho místo. V roce 1935 se k tomu stal správcem městského
muzea a působil i jako městský kronikář. V červnu 1941 musel narukovat
a jít na frontu. Válku i konec války šťastně přežil. Není známo,
zda se ještě do Ústí vrátil, nebo zda odešel rovnou do Německa.
Zde žil v Marlu ve Vestfálsku a až do své smrti tu působil jako
městský archivář. Zemřel roku 1967.
V průběhu své archivářské činnosti publikoval Wünsch krátké články
v ústeckých vlastivědných časopisech. Souhrnná bibliografie jeho
prací neexistuje. Z jeho ústeckého období je jistě nejzávažnější
prací třetí díl ústecké vlastivědy, jež se věnuje období od roku
1850 do roku 1918. V poválečné době psal odborné články do západoněmeckých
časopisů.
Franz Josef Umlauft se narodil roku 1883 v Lipové u Ústí nad Labem.
Navštěvoval v Ústí klasické gymnasium a v letech 1902-1906 studoval
němčinu, latinu a řečtinu na Karlově universitě v Praze. Po suplentské
praxi na různých německých gymnasiích - Budějovicích, v Praze
na Vinohradech, učil v letech 1908-1913 již jako řádný profesor
na Albrechtově gymnasiu v Těšíně. Od 1. září 1913 se stává řádným
profesorem na německém klasickém, později reálném gymnasiu v Ústí.
Na této škole působil až do května roku 1945.
V roce 1920 přebírá po zemřelém Alexandru Marianovi městský archiv
a od roku 1922 mu byla rovněž svěřena funkce okresního konzervátora
Státního památkového úřadu. Po druhé světové válce i jeho potkal
osud německého obyvatelstva - byl odsunut a až do své smrti v
roce 1960 žil v Bayreuthu.
Podnět k tomu, aby se zabýval vlastivědnou prací, získal již v
roce 1915, když sbíral podklady k dějinám své rodné obce. Tyto
dějiny sice nikdy nedokončil, avšak práce na nich se mu stala
impulsem pro další badatelskou činnost.
Umlauft byl spoluzakladatelem Společnosti pro vlastivědnou práci
v Ústí a se svými spolupracovníky začal roku 1921 vydávat čtvrtletník
Beiträge zur Heimatkunde des Aussig-Karbitzer Bezirkes - byly
to příspěvky ke zdejší vlastivědě. V této řadě nalezneme publikovánu
většinu jeho prací v meziválečném období. Podílel se rovněž na
nejdůležitějším regionálním díle této doby - na vlastivědě ústeckého
okresu, zásadní je zejména úsek dějin okresu od třicetileté války
do roku 1850 v třetím díle.
Jeho však patrně nejoblíbenějším tématem byl rodopis. Mezi jiným
založil roku 1923 německý spolek zabývající se touto tematikou
v ČSR - Deutscher Verband für Heimatforschung und Heimatbildung
in der Tschechoslowakischen Republik se sídlem v Ústí. V rámci
této společnosti pak roku 1926 centrum zaměřené na sudetoněmecký
rodopis. Od roku 1928 vydával nejprve s Antonem Dietlem, později
s F. J. Wünschem, čtvrtletník pro sudetoněmecký rodopis - Sudetendeutsche
Familienforschung. Bohužel se v dalších letech tento rodopis nechal
zneužít pro rasistické cíle, daly se vydělat slušné peníze za
vystavení tzv. Ahnenpasu - dokumentu o rasové čistotě.
Je třeba rovněž uvést, že Umlauft byl ve svých aktivitách poměrně
velkoryse podporován československým ministerstvem školství a
národní osvěty. Učil pouze sedm hodin týdně při plném platu -
52 000 Kč za rok. Vlastivědná činnost byla rovněž subvencována
a Umlauftovi samému bylo zaplaceno ještě několik studijních cest.
Jeho největší práce však vyšla již mimo hranice této země - je
to dějinná syntéza města Ústí nad Labem Geschichte der deutschen
Stadt Aussig, vydána byla roku 1960 v Bayreuthu, roku 1995 vyšlo
její 3. nezměněné vydání. Jedná se o knihu takřka osmisetstránkovou
a byla chystána již v Ústí. Její současný význam tkví především
ve velmi slušném přehledu vlastivědné produkce Umlauftovy doby
a také poskytne nejzákladnější informaci o dějinách města.
Prameny
Archiv města Ústí n.L., fondy: Pozůstalost PhDr. Franze Josefa
Umlaufta a jeho blízkých,. (1787) 1883-1946 (1954), Ústí n. L.
1981. Písemná pozůstalost MUDr. Alexandera Mariana a jeho blízkých
(1785) 1852-1920 (1943), Ústí n. L. 1981. Písemné pozůstalosti
ústeckých vlastivědců do r.1945, sdružený inventář, Ústí n. L.
1983. Tento inventář obsahuje tyto další pozůstalosti: pozůstalost
PhDr. F. J. Umlaufta - dodatky z let (1809) 1902-1960, pozůstalost
Franze Böhma 1866-1868, pozůstalost Carla Jahnela 1897-1913, pozůstalost
Adolfa Kirschnera 1895-1917, pozůstalost Emila Richtera 1926-1935,
pozůstalost Eduarda Wagnera 1940, pozůstalost PhDr. Franze Josefa
Wünsche 1931-1943. Satzungen des Vereines "Museums-Gesellschaft
Aussig". Ústí nad Labem 1901. 8 s.
Literatura
F. Hantschel, Haupt-Register für die Mitteilungen des Nordböhmischen
Exkursions-Klubs. I. díl Sach-Register, Česká Lípa 1904, 176 s.
F. Hantschel.: Haupt-Register für die Mitteilungen des Nordböhmischen
Exkursions-Klubs. A. Horčička, Die elfte Wander-Versammlung des
Vereines für Geschichte der Deutschen in Böhmen, Praha 1896. V.
Houfek, Německá historická vlastivěda na Ústecku v letech 1835-1918
(diplomová práce), Ústí n. L. 1995. F. Jaksch, Lexikon sudetendeutscher
Schriftsteller und ihrer Werke für die Jahre 1900-1929, Liberec
1929. A. Kirschner: Die Sammlung prähistorischer Objekte des Barons
Franz Rauch im Aussiger Stadtmuseum, in: Wiener Prähistorische
Zeitschrift, 2. roč. 1915, s. 32n. H. R. Kreibich, Eine alte heimatkundliche
Zeitschrift Nordböhmens, in: BHAKB 1928. s. 69n. H. Krejčová:
Alexander Marian. in: Sever, roč. 1979, č. 52. F. Kutnar, Přehledné
dějiny českého a slovenského dějepisectví, I. a II. díl, Praha
1973 a 1978. A. Marian: Publikationen über Aussig, in: MVGDB,
49. roč., 1911, s. 78n. I. Martinovský, Zdravotnictví a hygiena
v ústecké minulosti, část X., Alexander Marian. in: Ústecké přehledy
1981, č. 10. A. Míšková, M Neumüller, Společnost pro podporu německé
vědy, umění a literatury v Čechách, Praha 1994. G. Müller, Inhaltsverzeichnis
zu Band 1-50 der Erzgebirgs-Zeitung. Teplice 1931. II. díl - Personen-Register,
Česká Lípa 1905. J. Panáček, Pozůstalost A. Paudlera, Česká Lípa
1973. V. Pubal, Kroniky a kronikáři, Praha 1982. F. Roubík, Přehled
vývoje vlastivědného popisu Čech. Praha 1940. F. Sonnewend, Geschichte
der Königlichen Freistadt Aussig, Praha, Litoměřice a Teplice
1844. J. Špét, Muzea ve vývoji společnosti a národní kultury,
Praha 1979. F. J. Umlauft: Alexander Marian, in: BHAK, 10. roč.
1930, s.1n. F. J. Umlauft, Geschichte der deutschen Stadt Aussig,
Bayreuth 1960. E. Wagner, Karl Jahnel: Das Lebensbild eines Heimischen
Forschers, in: Aussiger Tagblatt 24. 10. 1927, příloha Unsere
Heimat. Johann Weyde, Adolf Kirschner, in: BHAK, roč. 12, 1932,
s. 160n. F. J. Wünsch, Übersicht über die Geschichte des Museums.
in: Das Aussiger Stadtmuseum im neuen Schloß zu Türmitz, Ústí
nad Labem 1936, s. 9n.