Básník Jan Machalický

Jan Machalický se narodil 16. března 1853 v Sv. Mikuláši u Kutné Hory v rodině hospodářského správce Františka Machalického a Karoliny Machalické, rozené Vodičkové.

Nejprve vystudoval v Praze reálnou školu, po jejím ukončení pokračoval ve studiu na hospodářské škole v Táboře. Zpočátku jako hospodářský adjunkt, (například v Rájci na Moravě a v Nových Dvorech u Kutné Hory), později se začal věnovat v Kutné Hoře obchodu s uhlím. O něco později opustil střední Čechy a zamířil do Mostu, kde byl zaměstnán jako úředník uhelných dolů a odkud byl povolán v hodnosti poddůstojníka rakousko-uherské armády na tažení proti Bosně a Hercegovině, na kterém z prochladnutí onemocněl a byl poslán zpět do Čech. Roku 1880 byl přijat jako disponent u uhelného závodu Ignatze Petschka v Ústí nad Labem.

23. května 1882 se oženil s Marií Langhansovou, 25 letou (narozena 22. května 1857), dcerou ředitele chotkovského panství v Nových Hradech u Kutné Hory Františka Langhanse. 16. října 1918 adoptovali spolu Marii Nachlingerovou (nar. 25. října 1891), později provdanou Kmochovou.

5. října 1910 byla v Ústí založena odbočka České obchodní společnosti. Jan Machalický se stal až do své smrti 28. února 1923 jejím ředitelem.

K počátkům sedmdesátých let se pojí básnická tvorba Jana Machalického. Roku 1872 vydal vlastním nákladem u brněnské firmy Jana Burkarta svazek svých básní pod prostým titulem "Básně Jana Machalického" věnovaný slečně Marii Zvěřinové, a toto věnování samo napovídá jejich mladický milostný ráz. V letech 1871-1878 Machalickému uveřejňoval většinou drobnou milostnou lyriku písňové formy časopis Světozor. Machalický se rovněž věnoval překladatelské činnosti, začal překládat poezii německého básníka Roberta Hamerlinga. Tak roku 1874 překládal "Krále Sionského" a roku 1877 "Ahasvera v Římě". Jeho překlady však nedosáhly úrovně dalšího Hamerlingova překladatele Jaroslava Vrchlického.

Machalický udržoval po celou dobu svého života styky s představiteli českého kulturního a literárního života. V roce 1896 se stal po složení příspěvku 100 zl. "zakládajícím" členem "Spolku českých spisovatelů belletristů Máj v Praze", jak o tom může svědčit torzo jeho dochované korespondence. Machalický finančně podporoval některé české literáty a především jim za výhodné ceny zprostředkoval dodávky hnědého uhlí ze severních Čech. Až do své smrti patřil mimo jiné k osobním přátelům Josefa Thomayera.

Z dnes už zcela zapomenuté Machalického básnické tvorby se dodnes udržela ve formě zlidovělé písně jeho původní báseň z roku 1872 "Byla noc tichá májová".


 

Prameny

Archiv města Ústí nad Labem, fond Písemná pozůstalost Jana Machalického


Obsah Předchozí kapitola Následující kapitola