První stopy lidské činnosti

Nejstarší období pravěku je nazýváno paleolitem - starší dobou kamennou.

V tomto dlouhém období byl hlavním zdrojem obživy lidí sběr divoce rostoucích plodin a lov zvěře. Krátkodobá a převážně sezónní tábořiště malých skupin lovců, které sledovaly stáda zvěře, lze jen těžko zachytit. Tyto lovecké tábory, skládající se patrně z několika stanových přístřešků pokrytých kožemi ulovených zvířat, zanechaly v terénu jen nevýrazné stopy.

Roku 1987 bylo při stavbě dálnice na rozhraní katastrů obcí Stadice a Koštov odkryto tábořiště lovců mamutů z doby před 25 000 lety. Toto naleziště se okamžitě zařadilo mezi nejvýznamnější mladopaleolitické lokality v Čechách. Časově pochází zhruba ze stejné doby jako známé moravské Věstonice. Tábořiště se rozkládalo na malé plošince jižního svahu vrchu Rovný a poskytovalo pravěkým lidem dokonalý přehled po krajině, tolik potřebný pro sledování zvěře. Odkryté tábořiště zaujímalo plochu 150 metrů čtverečných. Po celém obývaném prostoru se nacházely kosti mamutů, sobů a polárních lišek. Mnohé kosti nesly stopy opálení. V tomto období se zde totiž nacházela bezlesá step, poskytující jen málo vhodného materiálu k topení, takže kosti zvířat sloužily jako topivo. Unikátním nálezem bylo odkrytí malé dílny na výrobu pazourkových nástrojů, v jejímž okolí bylo rozházeno velké množství pazourkových štěpin.V obvodu tábořiště bylo nalezeno několik set hotových pazourkových čepelí, které byly původně zakopány do země, nejspíše v kožených obalech.Ve své době představovaly nesmírné bohatství. Tento fakt svědčí o úmyslu tehdejších výrobců se pro svůj poklad jednou vrátit. Proč k tomu nedošlo a nástroje čekaly na své vyzvednutí až do dnešní doby, zůstane již navždy utajeno.

Další stopy po paleolitickém osídlení pocházejí z cihelny v Trmicích, kde vedle mamutích kostí byly nalezeny i pazourkové nástroje z doby kolem 15 000 let př. n. l. V cihelnách v Ústí nad Labem, na Klíši, na Bukově i v Krásném Březně se od konce 19. století nacházely kosti paleolitických zvířat - mamutů, srstnatých nosorožců a sobů. Je celkem pravděpodobné, že drobné a nenápadné pazourkové nástroje tehdy mohly uniknout pozornosti kopáčů a tak mohla být nenávratně ztracena další tábořiště paleolitických lovců.

Lovecko-sběračským způsobem života žili i lidé střední doby kamenné - mezolitu - v období 8.-6.tisíciletí před naším letopočtem. Jejich pobyt však na Ústecku není doložen.


Obsah Předchozí kapitola Následující kapitola